Odvrácená strana Rio de Janeira
Za recenzní knihu děkuji nakladatelství Anag.
Chci zakoupit tento titul!
Martin Vitický se narodil v roce 1969. Vystudoval anglistiku a bohemistiku a poté ještě psychologii na Univerzitě Karlově. Dlouhá léta žil v Brazílii, kde učil angličtinu a sám se vzdělával v portugalštině. Znalosti z diplomatického, interkulturního prostředí a Brazílie, kde prožil část svého života, využil ve své knižní prvotině s názvem Objetí mravenečníka, která vyšla v nakladatelství Anag v roce 2021. Nyní již 25. rokem pracuje jako tajemník japonského velvyslance v Praze.
Ellen Vargasová je mladá diplomatka britské národnosti, která odjíždí do Rio de Janeira, kde má čtyři roky působit na britském velvyslanectví. Není to ovšem její první cesta do Brazílie, díky otci zde už jako malá strávila mnoho času a tento stát považuje za svůj druhý domov. Ještě než se stihne aklimatizovat, přijde jí od táty znepokojující zpráva a následující telefonát nepříjemný pocit ještě umocní. Z indicií, které Ellen postupně nachází, pochopí, že jejího milovaného tatínka, významného geologa, unesli.
Ellen se však nehodlá vzdát a chce ho zachránit za každou cenu. Naštěstí se jí do cesty připlete policista Alex společně s kolegyní a zároveň přítelkyní zmizelého geologa Viviane. Všichni tři se snaží bojovat proti nespravedlnosti, která je zavede až do vysokých vládních kruhů a na hranu života a smrti. Už dávno se nejedná jen o únos člověka, ale lidé, kteří jsou do něj zapleteni, jsou ochotni pro zachování mlčenlivosti obětovat více než jen jednoho nevinného.
Hodiny v pokoji ukazovaly půl třetí ráno. Ellen s Viviane ale nespaly. Seděly na terase Ellenina bytu s výhledem na Arpoador. Bylo stále velmi horko. Vážná debata jim však nedovolila vnímat takovou banalitu, jako je počasí.
„Musíme něco udělat,“ řekla Ellen. „Můžeme ale vůbec něco dělat?“ zapochybovala vzápětí. „Cokoliv. Nebudu tady sedět a přihlížet, jak mi zabijí otce, aby nevyšlo najevo to, co by každý rozumný člověk přece nikdy nedopustil. A kvůli čemu? Samozřejmě, kvůli penězům, že?“ Odpověděla si sama. (str. 48)
Fakt, že spisovatel žil v Brazílii a zamiloval si ji, je na románu znát na každé stránce. Dokáže velice věrohodně popsat místní pláže, podniky, parky, turistická místa i interiéry důležitých budov. Muselo být těžké přiblížit čtenářům Brazílii na takové úrovni, aby byl pro ně příběh natolik srozumitelný a aby si dokázali místa, kam je vyprávění zavede, představit. Zároveň autor velmi uvěřitelně vystihl atmosféru prostředí. To se mu podařilo opravdu na jedničku. Stejně tak je dobře podané odvětví politické a diplomatické. Vše je popsáno srozumitelně, dokonce i laik, který se o politiku nezajímá, se bude cítit zasvěceně.
V knize se objevuje několik portugalských frází či přísloví, které jsou ovšem v poznámce přeloženy do češtiny, tudíž čtenář neztrácí přehled o tom, co vlastně čte.
Co se týče samotného příběhu, tak byl vystavěn velmi dobře. Nenarazila jsem na žádné hluché místo, které by nudilo. Napětí bylo cítit od začátku do konce, nesláblo, naopak čím více děj ubíhal, tím bylo čtení dramatičtější. Orientace v publikaci je také skvělá. Kapitoly jsou krátké, pojmenované a navíc opatřené časovým údajem, takže postupnost událostí se dá velmi jednoduše sledovat. Jediné významné mínus je větší množství postav. Jsou to sice často postavy vedlejší, nicméně během vyšetřování hrají svou roli, a jelikož je do příběhu zapletena brazilská mafie a vláda s větším počtem členů a jejich úředních pozic, musí se člověk chvíli soustředit, aby si uvědomil, o kom je v dané chvíli řeč.
Ale román není pouze o akčnosti, místní mafii, korupci a o nečekaných zvratech, najdeme v něm i linku romantickou, která celé vyšetřování svým způsobem odlehčuje a dovolí čtenáři odpočinout si a vydechnout, než přijde zase nějaká významná událost, jež určí ději jiný směr. Hlavní postavy jednají logicky, jsou velmi sympatické a již od samého začátku jim nejde nefandit v rozluštění velké záhady, která souvisí právě s korupcí.
„Nesmí mě chytit! Navíc, chci pomoct i tobě. Tobě by přece pomohlo, kdybys věděl, jestli je velvyslankyně v něčem zapletená nebo ne.“
„To ano, jenže informace zjištěné tímhle způsobem nemůžu použít.“
„To vím, nejsem pitomá. Nemůžeš je použít u soudu, ale jinak to nijak nesnižuje jejich hodnotu. Můžou ti pomoct v dalším pátrání. Správně tě nasměrovat.“
„Dobře,“ musel souhlasit Alex. „Pořád to nic ale nemění na tom, že to pro tebe představuje velké riziko.“
„To je mi jedno. Musíme se konečně dozvědět něco kloudného. Musím vědět, na čem jsem.“
„Jak to chceš udělat?“ položil Alex otázku, ale odpovědi se trochu obával. (str. 148)
Nejdříve jsem byla trochu zklamaná, že hrdinové nemají česká jména, a vlastně v ději není nijak poznat, že by byl titul psán rukou českého autora. Nicméně po přečtení jsem pochopila, že by se to do příběhu nehodilo. Kombinace britské protagonistky a brazilského prostředí fungovala skvěle. Knihu doporučuji všem, kteří rádi čtou thrillery a krimi příběhy. Objetí mravenečníka je opravdu titulem napínavým ve všech úrovních a stojí za přečtení. Navíc je autorův styl velmi čtivý a přístupný.
Na první pohled je poutavá už jen samotná knižní obálka, která hned zaujme.
A proč se titul jmenuje Objetí mravenečníka? Spisovatel pojem vysvětluje už v samotném úvodu. Brazilská portugalština obsahuje idiomy, které v sobě mají název zvířete. Konkrétně mravenečník je označení pro falešného člověka. A když vás takový nepravý přítel obejme, říká se v Brazílii, že vás objal mravenečník, který svým objetím dokáže usmrtit i dospělou osobu.
Nakladatelství: Anag
Rok vydání: 2021
Žánr: politický thriller
Počet stran: 424
Vazba: vázaná
Komentáře
Okomentovat