Recenze: HLAVNĚ NA TO NEMYSLI (Iva Hadj Moussa)

  Láska má mnoho podob

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada.
Chci zakoupit titul!


Nakladatelství Grada publikuje mnoho titulů, jak zahraničních, tak i tuzemských. Díky tomu se na trh dostala pod značkou Cosmopolis antologie Hlavně na to nemysli od autorky Iva Hadj Moussa. Není to první kniha, kterou má spisovatelka na kontě. V roce 2020 vydala humoristický román Šalina do stanice touha a zároveň je spoluautorkou večerníčku Nejmenší slon na světě. My se ovšem nyní zaměříme na antologii nejasného žánrové zařazení. Proč? To se dočtete nyní. 

Sbírka ukrývá dvacet sedm povídek velice krátkého charakteru. Příběhy jsou vedené jak v er-formě, tak i v ich-formě. Je patrné, že jakmile autorka vypráví o ženách, častěji využívá první osobu, ta celkově v antologii převažuje. Díla především využívají přímou řeč a někdy jsou doplněná i o černobílé ilustrace od Moniky Pavlovičové. 

Zdroj: archiv recenzentky

Autorka zaměření sbírky vzala hodně ze široka. Hlavním, dominantním rysem však zůstávají mezilidské vztahy. Čtenář se setká s podezíravými tchyněmi, pubertálními, sexuálně zvědavými dívkami, kamarádkami ochotnými pro vás udělat cokoliv nebo s manželkou, jež lže, aby o sebe vzbudila zájem. Z této sady vztahových záležitostí mohu vypíchnout především povídku Kožená bunda se striemi. Co všechno udělá žena v pozdním věku trpící pocitem, že se jí manžel a okolí dostatečně nevěnují? A co takhle si vymyslet rakovinu? Kožená bunda se striemi patří mezi delší díla (celkem devět stran) a čtenář se rychle zabydlí v ději, až je jednomu smutno, když skončí dříve, než začal. 
 

„Ach jo,“ ulevil si Karel, když zmizela. Okřikl Peggynu, která nespokojeně pofňukávala u dveří. „Co jsem komu udělal.“ „Nestěžuj si, Karle.“ „Ženská nemocná, dcera nežere vejce a vnoučat se nedočkám.“ „Jsou i horší věci, Karle. A vnoučata třeba budou od Fanouše. Jednou.“  (str. 20 – Kožená bunda se striemi) 


Ale jak jsem prozradila, Hlavně na to nemysli nemá žánrové hranice.
Začneme zlehka. V textu Nejsvobodnější muž potkáte recepčního Ludvíka z hotelu Lucie, který klienty natáčí na pokojích v choulostivých situacích a pak je vydírá. Příběh je hodně odlehčený, ale napětí, jež autorka vsadila mezi těchto pár stránek, je příjemné. Psi, název dalšího příběhu, mají už jisté známky thrilleru. Ocitneme se v době, kdy se na Zemi objevila psí chřipka – nemoc napadající plíce je agresivní a nakažený má obtíže s dýcháním a během několika vteřin se udusí. Je tedy nasnadě vybít všechny psy, aby se zamezilo šíření tohoto viru. Hlavní hrdinové jsou děti Jonáš a Vojta, utíkající z domu i se svým psem Mickem, aby jej ušetřili hrozící smrti. Nejenom že téma nebezpečného viru je v této době hodně děsivé, ale i vyústění příběhu vám vezme vítr z plachet. 

Zdroj: archiv recenzentky

Dostáváme se na půdu, kde jsou povídky do sbírky se nehodící, ale svou kvalitou předčí všechny ostatní. Například Zvláštní dny mají naprosto geniální a bestiální závěr. Vše započne 11. listopadu dvě minuty po půl jedenácté, kdy se zeměkoule poprvé zachvěje. Psycholožka má zase detektivní zápletku a Spisovatelka znaky hororu. Nedá se úplně říct, které z děl je nejlepší, každé má v sobě něco. Často jsou posazeny psychologicky s otevřenými konci. 

Čokoláda má být sladká a hotovo, hořkou jedí jenom nafoukanci, co si myslí, že pojídání hořké čokolády z nich dělá lepší lidi. (str. 36 – Hlavně na to nemysli)


Co o Hlavně na to nemysli říci? Pokud si knihu pořídíte, rozhodně si v ní najedete to, co vám bude sedět, což je hodně netradiční. Je škoda, že autorka příběhy více nerozvedla, neboť náměty k tomu jsou dobré, a čtenář nemá úplně prostor se zabydlet. Některé konce tak vyšumí do prázdna a nezanechají hlubší dojem. Čtení jsem si užila i díky tomu, že na mě vyskočily nečekané žánry, které mám v oblibě. Iva Hadj Moussa umí psát, její postavy vystupují ze stránek a přináší jak smích, nejisté uchechtnutí, tak nepříjemné pocity a napětí. 

Zdroj: archiv recenzentky

Knihu mohu doporučit široké dospělé veřejnosti. Drtivá většina knihy by mladé stejně nebavila, protože jak jsem psala – hlavní téma jsou mezilidské vztahy. Sbírka se úžasně hodí na cesty nebo před spaním. Díky krátkým útvarům nemáte jednoduše pocit, že to musíte dočíst a přejet navíc pět zastávek nebo ráno si do očí strkat sirky. 


Muž hledající vzrušení slíděním v životech jiných. Žena předstírající nemoc, aby na sebe upoutala manželovu pozornost. Lákavé možnosti dospívání, dotýkající se neznámého, někdy i děsivého. Spánkoví démoni, kteří člověka dusí i ve dne. Strach, že nám někdo vymazal vzpomínky a že svět není takový, jak myslíme.

Poznání, že vsugerovat si fyzickou bolest je mnohem jednodušší než vsugerovat si pocit štěstí. Nevěra jako jediný únik z banality všech a všeho, doprovázená podvědomou touhou, aby to všechno konečně prasklo… Za největšími úzkostmi často nestojí skutečné události, ale naše myšlenky.

Nakladatelství: Grada  Cosmopolis
Ilustrace: Monika Pavlovičová
Rok vydání: 2020
Žánr: psychologické, thriller
Počet stran: 265
Vazba: pevná

Komentáře