Zářné vize a mrazivé pointy
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!
Pavel Fritz žije v Praze a živí se coby biolog ve virologické laboratoři. Ačkoliv se o fantastiku zajímá od útlého dětství, se psaním začal až ve středním věku. Roku 2012 debutoval sci-fi románem Letka 307, o tři roky později následoval Přístav u řeky Styx a nedlouho poté povídková sbírka Archa zrůd. Za svá díla si autor vysloužil hrstku nominací, např. na cenu Akademie SFFH v kategorii „nejlepší původní česká nebo slovenská kniha“ či Aeronautilus v kategorii „kniha roku“. Svými povídkami přispěl také do řady antologií (sborníky Žoldnéři fantazie, Ve stínu říše, Legendy: Praga caput regni) a není proto divu, že se v povídkovém duchu nese i jeho novinka Studené světlo hvězd, která letos vyšla u nakladatelství Epocha a otevírá novou edici s názvem Jiné světy.
„Byl to neskutečný pech, že zrovna jejich krásnou planetu zamořili tihle šmejdi. Tenhle odporný... hmyz. Přitom se jim Země připletla do cesty jen náhodou. Podle všeho tu zakotvili kvůli nějakým technickým problémům... Bůh si asi ten den vzal dovolenou.“ (str. 216)
Kniha obsahuje celkem deset příběhů, které na sebe nijak nenavazují. Některé z nich byly otištěny již v Arše zrůd, další se umístily v literárních soutěžích nebo vyšly časopisecky v měsíčníku XB-1 a pár jich autor napsal speciálně pro tuto sbírku, přičemž závěrečný kousek rozsahem připomíná spíše novelu než povídku. Ač se liší postavy a prostředí, ve vyprávění se opakuje silný prvek střetu člověka s mimozemskou inteligencí.
Pláž
Poslední přeživší z posádky vesmírné lodi se trmácí nehostinnou krajinou podmaněnou mykózní chimérou, jejíž přirozenost spočívá v zahubení a přetvoření všeho živého v nemrtvé zmutované stvůry. Co to jen jeho milou kdysi napadlo, chtít přivést na tak příšerný svět dítě...
Bestie
Skupinka mužů zkoumá labyrint na zdánlivě opuštěné planetě, kvantový detektor nicméně indikuje, že se tam dole nachází zdroj energie! Podzemí zapáchá jako mršina a netrvá dlouho, než senzory nedaleko od nich zaznamenají pohyb.
To, co milovalo Arthura Brookse
Arthur se již smířil s životem poustevníka – strážce majáku, jenž navádí lodě v temnotách subprostoru. Jeho osamění ale vezme za své, když se mu na stavení zřítí kus meteoru obsahujícího inteligentní mezigalaktický sliz, který si s ním touží povídat...
Lovci vraků
Derek se chystá uzavřít důležitou smlouvu, v jednací místnosti to ovšem nemá daleko k bojišti. V jiný čas a na jiném místě lovec přezdívaný Farao se svou družinou narazí na opuštěný vesmírný vrak, namísto pokladu však nalézá trhlinu do vyšší dimenze. Obě dějové linie jsou přitom provázány jako vláknem silné a lepkavé pavučiny.
Archa zrůd
Posádka při svém průzkumu a mapování mrtvé planety odhaluje pozůstatky vysoce vyspělé mimozemské rasy. Vypadá to, že postavili cosi jako vesmírnou Noemovu archu, ale nikdy se nedočkali odletu. Co se asi pokazilo? Proč je namísto spásy zastihly mráz a smrt?
Čau zítra
Aby se Země dokázala ubránit invazi nepřítele, zavedla armáda speciální jednotky tvořené klony. Vskutku elegantní řešení – povaha, zkušenosti a vzpomínky vojáka se před každou misí zálohují na disk, a pokud padne v boji, prostě se mu druhý den nahrají do nového, na chlup stejného těla. Jenže jednoho dne to Harry nekoupí během bitvy, nýbrž zůstává uvězněný v propasti. Vrátí se pro něj? Nebo prostě nahrají soubory do nového exempláře?
Zahrada slepců
Tým vědců se vydává prošetřit mimozemský útvar, uměle vytvořený Měsíc. Jakmile se však dostanou dovnitř, dveře se zavírají. Jde o pouhou past na vetřelce? Nebo bludiště, v jehož středu se po zdolání logických hádanek skrývá brána k prozření?
Mrtví od Krakenova moře
Spirituální průvodce je přibrán k misi, aby zajistil diskarnáty – poletující vědomí mrtvých, uvízlé bez hmotného těla. Prošli si uvězněním bez zásob, kdy je vrchní doktor nutil k řízenému kanibalismu, a ono trauma si v sobě nesou až za pomyslný hrob. S touhle skvadrou to nebude lehké, především proto, že stále následují vůli svého tyrana.
Roky naší lásky
Virtuální realita se stává vítaným unikem pro stále větší masu lidí. I zamilovaný pár se tak rozhodne, ženoucí se za vidinou věčnosti na síti, kde by jejich láska nemohla zestárnout. Jenže opak se stává pravdou, a jakmile se nabaží jeden druhého, ženou se objevovat další z nekonečných možností. I to se však jednomu nakonec omrzí... Co teď, když se od skutečného světa dost možná nenávratně odstřihli?
Kam plují harmy
Celý vesmír ovládá mimozemská rasa, které nikdo neřekne jinak než Vůdci. Zdánlivě nevinná výzkumná stanice na planetě 808 má však za cíl zkoumat něco jiného než místní pozoruhodné živočichy. Pod ledem objevují stovky let opuštěné ruiny měst, pozůstatky civilizace Ni-Saragů – jediné, která dokázala Vůdce porazit, bohužel v alternativním vesmíru. Možná by ale něco z jejich ztracené technologie dokázalo pomoci lidem stát se tou druhou...
Všechna ta barevná nádhera kolem, všechna ta zraku lahodící fauna a flóra... Nic než drápy a jed. A pod povrchem neviditelné, vysoce infekční podhoubí. Zákeřná genetická chiméra nenávidící vetřelce. Cizí DNA se tu netrpěla. Cizí DNA bylo třeba zlikvidovat. Zlikvidovat nebo podmanit. (str. 13)
Vyprávění se odehrává v er-formě minulého času, kromě chronologického postupu je využívána i retrospektiva či paralela. Autor zvládá stejně dobře popsat krvavé potyčky jako soukromé bitvy v nitru postav. Léta zkušeností se podepisují na slohu – Fritz má bohatou slovní zásobu a umí budovat napětí, děj postupně graduje k mnohdy nečekaným pointám. S tím se však váže jistá obtíž... Pokud se čtenář více zamyslí, některé body zápletky zpětně nedávají úplně smysl (viz nelogické chování, paradoxy). Rovněž jsou mnohé náměty natolik zajímavé, že by si klidně zasloužily více rozvést.
Sbírka nabízí pestrou všehochuť. Představené světy jsou skvěle promyšlené a dýchá z nich atmosféra, fascinující i znepokojivá zároveň. Opakovaně (a přesto pokaždé z nové perspektivy) se operuje s ideou, že se s vyspělostí mimozemšťanů nemůžeme rovnat, a hrdinové příběhů často bojují o holý život. Kromě odhalování záhad vesmíru a akčních přestřelek s emzáky se mezi řádky vloudí i psychologické faktory (kupříkladu se postava musí vyrovnat s neúnosnou pravdou).
Hlavními hrdiny jsou zpravidla muži, obvykle coby součást nějaké průzkumné skupiny. Pokud jde o početnější tým, může u čtenáře nastat zmatek ve vedlejších postavách a minimálně přehršel jmen si zapamatovat prostě nelze. Nejednou se ve výraznější roli mihne i silná ženská postava (pilotka, vojačka), ale nevyhne se určité sexualizaci. Lehké prvky romantiky a erotiky se nicméně do děje hodí, přirozeně vyplynou ze situace.
Fritz se během psaní patrně inspiroval antikou či řeckou mytologií (Minotaurův labyrint, reference na argonauty a spol.) a jako velice úsměvnou vnímám parafrázi latinského motta Dum spiro, spero na „Dokud dejcháš, nejsi nikdy v hajzlu.“ Kdo si pamatuje film Měsíc z roku 2009, se bohužel neubrání jistým spekulacím o obšlehnutí nápadu do jedné z povídek, mně osobně některé motivy připomínaly sci-fi tvorbu George R. R. Martina (ze sbírek Píseň pro Lyu, Písně mrtvých a Zpěvy hvězd a stínů), ovšem spíše pocitem příjemné nostalgie.
Byli jako trosečníci zakletí v časové smyčce. Jako zbloudilí mravenci prolézající útrobami gigantického stroje, jehož inteligence a výpočetní kapacita se zcela vymkly chápání. (str. 330)
Studené světlo hvězd pro mě bylo prvním setkáním s autorem a postaralo se o skvělý čtenářský zážitek. Nejvíce jsem si užila povídky To, co milovalo Arthura Brookse, Čau zítra a Lovci vraků. Jako nejslabší hodnotím Bestii, především proto, že má hodně podobný koncept s jiným z příběhů, kterému se dostalo podstatně lepšího zpracování; a Pláž, jež je dějově chudší a hodnotím ji jako špatnou volbu na úvod. Jinak se ale domnívám, že se jedná o opravdu povedený počin a mohu ho vřele doporučit!
Titul je díky své různorodosti vhodný též pro vesmírné zelenáče, kterým nabízí pestrou škálu subžánrů – takže mohou zjistit, jestli a co konkrétně (space opera, kyberpunk, spekulativní fikce, postapokalyptická, válečná) je ne/bude bavit. Na své si v mnoha případech přijdou rovněž milovníci hororu a zaručeně uspokojí i ostřílené literární mariňáky, neboť se Fritz vynasnažil o značnou vědeckou přesnost.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Deset syrových příběhů z mrazivého vesmíru, s jejichž hrdiny byste neměnili.
Jaký je to pocit, prohledávat vrak dávno pohřešované kosmické lodi? Jaký je to pocit postupovat s jednotkou výsadkářů proti potvorám, co vyhubily většinu lidstva?
Na stránkách této knihy střetnete bestii z labyrintu, prozkoumáte záhadný umělý měsíc a odkryjete tajemství jednoho velmi vzdáleného masového hrobu. Po boku palubního kněze navštívíte Saturnův měsíc Titan a s Plukovníkem Kruzelem se vylodíte na mýty opředené planetě 808.
A věřte či ne, dojde i na lásku pod hvězdami.
Astronauti, průzkumníci i ostřílení mazáci z ozbrojených složek.
Ačkoliv každému z nich rozdal osud jiné karty, všichni hrají poker o to nejcennější.
Nakladatelství: Epocha
Edice: Jiné světy
Rok vydání: 2021
Žánr: sci-fi, povídky
Počet stran: 520
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat