Recenze: DENÍČEK PSYCHIATRIČKY ANEB PRO (D)UŠI NESLYŠÍŠ (Anna Moricová)

Nejen o duševním zdraví

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada.
Chci zakoupit tento titul!

MUDr. Anna Moricová je česká psychiatrička a spisovatelka, která úspěšně dokončila Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V současnosti vede úspěšný blog Deníček psychiatričky na platformě Facebook, kde má zhruba jedenáct tisíc fanoušků. V roce 2021 zmiňovaný blog vyšel knižně v nakladatelství Cosmopolis.

Zdroj: archiv recenzentky

Zajímavé postřehy ze života mladé psychiatričky nejen z lékařského prostředí prezentované formou statusů, básní i pomocí deníkových záznamů. Původně byly zveřejňovány výhradně na Facebooku a kniha z nich vznikla až později. Jsou psané s humorem a s nadsázkou úplně stejně jako s bezmocí, emoce se na každém řádku přelívají různými směry. Některé příspěvky jsou k zamyšlení s tipem na udržitelnost psychického zdraví a některé jsou i trochu z autorčina soukromí. Určitě je zajímavé publikovat veřejně zápisky z tohoto odvětví a sdílet je s veřejností. Ale otázka je, jestli neměly zůstat jen ve formě blogu.

20. 2. 2019

Alergie

Práce mě naučila, že spoustu věcí, co se nabiflujete z učebnic na medicíně, absolutně neodpovídá realitě.
Třeba takové alergie. Člověk se učí o nejrůznějších typech – pylové, potravinové, polékové a tak dále a tak dále.
A přitom tři nejčastější typy alergií jsou:
– na práci
– na blbý lidi

– na manžela/manželku.
No, a o tom vám za celou dobu studia nikdo neřekne.

A pak že vás má škola na něco připravit. (str. 103)

Titul je rozdělen na tři části, které se liší hlavně tematicky. První úsek zahrnuje dobu studia, druhý je pojmenován jako mezidobí a třetí částí jsou pak zážitky ze samotné lékařské praxe. Na autorce je vidět, jak spolu s blogem dospívá a jak zraje také styl, jakým se vyjadřuje i samotné myšlenky. Slovní zásoba je velmi přístupná, pokud jsou použity latinské názvy, hned poté jsou vysvětleny. 

Zdroj: archiv recenzentky

Celkový dojem je velmi nesourodý a chyběla logická návaznost ve chvílích, kdy by byla vítána. Důvodem není ani tak duševní posun, který samozřejmě lze u autorky zaznamenat, ale každý příspěvek je pojatý jinak a mezi jednotlivými datovanými výstupy se objevují i větší časové prodlevy. Formát může opravdu mnoho čtenářů od čtení rozptylovat nebo odrazovat. V textu se sice díky datu orientuje velmi snadno, ale myšlenka, která se objevuje v jednom příspěvku, tam také končí, a další zveřejněný facebookový status může být o něčem úplně jiném.

21. 3. 2020

Karanténa

A víte co, já si vlastně žádný karantény ani pořádně nevšimla.
No.

Buďto jsem v práci.

Anebo v práci.
Anebo v práci.

Anebo doma.

Takže vlastně stejný jako zbytek roku. (str. 147)

Takovým zajímavým doplňkem jsou ilustrace, které v knize najdeme. Jsou jednoduché černobílé, ale oživují prázdné listy. Ovšem nejsou u každého záznamu, takže někdy zůstane půlka stránky prázdná. Možná až zbytečně.

Zdroj: archiv recenzentky

Na stránkách knihkupectví Grada je publikace řazena do sekce osobního rozvoje, což může být zcela zavádějící označení. Samotného rozvoje je totiž v knize opravdu poskrovnu. Dílo je sice propletené složitějšími myšlenkami, které vycházejí z témat, jako jsou vztahy, boj s vlastními démony, závislosti. V mnoha okamžicích se snaží autorka ukázat čtenářům, že je také jen člověk a že ani lékařům se špatné dny v životě nevyhýbají a že nejsou roboti. A ano, některé příspěvky mají zcela jasně hlubší význam a mají vnést trocha zamyšlení do našich životů, ale zcela primárně stále přesahuje funkce zábavná. Některé příspěvky zároveň působí trochu nepřirozeně, jako kdyby vznikaly pod tlakem s tím, že si autorka řekla: „dneska už fakt musím něco napsat a vydat.“

Věřím, že jako blog má Deníček psychiatričky mnoho nadšených fanoušků, kteří každý den kontrolují, zda se neobjeví nový příspěvek. Mě ovšem knižní podoba neokouzlila, jako celek mě vůbec nebavila. Obecně u deníků a jiných podobných žánrů je problém zachovat autenticitu a zároveň přidat nějakou vyšší hodnotu a tady to bohužel nevyšlo.

Anotace:

Kniha podle oblíbeného blogu o radostech, zaškobrtnutích, peripetiích a boji s větrnými mlýny. A taky o tom, jak se z hledání univerzálního návodu na život, sem tam stane boj o přežití.
- Jak souvisí zírání na zadek mužům v MHD se studiem medicíny?
- Jak se ze zelinářky v Kauflandu stát psychiatričkou?
- Dá se využít studium psychiatrie při randění?
- Opravdu všichni pacienti lžou?
- K čemu je doktorce dobré tetování?
- Jak si udržet zdravou mysl i ve chvílích, kdy se zdá, že to nejde?
- Proč je dobré se občas trochu ztratit?
Žít život tak, jak bychom chtěli, je totiž někdy stejně jednoduché jako poskládat skříň podle návodu. S oběma rukama levýma. A poslepu.

Nakladatelství: Grada – Cosmopolis
Rok vydání: 2021
Žánr: osobní rozvoj/deník
Počet stran: 240
Vazba: brožovaná