Trochu jiná upířina
Za recenzní e-knihu děkuji portálu Palmknihy.
Chci zakoupit tento titul!
Tvorba Martina Šinkovského cílí primárně na děti a mládež. Je spoluautorem oblíbeného večerníčku Krysáci a napsal hned několik dobrodružných knih (Lapálie v Lampálii, Chodil obr po zemi, série Vincent a Bóďa aj.), jež nezřídka doprovází ilustrace výtvarníka TICHO762. Právě umělcova kresba a Šinkovského scénář daly vzniknout i hrstce komiksů (např. Trikolora), v některých však vystupuje pod pseudonymem „Bohumír Tabák“.
Na podzim roku 2020 mu vyšel young adult román Průsvitní – překvapivě u nakladatelství CooBoo, které se vždy spíše zaměřovalo na literaturu překladovou. Čeští autoři, především ti již prověření, ovšem představují nový trend a kniha vás dost možná přesvědčí, že téma upírství ještě není tak docela pasé.
„Upíři nebyli žádní smradlaví hlodavci, být upírem bylo vznešené poslání, jehož úkolem bylo hlídání lidstva a případná regulace jeho rozpínavosti.“ (citace z 56% knihy)
Vítejte v městečku K., bývalé vojenské pevnosti a průmyslové metropoli, jež se ve snaze o věčnou slávu, velkolepost (a především přilákání turistů) rozpadlo na několik ostrovů v nepříliš povedené napodobenině Benátek. A na jednom z nich zůstala trčet rodinka upírů... Z mocné dynastie Salazarů, která již dlouhá léta intrikařila a manipulovala Radou, se stali vězni, jejichž vliv najednou dosáhl nanejvýš od břehu k břehu. Upíři totiž nesmí překročit řeku, je to pro ně fyzicky nemožné!
S tímtéž problémem se po mnoha uplynulých dekádách potýká i Alan z rodu Salazarů, obyvatel Severního ostrova, milovník gramofonových desek a barista v Haciendě – podniku, co se přes den tváří jako poklidná kavárna, zatímco se na sklonku večera po přepnutí páčky mění v klub pokleslých neřestí, kam místní papaláši chodí uhasit žízeň vybraným alkoholem a ukájet své sodomitské choutky. Na Jižním ostrově se zase rozkládá teritorium albínské upírky Zairy. Za světla se ukrývá mezi bezdomovci v opuštěné, zchátralé budově přezdívané Moloch; za tmy vyráží na noční směnu do obchodního centra. Jsou poslední svého druhu, oba souží pocit osamělosti a touha po svobodě. Jenže o sobě nemají ani potuchy... Zatím.
S tímtéž problémem se po mnoha uplynulých dekádách potýká i Alan z rodu Salazarů, obyvatel Severního ostrova, milovník gramofonových desek a barista v Haciendě – podniku, co se přes den tváří jako poklidná kavárna, zatímco se na sklonku večera po přepnutí páčky mění v klub pokleslých neřestí, kam místní papaláši chodí uhasit žízeň vybraným alkoholem a ukájet své sodomitské choutky. Na Jižním ostrově se zase rozkládá teritorium albínské upírky Zairy. Za světla se ukrývá mezi bezdomovci v opuštěné, zchátralé budově přezdívané Moloch; za tmy vyráží na noční směnu do obchodního centra. Jsou poslední svého druhu, oba souží pocit osamělosti a touha po svobodě. Jenže o sobě nemají ani potuchy... Zatím.
 |
| Zdroj: oddělovač textu v knize |
Prostřednictvím er-formy vypravěč předestírá nejen osud ústřední upírské dvojice, ale sem tam přihodí do víru příběhu i střípky ohledně vedlejších postav. Pestrou dějovou mozaiku doplňuje pletichaření majitele Haciendy Tonyho, který si z Alana na základě dlouhodobé známosti a různých protislužeb vycvičil jakéhosi lovce hlav a zametače stop. Dále na scénu přichází tajemná organizace s názvem Noc Nezávislých Názorů, jež se pod rouškou tmy schází pod vedením vůdce Juliana, hlásajícího nenávistné ideologie, kterými cílí na nejnižší lidské pudy a manipuluje s davem svých věrných. Nechybí ani prolog a epilog popisující neutuchající souboj mezi Nebem a Peklem, pro nějž hrdinové knihy představují rozhodující pěšáky. O tom, jak moc jsou tyto odbočky relevantní pro samotnou hlavní linku, by se dalo polemizovat – i sám autor přiznává, že prvotní koncept vychází z jeho povídky, na niž se jednoduše nabalily další části, až vznikl román.
„Věděl, že andělé nesmí prohrát, ale stejnou katastrofu by způsobila i jejich výhra.“ (citace z 3% knihy)
Na slohu a jazyku je již od pohledu poznat, že text má na svědomí zkušený pisatel znalý svého řemesla, ovládající zvukomalbu a pyšnící se bohatou slovní zásobou. Střídání úhlů pohledu zvyšuje čtivost, avšak některé úseky působí nadbytečně a komplikovaný děj se spoustou náznaků a nezodpovězených otázek nemusí vyhovovat všem.
Mezi silné stránky knihy patří pojetí upírů, jimž autor kromě vrozené krvelačnosti přisoudil i netradiční zvláštní schopnosti jako proměnit své tělo v tvárnou hmotu nebo čerpat zapomenuté vzpomínky ze zvířecí aury. Samotný motiv s nepřekročitelnou řekou také nepatří k všeobecně profláknutým faktům à la česnek, zrcadla a sluneční světlo.
Velice ojedinělé je i zakomponování muziky do díla. Teď nemám na mysli pouze reference na hudebníky a písně či vložené úryvky textů, nýbrž rovnou přiřazení playlistu ke knize. Každá kapitola má totiž svého interpreta, v jehož rytmu se následující řádky nesou. Čtenář si může příslušné skladby vyhledat na platformě Youtube (hotový výběr: #1 a #2) a už záleží jen na něm, jestli si je poslechne předem, aby se naladil na tu správnou vlnu, nebo si jejich pomocí nechá dokreslit atmosféru přímo během čtení...
V příběhu vystupuje rozmanitá škála aktérů nejrůznějšího postavení a přesvědčení, kteří jsou vyobrazeni mimořádně realisticky. Protagonisté mají hloubku a potýkají se s trabli, s nimiž se lze ztotožnit (šikana, společenské vytržení, hledání spřízněné duše, sebe sama a svého místa na tomto světě). Péče je věnována i postranním charakterům, za zmínku nepochybně stojí ovíněný knihomol Orfeus převlékající se v žoviální Euridiku, přičemž tyto dvě osobnosti svádí lítý zápas o totální nadvládu; nebo Anna Lina Burák, hlasatelka nočního radiového vysílání pořadu Pomalu se snáší prach, která sice netuší, zda ji někdo vůbec poslouchá, přesto se nepřestává snažit šířit moudrá, laskavá slova (a kvalitní rock).
„Takže si teď dáme Teenage Riot, protože každý má nárok na revoltu. V určitém čase svého života jednoduše dospějete do stavu, kdy vám rady, kterými vás zásobuje okolí, nevyhovují. Je to čas, kdy člověk plnými doušky hltá první skutečnou svobodu. Ten magický moment, kdy mu patří celý svět a zároveň je ten samý celý svět proti němu.“ (citace z 80% knihy)
Pojem romantická balada by šel bohužel přisoudit až cca poslední čtvrtině knihy. Vztahová linka se totiž začíná rýsovat poměrně pozdě, a jakmile k ní dojde, nabere naopak uspěchané tempo. Domnívám se, že kdyby interakce mezi Alanem a Zairou dostaly více prostoru, jejich city by vypadaly uvěřitelněji.
Titul spadá do kategorie young adult, dle oficiálních definic označující cílovou skupinu jako „pozdní puberťáky“, čili od patnácti do dvaceti let. Česká nakladatelství ale tyto mantinely stále překračují, protože větší dosah = větší prodeje... Konkrétně u Průsvitných (doporučovaných již od dvanácti) se objevují problematické prvky jako prostituce, užívání návykových látek, vulgarismy či opravdu naturalisticky vyobrazené násilí.
„Mrtvola porodila obludnou hroudu vnitřních orgánů pospojovaných sádlem v jeden kluzký a mastný celek. Ten se zvučným plesknutím přistál na hrubé betonové podlaze. Zaira do té hromady vnořila své ruce a tentokrát v ní zmizely i její lokty. Hledala srdce.“ (citace z 65% knihy)
Mně osobně se kniha veskrze líbila. Užívala jsem zasněné i akční pasáže, oceňuji přesah a sedl mi i autorův smysl pro humor. Zastávám názor, že tento počin v záplavě „YA na jedno brdo“ vynikne, ale zároveň se obávám, že to není knížka pro každého a nejspíš vzbudí kontroverzi či nepochopení – částečně je na vině onen zavádějící marketing, dále pak někomu může vadit násilný obsah, roztříštěný děj nebo překombinovaný konec. Pokud hledáte milý, milostný příběh, sáhněte radši po něčem jiném.
Romantická balada v rytmu tří barev.
Co dělat, když jste poslední svého druhu na celém světě? Nesnášíte město, ze kterého se nemůžete hnout, s nikým si nerozumíte a marně hledáte spřízněnou duši. Alan pracuje v podzemním klubu, Zaira v obřím nákupním středisku a oba se od svého okolí výrazně odlišují. Žijí v jednom městě, jsou si souzeni, a přesto k sobě nemůžou. Dva ztracenci, kteří nikam nezapadají, avšak osud celého lidstva je spjat s jejich existencí. Vydejte se do města K. a odhalte tajemství, která ukrývá!
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2020
Žánr: fantasy pro dospívající
Počet stran: 296
Formát: PDF, Epub, mobi
Komentáře
Okomentovat