Kdo bude vládnout světu?
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Golden Dog.
V minulosti jsem vám představila značku Golden Dog jako nakladatelství převážně hororového a akčního žánru. V roce 2020 však vydalo svůj první fantasy román O dracích a lidech, za kterým stojí autorka Tereza Kadečková. Mladá učitelka angličtiny publikovala do této doby pouze povídky, a to v žánru fantasy. Působí jako redaktorka webu Sarden a se svým debutovým románem sklízí zatím kladné ohlasy. Pojďme se na knihu podívat nyní i my.
Příběh se odehrává v království Argona, kde mezi sebou bojují nebo naopak spolupracují převážně dvě frakce. Bestie a Řád. Řád kněží má za úkol držet bestie pěkně zkrátka a nejlépe všechny najít, zaregistrovat a podmanit. Bestie, zvířata na druhé straně, cítí možnost zbavit se okovů a být znovu svobodné. Argona se otřásá v základech, když se na scéně objeví draci, které měli všichni za vyhynulé.
Ilustrace: archiv nakladatele (Ilustrace slouží pouze pro recenzi Čteme české autory) |
Vyprávění se odehrává v er-formě z pohledu několika hlavních figur, popisovány jsou události jednoho měsíce. Dílo je děleno do dvaceti osmi očíslovaných kapitol, završených krátkým epilogem. Autorkou černobílých ilustrací, které často vyobrazují hlavní charaktery, je Petra Feňďová. Ta zpracovala i obálku knihy. Příběh sleduje hlavní linii a nikterak razantně z ní neodbíhá. Není třeba se tedy bát zmatku v ději či klíčových postavách.
Charaktery jsou svým způsobem velice nejednoznačné. Nemluvím tu o sofistikovanosti povahových rysů, jakožto o jisté tuctovosti a plochosti. Ne jednou jsme vystaveni nelogickému chování hrdinů, především Jainy, jež je oním drakem. Postupem času dochází k určitému rozklíčování její povahy a toho, co vytesalo její osobnost, i když to plně neomlouvá, proč se chová naprosto nepochopitelně. Jaina v tom však není sama. Další hlavní postava Rodericka má občas stejný problém, a je tedy třeba zatnout zuby a tyhle jejich neodbytné mouchy odhánět.
„Jednoho dne jim dojde, že lhala, a zabijí je všechny.“ (str. 210)
Velkým kladem je čtivost a plynulost. Tereza Kadečková má příjemný sloh, který není kostrbatý ani krkolomný. Jasně ví, co chce vyprávět, a čtenář není nucen zacházet do hluchých míst nebo zbytečných pasáží. Na čem však část knihy troskotá, je minimální představení světa, ve kterém se děj odehrává. Nejen jeho anonymita je nepříjemná, ale i funkčnost, která skřípe. Pokud si libujete ve fantasy, které má promyšlenou ekonomiku, politiku a pomalu demografický vývoj, tak v publikaci O dracích a lidech ji nečekejte. V kostce se dozvíte jméno království, okrajové působení Řádu, o jedné válce a na závěr přichází maličké nakousnutí toho, že se stejně jedná o něco jiného, než si myslíte. Po celu dobu máte na mysli, že jste ve fantasy středověku, kde mají palné zbraně. Román sám napovídá, že tato kombinace bude mít ještě co říci. Ale když vezmeme v úvahu, že v popisu světa a událostí nás autorka vzala hodně na hůl, obávám se že moment překvapení se vytratí.
Ilustrace: archiv nakladatele (Ilustrace slouží pouze pro recenzi Čteme české autory) |
Pojďme to tedy shrnout. Vyprávění je zejména o dvou hrdinech – drakovi Jaině a Rodericovi, který zastupuje Řád. Organizace má na starosti registraci bestií, aby nedošlo k další válce. Obě postavy procházejí blíže nepopsanou zemí směrem do hlavního města. Na výpravě se nepatrně sblíží v kolotoči výhrůžek a agrese. Čtenář má možnost něco málo zjistit o příběhu, který je vlastně stmelil. Nakonec je vržen do běhu událostí, kde se objevují i další informace, skládající obraz celistvosti a konečného rozuzlení v jednom závěrečném monologu.
„Být drakem přinášelo spoustu problémů, ale taky výhody.“
Dílo je tedy velice rozpačité. Na jedné straně je výborný sloh, s příjemnými dialogy, jednoznačná cesta, jednoduché zobrazení světa a zápletky. Na druhé misce vah jsou nelogické scény, které narušují celý koncept vyprávění. Další záporný bod dostává titul O dracích a lidech za úsporu projevující se v předloženém světě a popisu bestií, který nabízí obrovský potenciál. Jeden si těžko hledá cestu k hlavním hrdinům a některé zvraty jsou očekávány v počátcích. Nejsmutnější je fakt, že se klíčové momenty šroubují tak, aby nakonec zapadly.
Román hodnotím velice neutrálně. Nejedná se o nekvalitní dílo, ale je jaksi nedotažené po technické stránce. Věřím, že Tereza Kadečková možná více věcí odhalí v pokračování, které je patrné z jejích facebookových příspěvků. Ale nyní se nemohu přidat k tak nadšeným ohlasům, jaké román prozatím vzbuzuje.
Titul mohu doporučit začínajícím fantasy čtenářům nebo lidem, kteří hledají lehké čtení na večer. Text se čte rychle a bez potřeby hledat či pamatovat si indicie či spojitosti.
Obálka publikace mi přijde sympatická. Je sice stylově odlišná od knih vydávaných pod Golden Dogem, ale dokáže zaujmout. Vyobrazuje tak celkem hezky spojení Řádu, jehož znakem je lilie, a draka.
Ilustrace: archiv recenzentky |
Anotace:
Komentáře
Okomentovat