Recenze: MAJONÉZA K SNÍDANI (Markéta Lukášková)

Mnoho podob lásky očima dospívající dívky

Majonéza k snídani (Markéta Lukášková, nakladatelství Motto)

Za recenzní e-knihu děkuji portálu Palmknihy.
Chci zakoupit tento titul!


Markéta Lukášková, rodačka z Českých Budějovic, působila jako redaktorka časopisů Týden, Maxim, Faktor S, vedla Reflex.cz. Proslavila se už svou prvotinou s názvem Losos v kaluži, se kterou v rámci divadelního projektu Listování objela republiku. Po Lososovi následovaly knihy Panda v nesnázích, InTyMně a Vlaštovka v bublině. Majonéza k snídani je tedy čtvrtým titulem. 

Sledujeme středoškolačku Emu, která velmi těžko dává najevo své emoce. Usiluje o to držet si odstup od všeho a od všech. Přístup k životu jí ovšem změní náhodné setkání s Adamem a zamiluje se do něj. A protože se snaží lásku pochopit všemi možnými způsoby, rozhodne se pro experiment testovaný na svém prvním vztahu.

Nejprve je určitě podstatné pochválit styl psaní a jazyk, protože hlavně hra se slovy je dominancí celého románu. Slovní zásoba je bohatá, metafory originální a působivé, text jako celek funguje skvěle. Navíc je velmi pečlivě zpracován, bez chyb a překlepů. Markéta Lukášková volí vhodná slova, která hladí po duši ve správných chvílích a možná to je ten důvod, proč si získala srdce tolika čtenářů.

Alena seděla na balkoně a opalovala se. Po dlouhé době pociťovala něco jako vnitřní klid, smíření se vším, připadalo jí, že konečně žije v přítomnosti, ne ze vzpomínek na to, co bylo před deseti lety. Jako kdyby ta otravná část jejího mozku utichla a nechala tu druhou, normální, aby se soustředila na život. Trochu se lekla, když se Ema zjevila ve dveřích. (str. 290)


Motiv a témata jsou zajímavá, i když zpočátku se vyprávění táhne a konec je naopak příliš brzy useknutý. Celý příběh se točí kolem vztahů a různých podob lásky. Ale tak nějak originálněji a jinak, i když i na klišé můžeme narazit také. Autorka zároveň použila jako jednu ze zápletek výskyt nemoci covid-19. Děj se totiž odehrává v době, kdy se koronavirus začal reálně vyskytovat v Česku, a ve statistikách se objevovali první nakažení. Psát o tomto onemocnění je nadbytečné vzhledem k faktu, že všichni jsme momentálně kvůli němu omezováni v našich životech a všech se nás to dotýká. Tak proč o něm ještě číst? Zkráceně - působilo to rušivě. Samotné osudy protagonistů už jsou představeny příjemnějším způsobem.

Kývl a neřekl ani slovo. Zaparkovali na sídlišti a vyndali tři tašky plný jídla. Emu děsilo, jak rychle se zhoršovala. Než došli do výtahu, byla úplně zpocená a měla pocit, že ušla deset kilometrů. Táta byl pobledlý a pořád vůbec nic neříkal. Zazvonil na zvonek a ve dveřích se po spoustě minut objevila máma. Měla na sobě župan, byla v obličeji šíleně bledá a oči jí rámovaly fialové kruhy. „Já jsem vám říkala ať to necháte přede dveřma!“ snažila se na ně zvýšit hlas, ale začala šíleně kašlat. 
„Mami, asi to máme taky,“ řekla jí unaveně Ema a začala si zouvat boty. (str. 323)


Co se týče
postav, tak můžeme během čtení sledovat jejich vývoj, psychologické rozpoložení i pocity. Hlavní hrdinka Ema může působit na první pohled nesympaticky a arogantně. Ale vlastně je to jen obyčejná puberťačka, která je drzá na rodiče, není empatická a brání se vnějším vjemům ze světa i svým vnitřním pocitům svým osobitým stylem. I ona během děje dospěje, pochopí svět dospělých a naučí se porozumět vlastním rodičům. Přes hlubší tematiku je kniha spíš odpočinková. I přes to v ní ale můžeme najít důležitá poselství, hlavně z řad nepovedených vztahů a mateřské lásky. 

Ema ale není jediná, která může zanechat negativní dojem. Stejně je na tom její máma Alena, která během celého příběhu pofňukává nad svým ztraceným životem a zůstává myšlenkami hluboko v minulosti. Až na samotném konci se dozvíme, jakou bolestí si musela projít a že vzhledem k okolnostem se s osudem poprala statečně. Ani Ema netuší, co vše její matka v mládí zažila. To nás nutí přemýšlet nad tím, jak snadno někdy odsuzujeme cizí lidi i blízké, aniž bychom o jejich životech něco věděli.

Závěrem lze publikaci doporučit spíše mladší generaci, která je věkově stejně stará (mladá) jako hlavní hrdinka. Pro dospělé může být vyprávění příliš fádní a klišoidní. Samozřejmě i ostatní si mohou odnést kromě čtenářského zážitku něco navíc. Třeba alespoň větší pochopení pro své dospívající ratolesti.

Název působí na první pohled zvláštně, stejně jako předešlé autorčiny knihy, ale po přečtení pochopíme, proč příběh pojmenovala takto.

S Markétou Lukáškovou mám zkušenost už trojnásobnou. Za sebe můžu říct, že je to autorka, která si velmi jemně pohrává s českým jazykem a dokáže jeho potenciál použít do posledního sousta. Nicméně dějem se mi její díla vzdalují. Tematická výstavba sice není prvoplánová, ale celkové zpracování a předvídatelnost mě příliš neoslovuje.


Láska není příčinou vztahů, ale jejich důsledkem

Ema měla s emocemi vždycky problém. Místo, aby je prožívala, raději je pitvá a sama si drží odstup i nadhled. Nejvíc ze všeho chce analyzovat lásku. Co je vlastně zač a proč třeba jejím rodičům zmizela? Proč zůstává tichá babička s despotickým dědou? Proč si její nejlepší kamarád nepřizná, kam ho táhne jeho srdce? Některé věci ale pochopíte jen tak, že se do nich namočíte, a proto se sama pustí do vztahového experimentu – na své první lásce.

Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2021
Žánr: román pro ženy
Počet stran: 344
Formát: epub, mobi, PDF

Logo e-shopu Palmknihy


Komentáře