Rozhovor s Markétou Vítkovou: „Vždy se snažím dát do vznikající knihy maximum, co v té době jde.“

Spisovatelku Markétu Vítkovou už jsme vám prostřednictvím recenzí i rozhovorů mnohokrát představovali. Nedávno na trh přišla s jedinečným počinem Kamil – malíř snů a abychom vám tuto haptickou knihu představili, rozhodli jsme se pro zajímavý rozhovor. Děkuji autorce za odpovědi i fotografie. 

Anotace:
Vašek se těší k dědečkovi a babičce. Děda ho tentokrát vezme na výstavu malíře Kamila Lhotáka v Obecním domě. A Vašek je nadšený. Zvláště z dopravních prostředků. Ta krásná letadla, lodě, ponorky, vlaky, kola a jiné! A to ještě děda tvrdí, že jsou obrazy kouzelné. Večer před usnutím děda svému vnoučkovi o malíři vypráví. Vaškovi se zavírají oči a pak se dějí věci! Šest nocí a šest snů plných dobrodružství v obrazech báječného malíře klučičího snění.

Ilustrace Markéty Vítkové jsou harmonicky propojené s obrazy Kamila Lhotáka a černobílými fotografiemi, někdy i rozostřenými. Je tak zdůrazněno snové prostředí a krásné tajemno.

Ke knize si můžete na stránkách prusaprinters.org v záložce haptické modely stáhnout podklady pro 3D tisk modelů některých objektů z knihy. Příběh tak můžete prožívat znovu podle svého.

Modely jsou vhodné i pro zrakově postižené.

Vydalo Občanské sdružení Pro Sedlčansko a Královéhradecko v roce 2020.


Zdroj: archiv Markéty Vítkové


Autorka vydává prostřednictvím Hithitu nový titul o autismu, který jsme vám představovali v předešlém rozhovoru. Máte možnost publikaci podpořit - odkaz

Co vás vedlo k vytvoření knihy na náměty ilustrací Kamila Lhotáka? 

V roce 2018 jsem navštívila výstavu Kamila Lhotáka v Obecním domě a tam mě napadl námět pro knihu. Děda půjde se svým vnukem na výstavu Kamila Lhotáka do Obecního domu a řekne mu, že jsou obrazy kouzelné. A nezůstalo jen u nápadu. Brzy jsem se pustila do realizace.


Můžete nám ilustrátora trochu přiblížit, protože pro některé čtenáře může být bohužel neznámý.

Kamila Lhotáka, našeho významného malíře, grafika a ilustrátora, v knize nazývám malířem snů. Miloval techniku a dopravní prostředky a ty rád ztvárňoval v krajině.  V mnoha lidech jeho obrazy vyvolávají opravdu snění svou zvláštní poetikou. Kamil Lhoták se narodil v Praze Holešovicích v roce 1912, zemřel v roce 1990. Miloval výlety na kole a na motorce. Se svým synem Kamil pravidelně poslouchal koncerty vážné hudby. Byl nesmírně pracovitý. Za svůj život namaloval velké množství obrazů a ilustroval nespočet knih. Pamětníci o něm říkají, že byl vtipný a společenský. Kdo by se o něm chtěl dozvědět více, může se začíst do knihy jeho syna Kamila Lhotáka mladšího Můj otec Kamil Lhoták nebo do knihy Adolfa Branalda Můj přítel Kamil. 

Zdroj: archiv Markéty Vítkové



Vy sama jste také zapsaná vedle Kamila Lhotáka jako ilustrátorka, mohou se tedy čtenáři těšit i na vaše kresby?

Od pana Lhotáka je v knize deset obrazů. Čtyři jsou k vidění v úvodu, kdy si dědeček s vnukem prochází výstavu a pak je vždy obraz Kamila Lhotáka v úvodu kapitoly. Jde o obrazy, do kterých se malý Vašek ve snu dostane a zažije v nich různá dobrodružství. Já jsem kreslila všechny ostatní ilustrace v knize. Fotila jsem i některé z fotek. Jiné fotky jsou z fotobanky a zbylé nafotil fotograf Radek Fouček. Někdy dostávám otázku, jak se dají rozeznat mé ilustrace a ilustrace pana Lhotáka. Je to snadné. Všechny obrazy – ilustrace Kamila Lhotáka mají v knize vždy svou stránku a je pod nimi napsán název obrazu, rok vzniku, rozměry a autorovo jméno.

Zdroj: archiv Markéty Vítkové
 


Váš titul je opět netradiční, protože se zaměřuje na čtenáře, kteří jsou mnohdy opomíjení. Pro zrakově postižené kniha obsahuje haptické modely. Co to znamená? Co tedy publikace vlastně nabízí zrakově postiženým i běžným čtenářům?

To, že bude kniha jiná a zaměřená i na zrakově postižené, nebyl prvotní plán. Začala jsem na ní nejprve pracovat jako na běžné knize pro děti. Souběžně se ale odvíjela má spolupráce s Laboratoří Nadace Vodafone, kterou zaujala moje kniha pro děti Narozeninová kočka, spojující svět zrakově postižených a těch bez postižení. Nabídli mi podporu pro projekt, se kterým jsem se k nim přihlásila, jehož cílem bylo zjednodušit a zlevnit výrobu haptických knih. Mentor projektu Jan Bízik přišel s nápadem, že by se k tomu mohla využít technologie 3D tisku. Oslovili jsme tedy naši největší firmu na výrobu 3D tiskáren. Firma Průša nabízí široké veřejnosti svoji Laboratoř v Praze Holešovicích, kam může přijít kdokoliv a zkoušet tam svoje nápady, seznámit se s technologií 3D tisku nebo využít dalších služeb například při opracování vytištěných objektů. Za Laboratoř s námi jednal Michal Trnečka a od začátku byl celému nápadu nakloněn. Oslovili jsme pražskou pobočku SONSu (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých) a začali spolupracovat s Neviditelnou výstavou, abychom měli zpětnou vazbu od zrakově postižených. Zatím se však 3D tisk nejevil jako vhodný pro tisk celých stránek s plastickými obrázky. Díky tomu, ale i díky reakcím zrakově postižených jsme nakonec projekt aktuálně zaměřili na vytváření haptických modelů ke knihám. Jako pilotní knihu, u které to můžeme vyzkoušet v praxi, jsem navrhla právě Kamila – malíře snů, jenž byl zrovna před dokončením, a byla tedy u něj šance vložit na desky knihy informace o tom, kde je možné zdarma stáhnout podklady pro tisk 3D modelů. Navíc zrovna Kamil Lhoták měl silný vztah k lidem s handicapem. Často si tedy říkám, že by mne zajímalo, co by tomu on sám řekl. Výsledek tedy je ten, že pro zájemce je na stránkách prusaprinters.org možné zdarma stáhnout podklady pro tisk 3D modelů některých věcí, staveb či postav z knihy. Jde například o ponorku, maják, Eiffelovu věž, Vyšehrad a další. S tím, že doufáme, že se počet ještě rozroste. Také máme vizi spolu s lidmi z firmy Průša, že by se mohly sady modelů půjčovat spolu s knihou v knihovnách, aby nevznikalo zbytečně mnoho výtisků, a tudíž později i odpadků. 


Máte své knihy stále na Fleru. Je možné je zakoupit i v kamenných či internetových knihkupectví? 

Většina knih je dostupná přes knižní distribuční síť. Zcela určitě jsou k dispozici na internetu. Audioknihy ve formě MP3 jsou k dispozici například i na portálech Audioteka nebo Audiolibrix. O tom, v kolika kamenných prodejnách je který můj titul nabízen, bohužel nemám informace. Záleží to na konkrétních prodejcích knih, zda si je do prodejny objednají přes knižního distributora.


Zdroj: archiv Markéty Vítkové


Ne každý má k Fleru důvěru a nebo skrze něj ještě nikdy nenakupoval. Proč jste se rozhodla pro prodej knih právě přes tento pro čtenáře spíše neznámý portál?

Fler jsem začala používat v době, kdy jsem ještě ani knihy nepsala a malovala jsem na textil a jinak různě tvořila. Po vzniku první knihy mi přišlo logické, že tam mohu přidat i ji. Postupně se změnila má nabídka, protože se již malování na textil nevěnuji. Kromě samotných knih na Fleru ale mohu nabízet i ilustrace z knih nebo třeba samolepky s motivy z knih nebo omalovánky, které vznikly ke knize Dinosaurům v patách. Přes knižní distribuci mohu oproti tomu nabízet jen knihy. S Flerem mám zkušenosti nejen jako prodávající, ale i jako kupující a zatím nemám důvod mít v něj nedůvěru. Naopak. Některé tituly nabízím i na svých stránkách marketavitkova.cz.


Vydáváte hodně tituly prostřednictvím crowfundingových kampaní, co vám na tom vyhovuje?

Crowfundingové kampaně jsem využila pro dvě již vydané knihy a aktuálně ji chceme využít s psycholožkou Kateřinou Čížkovou pro naši společnou dětskou knihu o autismu Jak barevná je modrá. Vytvořit kampaň a dovést ji úspěšně do konce není úplně snadné a vyžaduje to mnoho práce, energie a času. U první knihy, u které jsem tuto cestu využila, Dinosaurům v patách, jsem si po skončení kampaně říkala, že bych to již znovu nezkoušela. Je to zrádné, musíte počítat s tím, že nezískáte skutečně částku, která se vybere. Jednak odevzdáte část firmě, která provozuje službu, část firmě, která vám po skončení zasílá peníze a také vás samozřejmě něco stojí samotné odměny pro podporovatele a jejich doručování. Musíte si tedy dobře spočítat, zda se vám to vůbec vyplatí. Pro běžnou knihu z mého pohledu tedy tolik ne. Ale u speciálních, jako byla moje druhá kniha (audio a haptická Narozeninová kočka), na kterou jsem přes portál Hithit sháněla finance, to může být přínosné. A i v tom, že o knize dáte víc vědět do světa. Také vás to může propojit s lidmi, kteří mají podobné cíle. 

Zdroj: archiv Markéty Vítkové


Nezkoušela jste oslovit nakladatelství? Máte obavy, že ojedinělé knihy, jaké vydáváte, by je nezaujaly?

Oslovit nakladatelství jsem zkoušela hned od začátku mého psaní. Přes nakladatelství vyšly čtyři knihy. Tři o tvoření v nakladatelství Rubico (Tvoříme s dětmi originální dárky, Výtvarné hrátky z pohádky do pohádky a Jednoduché výtvarné nápady) a jedna dětská v Gradě (Poznej květiny, stromy, zvířátka). Každý způsob vydávání má své výhody a nevýhody. Jdete-li cestou nakladatelství, musíte počítat s tím, že si třeba zvolí nakladatelství název knihy, ne vy, že budou spolupracovat s grafikem, jehož provedení knihy se vám jako autorovi nebude líbit, že podmínkou spolupráce bude určitý počet stran. Když knihu vydáváte sám, můžete si ovlivnit vše. Speciální knihy, které vydávám, by sice nakladatelství mohly zaujmout obsahem, ale ne finančně. Jsou to tituly, které jsou velmi drahé na výrobu. Ty musíte dělat srdcem a pro radost, ne pro zisk. A takto běžná nakladatelství nemohou fungovat, zkrachovala by.


Vy se zaměřujete převážně na tituly pro děti, ale jsou i dospělí se zrakovým postiženým. Doporučila byste publikaci Kamil – malíř snů i jim? 

Moje parketa jsou skutečně dětské knihy a nemám ambice se vydávat jiným směrem. U dětských knih jsem spokojená. Knihu Kamil – malíř snů mohu doporučit těm dospělým, kteří si někdy rádi přečtou i příběh pro děti. Já když předčítám svým dětem knihy pro ně, tak se také často těším, jak bude kniha pokračovat. Ale vhodná může být má kniha například pro společné čtení dospělých s dětmi. A je jedno, zda bude zrakově postižený dospělý nebo dítě, ale mohou spolu sdílet zážitky. Samotná kniha není napsána v Braillově písmu, takže zatím je vhodnější pro předčítání vidícím dospělým pro nevidící dítě. Ale kniha vzniká i v audio podobě. Bude pak dostupná sluchově a k tomu hmatově přes modely.

Zdroj: archiv Markéty Vítkové


Co dle vás dělá právě vaši novinku, kterou chcete vydat, jedinečnou?

Běžně ke knihám nevznikají hmatové modely. Již jsem viděla knihy, ke kterým byly k dispozici například loutky, ale není jich mnoho. A navíc se dají pořídit jen jako hotová sada. Z hmatových modelů k mé knize si každý může vybrat, co by chtěl vytisknout. Spojení knihy a hmatových modelů je jedinečné v tom, že nabízí novou dimenzi prožívání příběhu jak vidícím, tak zrakově postiženým. O své zkušenosti s modely se podělil i průvodce z Neviditelné výstavy Ondřej Lusk, který modely spolu se svými kolegy testoval.

Na myšlence 3D tisku se mi líbí právě to, že lze vymodelovat prakticky jakoukoliv reálnou i vymyšlenou postavu nebo jiný objekt, modely jsou lehké, přenosné, bezpečné, použitelné i jako samostatné hračky nebo dekorativní či užitné předměty, lze je tisknout sériově, jejich tvorba není příliš finančně nákladná, je možné je prohlížet současně s knihou i nezávisle na ní, v případě potřeby je dodatečně upravovat a zároveň jsou odolnější než jakýkoliv jiný způsob vkládání dvourozměrných objektů do knih, které navíc knihu činí velmi objemnou a náchylnou k poškození. Navíc 3D tisk má jednu nespornou výhodu, že se jeho pomocí dají vytvářet trojrozměrné modely, které jsou pro nevidomého vždy mnohem reálnější a mají větší vypovídací hodnotu než jakákoliv snaha pokoušet se znázornit prostorové objekty pomocí dvourozměrných reliéfních obrázků. Představa, že si například dítě může aktivně hrát s figurkou a zároveň si nechat číst knihu, se mi jeví jako velmi zajímavá a interaktivní.


A také Lukáš Valer.

Mně se modely z 3D tiskárny velice líbily. Myslím, že je to dobrá příležitost pro lidi od narození nevidomé, jak získat představu o spoustě věcí, které běžně každý může snadno nakoukat. Sáhnout si na zvířata, budovy, filmové postavičky atd., a tím mít mnohem přesnější představu o tom, co jak doopravdy vypadá a nemít tyto informace  jen z doslechu. 

Zdroj: archiv Markéty Vítkové


Jaký titul vám dal nejvíce zabrat a proč? 

Zatím to byla audio a haptická podoba knihy Narozeninová kočka. Tady bych s vysvětlením ráda odkázala na náš minulý rozhovor.


Máte za sebou už různorodé knihy, některé opravdu ojedinělé. Pracovala jste i na audioknihách. Jakým způsobem vám rozšířila obzory tato publikace?

Práce na knize Kamil – malíř snů mi mimo jiné umožnila seznámení s Evženem Škňouřilem, předsedou Spolku přátel Kamila Lhotáka a se synem Kamila Lhotáka, Kamilem Lhotákem mladším. Oba byli mému nápadu nakloněni a svolili k licenci pro použití obrazů Kamila Lhotáka do knihy. Také se naše spolupráce rozvinula do té podoby, že nabídli možnost uspořádat v Sedlčanech, kde žiji, výstavy ilustrací Kamila Lhotáka a jeho autorizovaných reprodukcí. Zapojí se do toho kulturní instituce města – knihovna, muzeum a kulturní dům. Také budeme spolupracovat se ZUŠ a pro školy chystáme soutěžní přehlídku inspirovanou osobností, životem a dílem Kamila Lhotáka. Je to potom veliká radost, když vidíte, co všechno se odvíjí od jednoho nápadu z výstavy v Obecním domě. A práce na realizaci projektu hmatových modelů mi také přinesla mnoho nových poznatků a seznámení se zajímavými lidmi.

Zdroj: archiv Markéty Vítkové


Jaké audioknihy momentálně nabízíte a čím čtenáře zaujmou?

Aktuálně mám hotové tyto audioknihy: O velrybě ze Sedlčan, Narozeninová kočka, Ahoj dinosaure! a Překvapení skřítka Modrovouska a jiné pohádky z Hradce Králové. Vzniká i audio podoba knihy Kamil – malíř snů. K té je hotový scénář a domlouvá se termín natáčení. Nejsou to jen načtené knihy, ale je k nim vždycky vytvořen podle původní knihy scénář a jsou zdramatizované, doplněné o zvuky a písně. Toho se vždy ujímá Ema Zámečníková, která je v oboru dramatizace jedničkou. Seznámila mě s ní má spolužačka Alena Kubínová, která výborně namluvila a nazpívala první knihu O velrybě ze Sedlčan a nazpívala písničky k Narozeninové kočce. Mám z této spolupráce velikou radost. Také se snažím oslovovat k namlouvání audio knih různé umělce, aby nebyly všechny mé audio knihy stejné a zároveň vždy velké profesionály. Spolupracovala jsem již se zmíněnou Alenou Kubínovou, zpěvačkou a pedagožkou v ZUŠ, s hercem Klicperova divadla Janem Bílkem, herečkou Taťjanou Medveckou, hercem Jaromírem Medunou a herečkou Pavlou Tomicovou. 


Jaký svůj titul máte nejraději a proč?

Toto je velmi těžká otázka, protože ke každé knize mě váže jiné pouto, ale pokaždé silné. Vždy se snažím dát do vznikající knihy maximum, co v té době jde.  Z každé mám radost a v každé knize je mnoho a mnoho mého času a energie.


Chtěla byste něco vzkázat čtenářům projektu Čteme české autory?

Čtení knížek mi již od malička přinášelo radost. Čtenářům tedy vzkáži, ať je radost ze čtení neopouští, ať si vždy najdou čas na dobrou knihu. A pokud budou mít chuť, mohou po přečtení dobré knihy svého autora podpořit třeba tím, že na stránky databáze knih či jinou platformu vloží recenzi či hodnocení knihy.  


Komentáře