Recenze: MLHA PODZIMNÍCH VEČERŮ (Tomáš Leidl)

Vzpomínky odváté větrem,
bouře v srdci a život v troskách

Za recenzní e-knihu děkuji nakladatelství Pointa.
Chci zakoupit tento titul!

Tomáš Leidl se zajímá o vývoj softwaru, osobní růst, komunikaci, elektronickou hudbu, design, tvůrčí psaní a další kreativní činnosti. Doposud jeho díla (především básně) končila v šuplíku, ale díky úspěšné crowdfundingové kampani u nakladatelství Pointa se autorovi splnil velký sen. Novela s názvem Mlha podzimních večerů vyšla příhodně loni v listopadu, zpříjemnit přitom dovede i nastalé dlouhé zimní dny.

Střetávaly se ve mně dva světy zároveň a křičely na mě, ať si vyberu. (citace z 29% knihy)

Muže po čtyřicítce zastihne během procházky silná bouře a on se před ní schovává do rozvalin staré garáže. Jak kapky bubnují a hromy duní, svírá ho tísnivý pocit. Neustále se mu na mysl dere, že je úplně sám a doma na něj nikdo nečeká. A skutečně... Když se po kalamitě navrátí, zjišťuje, že jsou jeho manželka s dcerou pryč!

Přihodilo se během bouře něco magického? Ocitl se ve špatném snu, nebo byl naopak vytržen i iluze? Co když obě ženy jeho života odešly už dávno a on si to pouze odmítal připustit? Namísto vysvětlení však přijíždí záchranka, jež muže eskortuje do psychiatrické léčebny.

Ztratil jsem totálně linku, která oddělovala alternativní realitu od současnosti. Nedokázal jsem rozeznat, jestli je to, co prožívám, scénář nějaké mé myšlenky, nebo se to skutečně děje. (citace z 28% knihy)

Vyprávění se odehrává v ich-formě minulého času a hlavní hrdina líčí nejen události stěžejní dějové linie – rovněž si najde čas na spoustu odboček do minulosti či pro své úvahy, několik kapitol (neb vystupuje coby amatérský spisovatel) věnuje rozmluvám o psaní. V textu se nikde neobjevuje jeho jméno, dá se nicméně usuzovat, že vše kromě bláznivé zápletky (tj. zkušenosti s řemeslem, postoje, pocity a spol.) vychází z osobnosti samotného autora a činí příběh velmi uvěřitelným.

Leidl se pravidelně účastní výzvy NaNoWriMo a využívá metody exploring writing, tzn. nechává se unášet tvůrčím proudem bez předem připravené osnovy. Líčí také pozoruhodný způsob zaznamenávání bez diakritiky, takže svůj první draft musí přepracovat opravdu celý, slovo od slova. Přesto se neubránil sporadickému opakování frází, chybné interpunkci nebo poněkud kostrbaté větné skladbě, a ačkoliv ho nemůžeme označit za literárního guru, potenciál a talent v jeho díle je každopádně patrný. Nutno podotknout, že se nesnaží nikoho instruovat, pouze přibližuje své vlastní metody.

Na jednu stranu jde o zajímavý přístup, na tu druhou se bohužel přílišná improvizace odráží na chaotické struktuře a čtenář může být zmatený, natolik ztracený v přehršli motivů, že ho mine pravé poselství (kvůli dosavadnímu neúspěchu netřeba zanevřít na lásku, štěstí a své sny).

Vytvářel jsem na těch stránkách svůj literární otisk, svůj odkaz. Způsob, jak předat světu svoji myšlenku, ukázat svůj intelekt. Ale zároveň nabídnout možnost, poznat moje fobie, slabosti, přes tu skulinku, která v textu vždycky byla. (citace z 38% knihy)

Hlavní hrdina se potýká s existenciální krizí, střídá se u něj emoční zmatek s prázdnotou. Po rozvodu rodičů v dětství utrpěl trauma, což ho ovlivnilo jeho chování v budoucích vztazích – sám sebe trýznil i v neprosperujícím soužití, jen aby nedopadl jako oni. V mnoha ohledech se s ním dá soucítit, snad i sžít, postupně ovšem vyplouvají na povrch i jeho špatné vlastnosti: nedospělost a sobeckost.

Ostatní postavy v knize vystupují nepřímo, vypravěč popisuje svá setkání a zážitky s nimi. Zatímco o manželce se dozvídáme pramálo a dcera se pouze letmo mihne, nejvýraznějšími vedlejšími charaktery jsou Lenka (z podivného důvodu jí hrdina přezdívá Majlo) a její otec. Milostné vzplanutí s Majlou muž zpočátku bere jako přechodnou fázi, záplatu; zároveň se ale bojí, že je s ním pouze z lítosti. Majlina otce, povoláním knihkupce (ač z kontextu vyplívá, že spíše antikvariátníka) si ihned oblíbí a jejich známost protagonistu postrčí, aby jednou mohl mezi vystavenými tituly nabízet i svoji knihu.

V tom možná vězí velký úkol spisovatelů, aby se možná někdy až zoufale snažili zprostředkovat to, co vidí. Vizi světa, ve kterém žili a který se měnil rychleji, než oni dávali slova na papír. (citace ze 44% knihy)

O doprovodné ilustrace se postarala debutantova kamarádka Jana Tesaříková a její trefně znepokojivé, rádoby nedotažené černobílé kresby podtrhují melancholický podtón příběhu.

Zdroj: archiv recenzentky

Snad to bude způsobeno tím, že jsem knihu četla v pozdních hodinách, ale popravdě jsem při čtení trochu usínala. Přesto mě spousta myšlenek dokázala pohladit na duši a pasáže o psaní text pěkně ozvláštnily. Uvítala bych více popisů přírody, při nich byl Leidl ve svém živlu. Nápad by býval vydal na společenský román, ačkoliv i toto zkratkovité pojetí má cosi do sebe.

Mlhu podzimních večerů bych doporučila introvertům, citlivým a hloubavým jedincům. Příběh sice primárně posloužil autorovi jako terapie, leč má hodně co předat i lidem, kteří si v životě prochází osobní krizí. V neposlední řadě může pomoci dalším snaživým pisatelům, kteří by rádi poznali techniku, úvahy a rituály svého kolegy (pokud ne přímo autora, tak přinejmenším jeho fiktivní projekce).

Anotace:

Hlavní hrdina zažívá situaci, kterou si nedokáže vysvětlit a která zásadně ovlivní jeho další život. Na pozadí rodinné tragédie přemýšlí o svém životě, o věcech, okamžicích, kterých si předtím nevšímal, a v knihách a psaní nalézá alespoň malou útěchu pro svoje trápení. Dokáže vše překonat a navzdory překážkám objevit nový smysl života? Příběh je protkaný sny, vzpomínkami a myšlenkami o životě, ale také silnou touhou dál žít bez ohledu na to, jak se na nás dívají ostatní.

Nakladatelství: Pointa
Ilustrátorka: Jana Tesaříková

Rok vydání: 2021

Žánr: novela, ze života

Počet stran: 120

Formát: epub, mobi, PDF