Recenze: ZLODĚJ OSUDŮ (Jan Urban)

Úvod do spletité fantasy série ve velkém stylu

Za recenzní e-knihu děkuji portálu Palmknihy.
Chci zakoupit tento titul!

Jan Urban vystudoval tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a do povědomí čtenářů se dostal především díky pentalogii Pragocalypsa (2014 – 2020, Fantom Print), městské fantasy říznuté postapem. V hlavě však celou dobu nosil mnohem rozsáhlejší a ambicióznější vizi… Příběhy z univerza Věčných Mlh jsou totiž projektem, na němž autor pracuje již dvacet let! Naneštěstí se do vydání nedokončené série dlouho nikomu nechtělo a v první díl s názvem Zloděj osudů vložilo naději až loni nakladatelství CooBoo, a to navzdory faktu, že se nejedná vyloženě o YA titul. Těšit se můžete na vrtochy znuděných bohů, šlechtu bojující o vládu nad říší či temné mocnosti usilující o naprostou zkázu.

„Je šílené myslet si, že na nějakých kostkách lze hodit štěstí, hlad, mor nebo třeba záplavu.“ (citace ze 23% knihy)

Za děťátkem odloženým na prahu sirotčince se později v noci zastaví tři sudičky. První mu vyjeví život plný odvážných činů, za které se mu však nedostane slávy ani bohatství. Druhá zase prorokuje, že ohrozí samotné bohy! A ta třetí, nepozvaná... No, to vlastně není tak úplně důležité. O několik let později každopádně kdosi dokáže nemožné: ukradne Kostky osudu boha Zyrzira, které propůjčují sílu utvářet dějiny, a sám jimi hodí. Nebo je spíše poskládá dle libosti? Tedy, až na jednu… Budoucnost Gambaly (země, jíž před lety opustila magie) doslova balancuje na hraně.

Gambala po mnoho dekád zůstává říší bez krále a společně s Radou jí vládne správce z rodu Siladorů. Jelikož na něj již plně dolehlo stáří, moc ve skutečnosti třímá v rukou jeho syn a zástupce Kaldur. Přinejmenším si to myslí. Když se mu však lord Rozenthaal pokusí otevřít oči, mladík pravdu vnímá jako zradu – a z kolegy v Radě i rodinného přítele se rázem stává štvanec. A mezi tím vším prastaré zlo, o němž je svět přesvědčen, že bylo poraženo, zatím jenom spí…

„To lidé touží vyrovnat se bohům, ne bůh. Bůh sám, ten se jen vždy snaží být mocnější než ostatní, a pokud mu to panteon svou přehlíživostí a slepotou vycházející z nedostatku schopnosti vnímat důsledky svých činů umožní, zaslouží si padnout.“ (citace z 5% knihy)

Příběh se odehrává v er-formě minulého času, přičemž se vypravěč snaží zastávat perspektivu vždy jedné z postav vyskytujících se v dané pasáži (leč občas lehce sklouzne k vševědoucnosti). Řetěz těchto pasáží dává dohromady kapitolu; a celý text je dějově rozdělen do dvou „knih“ neboli aktů. Na konci svazku najdete takzvaný Průvodce po světě Věčných Mlh, tj. jmenný rejstřík (což se při četnosti postav opravdu hodí) či vysvětlivky reálií. Pokud při čtení rádi posloucháte hudbu, třeba vás potěší autorem sestavený playlist. V tištěném svazku se mimochodem můžete pokochat parádní mapou, v elektronickém formátu bohužel chybí. 

Jestli si libujete v pozvolna budované atmosféře a zajímavých jazykových obratech, veskrze popisný sloh autora si zamilujete. Pakliže ale preferujete živé dialogy a akční děj, budete si většinu stran připadat, že plavete „v omáčce“. Dílo vyžaduje vaši plnou pozornost. Události se sice odvíjejí chronologicky, ale postupně vyvstávají na povrch tajemství minulosti; menší střípky se za chodu skládají v celistvý obraz. Kromě skrytých vodítek nalezneme bohužel i pár klišé, hluchých míst a slepých uliček (ačkoliv to nejspíš napraví další díl).

Takhle uvažují všichni, kdo to nezažili. Nevnímali magii s každým nádechem vzduchu, nerespektovali vyšší moc, neuctívali bohy a jejich vůli. Generace, co bere historii jen jako báchorku pro občasné pobavení, ale nikdy ne poučení se z ní. (citace z 25% knihy)

Mytické Věčné Mlhy, coby prostor vymezený bohům, krapet evokují Olymp. A stejně jako řecká (případně římská, severská aj.) mytologie, je tamní kult také založen na polyteismu, kdy každý bůh vládne nějakému atributu (šalba, čas, magie, válka, smrt, osud…). Nadřazenou bohyní je momentálně Nausika, matka příroda, ačkoliv ne pro matriarchální principy – moc boha se totiž odvíjí od míry uctívání smrtelníky.

Zatímco Věčné mlhy v sobě nesou nádech antiky, z Gambaly dýchá středověk a je součástí světa, kde se pozapomnělo na bohy i na magii, takže přesvědčit lid o hrozbě bude o to těžší. Děj nás zavede do měst, přístavů, hradů či širých plání, na epické dobrodružství si ale budeme muset ještě chvíli počkat. Hrdinové i zloduši se teprve jako figurky rozestavují po desce v prvních nesmělých tazích, aniž by věděli, co (a o co) se vlastně hraje.

Postav, větší či menší signifikance, se v textu mihne snad kolem stovky... Jenže ne vždy ten, kdo dostane perspektivu, musí být zároveň důležitý. Připravte se na zmatek, ještě vystupňovaný nekonzistencí jmen. Hlavního protagonistu příběh nemá a rovněž v něm figuruje i více antagonistů. Za nejvýraznější charakter pravděpodobně platí vypočítavý Kaldur, kterého si však oblíbí jen zlomek čtenářů. Třebas si jejich srdce získá alespoň strážkyně Mlh Syhaia (vyslána najít ztracenou kostku) či nájemný žoldák Noční Stín (ochránce, nebo vrah?). Velice pozoruhodně rovněž autor zpracovává různá společenství: od božského panteonu přes stolec Rady až po schůze maskovaného Bratrstva.

„Magie není váza, co ji můžeme přemístit z místa na místo nebo jednoduše rozbít či obejít.“ (citace ze 13% knihy)

Temný čaroděj, jenž si zkul o kus mocnější náramek, aby vládl těm ostatním? Lord, pro kterého čest znamená více než život? Zkorumpovaná rada, co se stará spíš o sebe než blaho poddaných? Nadané dítě obdařené pamětí svých předků? Inu, pokud nejste v žánru žádný nováček, neuniknou vám paralely se známějšími díly světové fantastiky… Urban se možná inspiroval až příliš okatě, a přece výsledný mix funguje.

„Kdyby vládly ženy, bylo by na světě mnohem míň válek a hlubokých jizev způsobených poraženou ctí a uraženou ješitností.“ (citace z 31 % knihy)

Zloděje osudů jsem si nesmírně užila a trefil se mi přesně do vkusu, ačkoliv samozřejmě vnímám jistou generičnost a ne úplně uspokojivý otevřený konec. Knihu jsem četla již napodruhé, opět jsem v ní objevila spoustu nového. Doufám v pokračování a v hlavě se mi zatím spřádají nejrůznější teorie…

Ještě jednou si dovolím připomenout, že titul není ryze dívčí, komerční young-adult, ale dospělácké, propracované fantasy. Sice zrovna neoplývá originalitou, kvalitu mu však upřít nelze.

Anotace:

První díl temné fantasy série o střetu božské a lidské touhy po moci 

Magie. Kdysi ve světě lidí na Gambale zcela vládla, jenže jednoho dne se zničehonic vytratila a moc čarodějů pohasla. Teď hrozí, že se vrátí a uvrhne svět do chaosu, s jakým nikdo nepočítal ani v nejdivočejších snech. 

Do toho bůh Zyrzir přijde o mocné Kostky osudu. Jejich nalezením pověří Strážkyni Mlh Syhaiu, která zamíří právě na vnitřními boji zmítanou Gambalu, aby ztracenou zbraň určující chod dějin našla dřív, než bude pozdě.
Pro lidi i pro bohy.

Nakladatelství: CooBoo
Série: Věčné mlhy (1.)
Rok vydání: 2021
Žánr: fantasy
Počet stran: 576
Formát: epub, mobi, PDF