Šelest motýlích křídel přináší noční můry
Za recenzní e-knihu děkuji portálu Palmknihy.
Po úspěšném debutu vydala Kateřina Šardická svou druhou knihu, ve které stejně zdařile propojuje staré mýty a současný svět. Noci běsů vyšly u Fragmentu a autorka opět zvolila vyprávění v er-formě, které skvěle využívá k budování napětí. Oproti Zmizení Sáry Lindertové (recenze) je však temnější a více ukazuje negativní lidské vlastnosti.
V den zimního slunovratu se stanou dvě důležité věci – ochranný oheň vyhasne a vrátí se tři před lety ztracené děti (Tom Hattler, Astrid Mahlerová a Sonja Forethová). Po setkání s rodinami zjišťují, že nic není stejné, jejich kamarád se s nimi nevrátil a někdo jim vzal vzpomínky na dvanáct let života.
Tom s Astrid se rozhodnou záhadu minulosti vyřešit a kontaktují starou kamarádku z dětství. Po rozhovorech s lidmi z vesnice a probdělých nocích kvůli zhoršujícím se nočním můrám odhalují roky stará tajemství, ale i původce hrozivých událostí ve vesnici. Dokážou s nově nabytými znalostmi zachránit Astridina bratra, posledního ztraceného? Porazí zlo, které se šíří lesem obklopujícím jejich domov? A najdou své místo mezi vesničany?
Zdroj: ilustrace z e-knihy |
„Smolu máme aj tak. Oheň vyhasl první noc. Nebudeme mít klid do nového roku.“ (str. 27)
- Budování napětí od první věty, pomalé odhalování tajemství, dostávání informací o minulosti v útržcích.
- Seznámení se zvyky, vírou a smýšlením obyvatel vesnice – rituály ochrany před zlými duchy, nepřátelství k lidem nechovajícím se podle zažitých zvyklostí, oddanost rozhodnutím rady starších, zapalování ohně v den zimního slunovratu atd.; při objevení nové věci následuje její objasnění.
- Snaha o užívání nářečí – příběh získává další rozměr a přispívá na uvěřitelnosti, přestože se to může někomu hůře číst.
- Popisy spánkové paralýzy – její projevy a pocity, které s sebou přináší (znemožněný pohyb, strach, tmavé siluety...).
- Poukázání na problémy jdoucí ruku v ruce s nefunkční rodinou – ochladnutí citů, zůstávání pospolu jen kvůli tradicím, diskriminace, domácí násilí...
- Propojení pověstí a reality ve fungující svět, aniž by cokoli vypadalo uměle. Noční běsi působí zvláště ve spojení se spánkovou paralýzou jako tvorové, kteří se v dětských představách mnohých z nás skrývali pod postelí a čekali, až se odhrne peřina.
- I přes pasáže, které seznamují s tradicemi a postavami, má příběh příjemné tempo, které není urychlené ani zbytečně zdlouhavé.
- Délka a podrobnost popisů míst, postav a akce se liší podle situace, ve které se hrdinové nacházejí, a podporují navozovanou atmosféru.
- Ilustrace – příběh doprovází tři ilustrace, které zpočátku nedávají smysl, avšak po dočtení se vše vyjasní; styl kresby se k atmosféře knihy hodí.
„Nedělám to ze soucitu,“ odsekla. „Jen chci mít jeden den doma klid.“ (str. 121)
Zápory:
- Délka kapitol – většina čítá několik desítek stránek a jsou dělené podle událostí na menší úryvky; někteří čtenáři to vítají, jiné to unavuje a zpomaluje při čtení.
- Obyvatelé vesnice nářečím mluví pouze čtvrtinu knihu, ve zbytku mluví více spisovně než většina lidí v reálném světě; výjimku netvoří ani tři zmizelé děti, které neměly možnost slyšet žádnou jinou verzi jazyka.
- Opakování, že Astrid s Tomem nevědí, jak se chovat jako dospělí, přestože několikrát udělali něco, co ukazuje pravý opak.
- Astrid i Tom strávili dvanáct let mimo lidskou civilizaci, přesto se chovají na svůj věk, nemají problémy s užíváním složitých slov, nemají problémy fungovat ve společnosti a celkově vzbuzují dojem jako každý osmnáctiletý vyrůstající v našem světě.
- Žádné projevy nedostatku spánku – ukázána je jen fyzická slabost a velká únava, žádné psychické problémy (např. zvýšená nervozita, problémy se soustředěním, úzkosti) ani větší fyzické. Jediná Sonja není po mentální stránce kvůli tomu v pořádku.
- Chvílemi se někomu může zdát, že je příběh až moc depresivní – ukazována je převážně temná lidská stránka, hlavním hrdinům se děje jedna špatná věc za druhou bez pomoci ostatních obyvatel vesnice, veselé chvilky jsou přerušeny něčím zlým...
Zdroj: ilustrace z e-knihy |
Obálka: Při prvním pohledu na ni vyvstává mnoho otázek, ať už o zvolených barvách, kompozici a motivech. Po dočtení však všechny kousky zapadnou do sebe a člověku dojde, jak dokonale obálka vystihuje příběh ukrývající se pod ní – depresivní s mnoha přirozenými i nadpřirozenými záhadami.
Zdroj: ilustrace z e-knihy |
Anotace:
V zapadlé vesnici v pohraničí, kde lidé stále věří ve staré bohy, před dvanácti lety zmizely čtyři děti a jejich rodiny se s tím nedokázaly vyrovnat. Pak přišel šok: tři se vrátily. Patří mezi ně i Astrid Mahlerová. Co se ale stalo s jejím bratrem Maxem, který tolik štěstí neměl? Zatímco se během nocí na přelomu roku hranice reality rozostřují, Astrid po něm pátrá. A na povrch vyplouvají rodinná tajemství i noční můry, která se stávají opravdovými. . .
Komentáře
Okomentovat