Co je jen sen? Co přelud? A co realita?
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Carcosa.
Chci zakoupit tento titul!
Slavná Nemesis
Alpské městečko Cortona, tam to vše začalo. Když se Sider, uchvácen krajem, zastaví na pár dní právě tam, netuší, že tím dá ožít svým nočním můrám, stihomamům a až destruktivní lásce k dámě v modrém – k Ní. Kdo je ta tajemná žena? Jakou mocí vládne, když mu jediným pohledem učarovala? Co se stalo na hoře Jelení Hlava? A proč lidé umírají? Sider na své otázky pomalu nachází odpovědi... a ty jsou děsivější, než si představoval. Protože kdo je on?
Novela Slavná Nemesis se dělí na šest krátkých kapitol. Děj, vyprávěný ve třetí osobě, pozorujeme očima hlavní mužské postavy Sidera a noříme se tak postupně do mysteriózního světa. Protože se jedná o dílo z 20. století, není k podivu, že se setkáme jak s archaismy, tak historismy. Pokud nejste běžní čitatelé starých děl, je potřeba se nejprve pekelně soustředit a adaptovat.
Vyprávění se ihned stáčí k neznámé dámě v modrém často označované jako Ona. Líčení je svou plíživostí dobře vystavěné a děj pozvolna graduje a těžko odhadovat, kam se osud protagonisty bude ubírat. Přestože L. Klíma neztrácí čas detailními popisy prostředí a lidí, dokážete si alpskou Cortonu či aktéry představit v barvách s konkrétními rysy. Při čtení Slavné Nemesis se dostáváte do víru paranoie, iluzí a klamu a společně s Siderem prožíváte jeho začínající deprese a odhalujete nezředěné lidské zlo.
Alpské městečko Cortona, tam to vše začalo. Když se Sider, uchvácen krajem, zastaví na pár dní právě tam, netuší, že tím dá ožít svým nočním můrám, stihomamům a až destruktivní lásce k dámě v modrém – k Ní. Kdo je ta tajemná žena? Jakou mocí vládne, když mu jediným pohledem učarovala? Co se stalo na hoře Jelení Hlava? A proč lidé umírají? Sider na své otázky pomalu nachází odpovědi... a ty jsou děsivější, než si představoval. Protože kdo je on?
Novela Slavná Nemesis se dělí na šest krátkých kapitol. Děj, vyprávěný ve třetí osobě, pozorujeme očima hlavní mužské postavy Sidera a noříme se tak postupně do mysteriózního světa. Protože se jedná o dílo z 20. století, není k podivu, že se setkáme jak s archaismy, tak historismy. Pokud nejste běžní čitatelé starých děl, je potřeba se nejprve pekelně soustředit a adaptovat.
Vyprávění se ihned stáčí k neznámé dámě v modrém často označované jako Ona. Líčení je svou plíživostí dobře vystavěné a děj pozvolna graduje a těžko odhadovat, kam se osud protagonisty bude ubírat. Přestože L. Klíma neztrácí čas detailními popisy prostředí a lidí, dokážete si alpskou Cortonu či aktéry představit v barvách s konkrétními rysy. Při čtení Slavné Nemesis se dostáváte do víru paranoie, iluzí a klamu a společně s Siderem prožíváte jeho začínající deprese a odhalujete nezředěné lidské zlo.
Cítil správně: začínalo to být krajně nebezpečné. Po třetí vzplanuly jeho city, – bez vyhlídky, že by došel do cíle, – byl – Tantalos – odsouzen, ztratil svou milenku vždy ihned, jakmile se mu objevila... Ale halucinace učinila věc komplikovanější a dala jí něco nového, hrůzného. Ať byl, kde byl, viděl jen Ji, Ji, Ji, a Její zrcadlové strašlivé zraky, probodávající hrobovým mrazem jeho oči a duši. (str. 28)
Hlavním motivem novely je láska, proměňující se v posedlost. Sider, doslova uhranutý dámou v modrém, je odhodlaný ji najít a nechat si ji pro sebe. Jeho snažení je protkané zvláštními a tragickými událostmi, které jej vedou k nevítanému sebepoznání.
Dílo je surové, tak bych jej popsala nejlépe. L. Klíma v psaní nemá slitování a pointa by se dala v dnešní době označit za otřepanou. Přesto toto podání ve čtenáři vzbuzuje pocit novoty a originality.
Helena Marná vplouvá do snového či mrtvého světa, kde ti, co již zemřeli, lační po krvi a mase živých. V létě 1902 a V zasněném údolí jsou texty podobající se novele Slavná Nemesis. Opět se setkáme s frustrovanými muži, bažícími po ženách tak zoufale, že se ženou za jejich přeludy. Pečetí tak nešťastně své životy zmítající se v pološílenství.
Cestuje do města D. je typicky strašidelný příběh, jenž lze zaslechnout u táboráku, když slunce zapadne. Hrdina, bloudící v lese, potká cizince, který mu nabídne pomoc. Dalo by se říct, že se jedná o jedinou Klímovu práci, která není tolik snová, pomatená a nejednoznačná. Zato vám dokáže vyvolat ono nepříjemné mrazení v zátylku s otázkou: Co kdyby?
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Po mrazivém romanetu jsou k přečtení další počiny. V tomto případě se jedná o krátké jednohubky. V ústech vám po nich však zůstane nepříjemná pachuť a hořkost. Často je na povídkách patrné, že jejich motiv i vyznění jsou si podobné a splývají v jedno. Příběhy jsou vyprávěné jak v první osobě, tak ve třetí z pohledů mužů i žen.
Závist... tento společný rys spojuje díla Já a strýc, kde touha po penězích je silnější než šesté přikázání – Nezabiješ, a Podivná příhoda. V té si autor příjemně hraje se závistí pro něco nehmotného a ukazuje lidskost v té nejodpornější podobě.
Historie, Jedné noci snil a Sta a sta žen mají nádech tajemna a nevyslovených rozzuzlení. Čtenář se tak pídí po náznacích a skládá si vlastní závěr. V jedné chvíli se přistihnete, jak hledáte chybějící stránky textu, protože kde je ten vše vysvětlující konec? V hlavě se vám vylíhnou červi, kteří hlodají a nahlodávají vaše přesvědčení, že jste to fakt pochopili.
Za nejhůře uchopitelné bych označila povídky Jak bude po smrti a Arta. Nabízí dávku šílenství a mysteriózních scén. Nejprve ve srozumitelném balíčku a poté jakoby jste se na vše dívali přes kaleidoskop.
„I obešel já polí pět.“
Mají v sobě něco pitvorného; něco hrůzného by sotva kdo v nich našel. A přece zavířil ve mně na okamžik pradivný děs, velmi jemný, ale silný, dávající tušit něco nade vše pomyšlení strašlivého. Myslím ostatně nesměrodatně v duši své kramářské, že směšnost a hrůznost jsou sestry rub a líc jedné a téže věci; že kořeny vší hrůzy spočívají v mysteriu komičnosti a naopak, že v nejhlubší hloubi směšná jest jen hrůzou, jen každý strach: že svět jest jen bezedně hlubokou a feérickou hrůznou groteskou. (Jak bude po smrti, str. 91)
Helena Marná vplouvá do snového či mrtvého světa, kde ti, co již zemřeli, lační po krvi a mase živých. V létě 1902 a V zasněném údolí jsou texty podobající se novele Slavná Nemesis. Opět se setkáme s frustrovanými muži, bažícími po ženách tak zoufale, že se ženou za jejich přeludy. Pečetí tak nešťastně své životy zmítající se v pološílenství.
Nejlepší bych zmínila nakonec, ale Skutečná událost sběhnuvší se v Postmortalii patří mezi to nejodpornější, co jsme kdy četla. Z textu prostě odkapává špína, hnus a lejna... Krátké vypravování o muži, jenž čeká, až jeho choť zemře. Vše je pokřivené a amorální, jak jen může být. L. Klíma se nebál používat nepříjemná přirovnání a vyvolávat odporné představy. Skutečná událost sběhnuvší se v Postmortalii tak naprosto vybočuje z celkové koncepce sbírky.
„Co bude as dnes k obědu? – Eh, stát to bude jako tak za hovno! Či snad proboha budu muset žrát zas ty její sračky? Eh, co na tom! Skočil jsem psu, čtrnáct dní chcíplému, z plotu na břicho, on se vyblil, já to ochutnal – a bylo to na mou duši lepší než sračky, které ona ukuchtí... Tenkrát ještě chodila – kruci prdel! docela jsem zapomněl, že už dva měsíce chcípá, já sám vařím! Žil jsem jako pan Brouček docela v minulosti – větším právem než on, protože ,empirická skutečnost´ neexistuje a jen idea a iluse jsou reální. – Kdy už jednou pojde? Včera – mordie! sláva!“ (Skutečná událost sběhnuvší se v Postmortalii, str. 136)
V titulu Slavná Nemesis dominují témata milostného pobláznění, fanatizmu či mrtvých, kteří naplňují své touhy nebo tráví mysl živých. Rozhodně je to velice zajímavá a psychedelická cesta do lidského nitra. Nemohu říct, že všechny Klímovo povídky stojí za to. Mnohdy přemýšlíte, která bije a můžete se cítit jako někdo, kdo hledí na drahý obraz v galerii, kde na plátně je pouze jedna tečka. Dokonce bych si dovolila tvrdit, že ze stránek je cítit určitá autorova zloba vůči lidem a světu.
Publikace je obohacená životopisem Ladislava Klímy a doslovem z pera Patrika Linharta, napsaného přímo pro nové vydání Slavná Nemesis.
Knihu bych rozhodně doporučila jak hororovým fanouškům, tak i lidem, kteří mají rádi texty podivné a bizardní. Jakmile Slavnou Nemesis přečtete, zjistíte, že ve vás zanechala kousek ze svého šílenství.
Obálku zdobí obraz Léona Spilliaerta La Beveuse d'absinthe (1907) a ke sbírce se dobře hodí. Obálka mi přijde ze všech vydání nejpovedenější.
Anotace:
V romanetu Slavná Nemesis a dalších dvanácti povídkách sledujeme osudy výstředních – a pro nás zcela blízkých – postav, bloudících v prostředí, kde je obtížné rozlišit, co je sen a co skutečnost. Typický hrdina těchto vyprávění prahne po nedosažitelném přízraku, fantomu, kvůli němuž se neohroženě vydává na vrcholky hor, do hlubokých hvozdů či léčeben pro choromyslné, střetává se s umrlci, blouzní, s vypětím vůle chce překonat hranice možného a dosáhnout kýžené vyšší skutečnosti, neboť svět vezdejší jej nikdy a za žádných okolností nemůže uspokojit.
V romanetu Slavná Nemesis a dalších dvanácti povídkách sledujeme osudy výstředních – a pro nás zcela blízkých – postav, bloudících v prostředí, kde je obtížné rozlišit, co je sen a co skutečnost. Typický hrdina těchto vyprávění prahne po nedosažitelném přízraku, fantomu, kvůli němuž se neohroženě vydává na vrcholky hor, do hlubokých hvozdů či léčeben pro choromyslné, střetává se s umrlci, blouzní, s vypětím vůle chce překonat hranice možného a dosáhnout kýžené vyšší skutečnosti, neboť svět vezdejší jej nikdy a za žádných okolností nemůže uspokojit.
Ladislava Klímu (1878–1928), tohoto originálního myslitele a spisovatele, na konci knihy blíže představuje i jeho Vlastní životopis, v němž se upřímně vyznává ze všeho, co utvářelo jeho charakter, pohled na svět a životní filozofii.
Součástí této knihy je i zbrusu nový doslov Patrika Linharta.
Nakladatelství: Carcosa
Rok vydání: 2021
Žánr: hororové povídky
Počet stran: 240
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat