Recenze: TI, KTERÝM SE NARODÍŠ (Alžběta Bublanová)

O životě očima dítěte i dospělých

Ti, kterým se narodíš (Alžběta Bublanová, nakladatelství Ikar Euromedia)

Za recenzní e-knihu děkuji portálu Palmknihy.
Chci zakoupit tento titul! 


Spisovatelka Alžběta Bublanová má na svém kontě k dnešnímu dni již šest knih (z toho jednu Cvičebnici tvůrčího psaní), v nichž se téměř výhradně věnuje vztahům a problémům běžného člověka. Nejinak je tomu i v případě její zatím poslední knihy Ti, kterým se narodíš, ve které v různých časových úsecích sledujeme příběh dvou rodin, jejichž osudy se navzájem několikanásobně protnou.

„Máma volá tátovi. Že už to přišlo. Tak to sorry, mamko, ale já musím ven, protože jestli přišlo něco tak velkého, že kvůli tomu musí táta z práce, tak to musí být něco opravdu bombastického.“ (str. 7)

Příchod nového člověka na svět je vždycky velká událost – a obzvlášť, když se nic netušícím manželům narodí holčička s bohatým vnitřním světem, jež si pro sebe komentuje veškeré dění kolem sebe. O devatenáct let později se – nyní již ne děvčátko – zamiluje a její láska zároveň přebere roli vypravěče, udiveného její bystrostí a schopností analyzovat své okolí, jež ho ovšem často přivádí do rozpaků. V závěrečné části se dočkáme i pohledu sestry od přítele naší hrdinky, která nám ukáže, že život častokrát není takový, jaký jsme si ho vysnili, a dovede nás v mnohém překvapit; ať už příjemně či nepříjemně.
 
Všichni tři vypravěči nás svými životními trabli provázejí v ich-formě, což čtenáře ihned vtáhne do děje. Publikace je napsána čistým, svižným stylem, jenž jí rovněž dodává na čtivosti. Děj plyne taktéž rychle, snad jen s výjimkou prostřední části, kdy z mého pohledu na chvíli bohužel uvíznul na mrtvém bodě. Přibližně třetina příběhu se tak točí kolem aktuálního tématu objevujícího se ve vztazích, což po nějaké době vede k zacyklení a určitému stupni fádnosti. 

Autorka se navíc nebojí obecné češtiny, nespisovných či slangových výrazů, jež do příběhu krásně zapadají a dodávají postavám na opravdovosti. Za zmínku stojí i propracovaný jazyk každého z hrdinů, odpovídající věku, pohlaví i životní etapě. Spisovatelka tak bez problémů dokázala vystihnout dítě, jež i přes vrozený hlas dospělého stále nahlíží na svět jednoduchým, naivním pohledem, dále mladíka na prahu třicítky, jenž si neví rady se svým pracovním, natož milostným životem, i dospívající dívku s duší starého člověka. Všechny postavy působí tak uvěřitelným dojmem, až má čtenář občas pocit, že problémy hlavních hrdinů prožívá společně s nimi.

„Fajn holka, jen kdyby furt tak nekecala,“ (str. 50)

Co se týče hlavních protagonistů je kniha poměrně specifická, neboť jak naši tři vypravěči, tak vedlejší charaktery jsou až na jednu výjimku bezejmenné. Člověk se může jen dohadovat, jaký byl původní autorský záměr tohoto prvku odosobnění: ukázat čtenáři, že podobné každodenní životní situace se mohou stát v podstatě každému z nás, a proto na jménech nezáleží, či soustředit čtenářovu pozornost spíše na problémy postav než na ně samotné? Holčička, Mladík i náctiletá Dívka však působí plastickým dojmem, všichni – snad až na mírně egoistického Mladíka – mají dobré i špatné vlastnosti, a i přes mnohé rozdíly je spojuje hledání smyslu života a touha naplnit své sny.

Po přečtení anotace může čtenář nabýt dojmu, že ho čeká sto šedesát stran nabitých humorem a vtipnými glosami světa dospělých z pohledu miminka, což logicky může vést ke zklamání, když ho v dalších částech překvapí tak trochu depka. Ostatně, do vážného tónu čas od času sklouzne i Holčička, když jí dochází, že v její rodině není tak úplně všechno v pořádku. Osobně ovšem oceňuji jak humorné pasáže – mimochodem opravdu velmi povedené – tak vážnější ráz knihy, jenž život ukazuje takový, jaký doopravdy je: náročný, komplikovaný a mnohdy plný zklamání.

„Nevím, možná mám taky nějaký sny.“ (str. 122)

Ti, kterým se narodíš se i přes vážnější pasáže řadí mezi poměrně oddechovou literaturu; tuto jednohubku lze zvládnout za jedno odpoledne. Počin se může líbit čtenářům Petry Dvořákové či Petry Soukupové, ovšem na rozdíl od děl první jmenované ve mně tato bohužel nezanechala nic hlubšího, co by mě donutilo si na ni vzpomenout za týden. Autorka mohla jít v příběhu „více na dřeň“ a nebát se větší dramatičnosti. Rozhodně však hodnotím pozitivně humornou stránku knihy, vyprávění z pohledu miminka jakožto zajímavý prvek a skvěle odvedenou práci s jazykem postav.

Obálka je dle mého názoru velmi zdařila: výrazná červená barva stejně jako text psaný kapitálkami rychle upoutají pozornost. Rovněž oceňuji začlenění tří elementů (dudlík, rtěnka, pánské hodinky), jež odkazují na tři vypravěče – a zároveň hlavní hrdiny – příběhu.



Když se mladým manželům narodí dcera, nemají ponětí o tom, že jim zároveň do rodiny přibyla i malá glosátorka jejich každodenních radostí a strastí. Očima dítěte, které svět kolem sebe komentuje vyspělým vnitřním hlasem, nahlížíme na životy dvou lidí, kteří žijí spolu, a přesto každý sám. Tehdy ještě netuší, že o devatenáct let později bude v tom velkém světě, kde jí dřív všechno připadalo tak okouzlující, stejně ztracená jako její rodiče. V poutavé novele autorka nevšedním způsobem nahlíží na všední problémy nás všech a vtipně vypráví o hledání sebe sama, stereotypech, snech, o rodičích a jejich dětech.

Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2020
Žánr: novela, humor
Počet stran: 124
Formát: epub, mobi


Logo e-shopu Palmknihy


Komentáře