Tajemství hraběnky ze Sudet
Na recenzní výtisk děkuji nakladatelství Pointa.
Chci zakoupit tento titul!
Autorka, povoláním advokátka, vydává knihy pod pseudonymem Pischová, což je rodné příjmení její babičky, která zemřela ještě před autorčiným narozením. Medailonek N. Pischové najdeme přímo v knize, kde připodobňuje symboliku „Piš“ v tomto jméně k výzvě ke psaní. Dnes se zaměříme na její v pořadí druhý počin Tam.
Už z obálky je předem jasné, že v tomto díle se dotkneme historie a dob dávno zavátých zubem času. Sochy na obalu jsou součástí příběhu, a tudíž i skvělou volbou.
Do sudetské zapadlé vesničky Kořenov přijíždí mladý pár, Anna a Tomáš. Jedou navštívit Anninu rodinu. Pro Tomáše je to první setkání s tímto místem a rovněž premiéra před Anniným příbuzenstvem. Hned při příjezdu omladina zakotví v místní hospůdce. Dědina je malá a všichni se tu znají. Když do nálevny zavítá Němec Heinz, rozvíří to klidné vody váznoucí konverzace. Tomášova drzost zeptat se na napětí, které panuje mezi starousedlíky a německým hostem spouští lavinu událostí a určuje jejich další chod. Vesničané na Heinze pohlížejí nevraživě, mají pocit, že jeho přítomnost je nejen nežádoucí a také nemístná. Německé obyvatele tu prostě nemají rádi, jejich odsun po válce považují za spravedlnost a přejí si, aby to tak zůstalo. Jediné, co Němcům tolerují, je starý zanedbaný hřbitov za vesnicí. Tomášova zvědavost, probudí i v Anně zájem o rozluštění starého vesnického mýtu.
Místní hraběnka Kateřina Šporková spáchala sebevraždu skokem pod vlak a prý někde schovala poklad. Nebo ji někdo zabil a cennosti ukradl a bezpečně ukryl, tak že nejsou k nalezení. Tomáš s Annou se tomuto hlavolamu pokusí přijít na kloub. Průzkum jim však maří jejich vlastní životy. Annin problematický vztah s mámou a Tomášovy občasné halucinace nebo snad vize? Společně se dvojice vypraví na zámek Kuks, ověřit si tajuplné klepy kolem tohoto místa. Tento výlet jim však otevře dveře hlavně do nitra jich samých.
Děj je vyprávěn z pohledu třetí osoby. Extradiegetický vypravěč nám poskytuje náhled do všech duševních pochodů postav. Naši hlavní hrdinové jsou si podobní více než by se po prvních stránkách mohlo zdát. Ze začátku trochu povrchně a pozérsky vyhlížející Tomáš nám postupně odkrývá svou skrytou tvář plnou nejistoty a vnitřních démonů z minulosti. Jeho přeludy, jsou útěkem do bezpečného prostoru jeho myšlenek, kam nikdo zvenčí nemůže. Anička navenek působí dojmem vyrovnané mladé ženy, dokud se ve stínu matky nezmění na žárlivou, rozmazlenou holčičku, plnou výčitek a starých křivd. Psychologie postav je velmi zdařilá. Dějová linka je plynulá, avšak autorka často odbíhá ke zdlouhavým popisům prostředí a ty nejsou v dané části nijak klíčové. Je to poněkud rušivé a odvádí čtenáře od jinak kvalitně vybudované detektivní zápletky.
Historické reálie hospitálu Kuks dodávají na autentičnosti a věrohodnosti a skvěle dokreslují atmosféru dávného tajemství. Mezi důležité postavy patří vedle ústřední dvojice Annina maminka Klára. Výstřední panička na prahu stáří si tento fakt odmítá připustit a svou dceru tím velmi irituje. Sourozenecké trio tvořené starostou s přezdívkou Sumec, hospodskou Janou, ta tento přídomek upřímně nenávidí a podivínem Šotkem skvěle dotváří náladu zapadákova, kterým Kořenov bezesporu je. Jazyk je květnatý, místy až rozvláčný. Dialogy postav jsou velice reálně. Při čtení se úplně vidíte mezi štamgasty v kořenovském hostinci, kde lidé vedou rozhovory o všem a o ničem. Zastrčené maloměsto s příchutí bezpráví z minulosti, kde stále nezapomněli a sudetské křivdy jsou stále živé a bolestné. Pražští naruší poklidnou strukturu nezáživných dní a na povrch vystupují psychické obtíže, těmi tu totiž trpí každý druhý.
„Je to vlastně jen několik domů rozházených podél cesty. Uprostřed odsvěcený kostel, vedle něj budovat bývalé obecné školy, naproti bývalá fara, vedle ní z jedné strany bývalý koloniál a z té druhé hospoda s penzionem s několika pokoji, což je zase bývalá kampelička,“ popisovala dál Anna už s korigovaným nadšením ve snaze představit Tomášovi Kořenov, malou vesnici Podkrkonoší, v co možná nejpřitažlivějším světle. Anna si moc dobře uvědomovala, že Kořenov sám o sobě na první pohled nikoho nezaujme, protože své kouzlo před prvním pohledem chytře skrývá, jako by si sám chtěl vybírat, komu se chce líbit a komu ne.“ (str. 8)
Můj subjektivní názor je velice nejednoznačný. Dílo je napsáno čtivě, avšak mu chybí patřičná šťáva. Myšlenkové pochody protagonistů jsou znamenité i přesto jsem ani v jednom z nich nedokázala najít pravé zalíbení. Annina tvrdohlavost a závist vůči matce mě přímo vytáčela. Tomovy vzletné předtuchy a neutuchající zápal, co s ním téměř nikdo nesdílel, mi lezly na nervy. Pozitivní dojem na mě udělal lehce mysteriózní závěr a rozuzlení celého temné historie rodiny Šporkových. Významným motivem jsou sochy Bernarda Brauna zobrazující neřesti a ctnosti, jejich podrobný popis nám dává úžasnou edukativní příležitost.
Cílovou skupinou jsou milovníci míst opředených záhadami a luštitelé rébusů. Pozor na mylné přesvědčení, že se jedná o historickou fikci, které můžete nabýt po přečtení anotace. Špetku historie sice naleznete, ale jedná se spíše o společenský román s detektivními a psychologickými prvky. Líbit by se mohla například čtenářům Martiny Mouseové. Jednohubka před spaním či na dovolenou.
Rok vydání: 2021
Žánr: společenská novela
Počet stran: 144
Vazba: vázaná
Komentáře
Okomentovat