Recenze: CESTA DO BLIKAJÍCÍHO PEKLA (Šárka Medková)

 Věta, co dovede změnit život

Cesta do blikajícího pekla (Šárka Medková, nakladatelství Pointa)

Za recenzní e–knihu děkuji nakladatelství Pointa.
Chci zakoupit tento titul!


Šárka Medková je máma, manželka a blogerka na portálu idnes.cz. Vystudovala zemědělskou školu, ale spíše než živočichářem by chtěla být spisovatelkou. Mohli jste s ní zaznamenat rozhovor na Dvtv, vedený Danielou Písařovicovou. Svou prvotinu Cesta do blikajícího pekla věnovala tématu gamblingu, jenž na nějaký čas navštívil i její vlastní život. Román s autobiografickými prvky vyšel u nakladatelství Pointa

Patologické hráčství je chorobná touha k hraní. Psychická závislost, při které člověk přestává racionálně uvažovat a za vidinou rychlého zisku omezuje sociální kontakty, ztrácí práci, čím dál hlouběji se propadá do dluhové pasti a jeho jedinou náplní i myšlenkou je, kdy si bude moci zase zahrát. Autorka otvírá velký populační problém. Zhruba padesát až sto tisíc lidí splňuje podmínky pro závislost na gamblingu. Bohužel jen hrstka z nich zvolí odbornou pomoc. Průměrný dluh při nástupu do léčby činí přes půl milionu korun, a tak není divu, že mnoho závislých nevidí východisko a páchá sebevraždu.

Milena Svobodová je matka od dvou dětí, žijící ve spokojeném jedenáctiletém manželství. Bankovní úřednice, která si na první pohled nemá na co stěžovat. Tedy až do chvíle, než se seznámí s Milanem, závislým gamblerem. Hodit pětikorunu do automatu přeci není nic hrozného, jenže záhy pozná, že štěstěna je přelétává. Možná stereotyp, možná chuť zase zažít adrenalin a dobrodružství, ji pomalu začíná stahovat do klasické hráčské spirály.

Gamblery jsem si představovala jako trosky, shánějící peníze všude možně a klidně kvůli tomu spáchají nějakou tu trestnou činnost. Já sama jsem se dotkla automatu jen dvakrát v životě. Poprvé v osmnácti, když jsme do něho s kámoškou hodily dvacku a pak vůbec nevěděly, která bije. Najednou se to celé rozblikalo a z té rozevřené tlamy začaly padat mince. Vysypaly se nám tři stovky v pětikorunách. Rozdělily jsme si výhru napůl a šly to oslavit do cukrárny. (z 1 % knihy)

Autodiegetický vypravěč nás provází příběhem, jenž může připomínat deníkové zápisky. Začínáme v únoru 2010, končíme srpnem 2011. Celkem sedmnáct kapitol nese název dle časové osy – někdy jen název měsíce, jindy konkrétní datum. Hlavní děj je zasazen do města Bolka, i když nejvíce popisovaným prostředím je herna, případně domácnost s jejími členy – syny Matějem a Jendou, manželem Jiřím a jezevčicí Beou. Šárce Medkové se zdařile podařilo popsat všechny fáze patologického hráčství. První úsek tvoří příležitostné výhry s občasnými prohrami. Závislý ale vidí, že obohacení je prakticky bez práce. V další části bere výhry jako prostředek k vydělávání peněz. Dostavuje se silný pocit bažení a není výjimkou začít koketovat s půjčkami. Poslední stádium je zoufalství, kdy se hráč snaží získat zpět, co prohrál, což vytvoří nekonečný kolotoč zadlužování.

Milena je inteligentní žena se stabilním rodinným zázemím a dlouhou dobu si dovede vymýšlet rafinované lži. Samu sebe vnímá jako něco víc. Ona není jako ty ostatní socky, co sedí za bednou a hází do ní peníze. Protože je nám příběh vyprávěn jejíma očima, můžeme ji do určité míry vnímat jako nespolehlivého vypravěče, jenž sám sebe staví do světla, v kterém chce být viděn. Obecná čeština okořeněna o vulgarismy i o hráčskou terminologii (lajna, plátno aj.) nás zavede do kasin i herních pajzlů. Postupně vidíme, jak se vhozené pětikoruny mění ve stokoruny a ty v tisíce. Jaké jsou mezi hráči vztahy? Existují při závislosti opravdová přátelství? A kolik musí Milena prohrát, aby si přiznala, že padla na samé dno?

Včera jsme byli v Železné Rudě a nakoukli jsme i za hranice a strávili hodinu a půl v přilehlém městečku Bayerisch Eisenstein. Zatímco v Rudě jsem napočítala minimálně pět kasin, u sousedů v Německu ani jedno. To už nebyla jen závislost. Zajímat se o to, jestli bych v eurech vyhrála víc než u nás? To byla deformace. (z 56 % knihy)


Kniha je ve své podstatě velmi jednoduchá a přímočaře popisuje stereotypní život a uvažování. Milena je prototyp nepříjemné postavy a i když ji musíte vnímat jako nemocnou osobu, číst o jejím vymlouvání a hořekování vám bude nepříjemné. Sama je se vším rychle hotová a více než litovat ji, budete soucítit s její rodinou. Román neobsahuje hlubší psychologické zamyšlení či rozbory, jen věčný koloběh, jak najít dostatek peněz na hraní a alespoň trochu to skloubit s vedením domácnosti. Zajímavostí je, že na konci můžeme číst několik slov od její kamarádky Pavly a manžela Jiřího.

Nemohla jsem nikam vypadnout. Jiří byl v práci, Jenda na táboře a já musela být s Matějem. Vytáčelo mě to. Ne Matěj, ale že jsem si nemohla jít zahrát. Byla jsem podrážděná, chodila bytem jako lev v kleci a nic mě nebavilo. Když má feťák abstinenční příznaky, je mu fyzicky zle. Gamblerovi je špatně psychicky. „Mami, zahlaješ si se mnou člobldo?“ vyrušil mě Matěj z chmurných myšlenek. To mi připomnělo, že jsem se na jaře vykašlala i na tu jeho logopedii. Papírek s číslem na doktorku zmizel neznámo kam. No co, ještě bude rok ve školce, tak to všechno dožene. (z 54 % knihy)


Jsem drobný hnidopich a musím zmínit pár nepřesností. Netuším, co měla Šárka Medková na mysli pod pojmem  „psycholog, specialista na léčbu závislostí, byl starší, milý pán.“ (89 %). Specialistou na léčbu závislostí je adiktolog, psychiatr, případně další lékaři s vhodnou atestací. Dále docházelo asi trochu k zaokrouhlování věku: „Pro naše kluky, desetiletého Jendu a pětiletého Matěje“ (únor 2010) a následně „Čekala nás oslava Matýskových pátých narozenin“ (březen 2010). 

Titul je čtivý, ale velmi plochý. Na to, že se má jednat o román s autobiografickými prvky, tak mi chybělo větší ponoření do problematiky (ať již hlubší psychologické myšlenky hrdinky, tak případný nástin léčby). Zároveň oceňuji, že kniha pracuje s tématikou „závislost bez návykové látky“ a může sloužit jako letmé seznámení pro širokou masu nezúčastněných čtenářů, tak i pro rodinné příslušníky hráčů. Z literárního hlediska se jedná o průměrné zpracování, nicméně oceňuji pěkné zobrazení dynamiky návyku.

Číst či nečíst? Proč ne. Ale nečekejte psychologickou publikaci, nýbrž jednohubku na jeden den, která vám dá nahlédnout do prostředí blikajícího pekla. Třeba i díky tomu se někdo dozví o možnosti zapsat se do registru osob vyloučených z hazardu a ušetří si několik let v insolvenci, a poškozené rodinné vztahy. Každý člověk bez závislosti se počítá. Abstinenci zdar!



Do Mileny byste to nikdy neřekli. Když po práci vyzvedává svého syna v kostýmku bankovní úřednice nebo když vaří večeři… Přemýšlí přitom jen nad záminkou, jak zmizet z domu. Jak rychle utéct do světa, který ji polapil. Nikdy by vás nenapadlo, že je gamblerka. Ve svém příběhu Milena vypráví, jak se problémy s gamblerstvím stále víc vsakují do rodinného i pracovního života. Jak dlouho se jí podaří utajit svou nebezpečnou vášeň před manželem a přáteli? Kdy si sáhne na úplné finanční i morální dno? A dostane se z toho vůbec?


Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2022
Žánr: román s autobiografickými prvky, gambling
Počet stran: 152
Vazba: vázaná

Komentáře