Láska, válka a kufr jako symbol
Jan Jelínek je autor, který
druhou světovou válku zažil na vlastní kůži. Až do jejího konce byl ukrýván a nebýt jeho otce, který ho zachránil od odchodu do koncentračního tábora, pravděpodobně by kvůli roku narození 1940 nepřežil. Ani po válce neměl na růžích ustláno a jakožto syn kapitalisty pracoval v dělnických profesích. I přes nepřízeň doby se mu po čase podařilo dálkově vystudovat novinářskou fakultu a dlouhodobě pracovat jako režisér.
Láska, židovství a válka jsou tématy jeho nejnovější knihy, jež vychází u
nakladatelství Lirego.
Kniha nás zavádí do rodiny židovského továrníka pana Lederera. Jeho průmysl se zabývá koželužstvím. Svému jedinému synu Pavlovi, kterému chce jednou celou výrobu předat, chce dopřát co nejlepší vzdělání, a proto ho vysílá na studie do Londýna. Pro mladíka Pavla je to velká výzva, protože angličtinu se začíná učit pouze pár měsíců před odjezdem. Čeká na něj období plné očekávání, první lásky a nových přátelství. Jenže vše se odehrává v předválečných letech.
Začátek na mě působil slohově poněkud zmateně. Nejdříve to vyznívá, jako kdyby celý příběh vyprávěl přímo Pavel, i když se daných chvil neúčastnil. Poté přirozeně vyplynulo, že vypravěčem byl vždy aktér jednání. Po začtení lze obecně říci, že se střídal heterodiegetický vypravěč s autodiegetickým. Největší místo i nadále zůstalo Pavlovi, ale prostor dostanou i jiní. Specifický je pro mě až staromilský nádech, který vám buď sedne, nebo s ním budete bojovat.
Na prvních stranách mě trochu zarazila tato pasáž
„Mimochodem, už jste jedl zdejší svíčkovou?“
Tatínek že ne.
„Nemusíte se obávat, všechno je košer. Zvu vás přesně na dvanáctou.“ (str. 11)
Pan Lederer je popisován jako Žid, který navštěvuje synagogu, a tak bych předpokládala, že dodržuje kašrut, v kterém je zakázáno mísit mléčné a masové pokrmy. Hned se mi vybavila věta Nevař mládě v mléce jeho matky, na což odkazuje přímo Tóra. A nějak si tedy nedovedu představit svíčkovou vařenou v pražské restauraci bez přidání smetany. Možná pan Lederer stravování nedodržoval, ale uvítala bych, kdyby se buď ohradil, nebo to vysvětlil.
Příběh je zasazen do let předválečných a pokračuje až do konce šedesátých let dvacátého století. Dostaneme se do prostředí Československa, Londýna, Skotska i na exotické ostrovy. Ústředním motivem je životní pouť Petra, nikoliv válka jako taková. V mnoha ohledech mu velmi změní život, ale neočekávejte standardní válečný příběh. Spíše odhodlání mladého člověka, který chce žít tak, jak byl vychován, a okolnosti mu nepřejí.
„Jaké vaše náboženství?“ zpozorněla paní Janská, která byla silně věřící křesťankou. A Pavlovi nezbylo, než být upřímný. „Oba moji rodiče jsou Židé, milostivá paní. Takže i já jsem halachický Žid. Ale nejsem praktikující, jestli mi rozumíte...“ „Moc nerozumím. Jen tomu, že jste Žid.“ Hana se na matku a Pavla nevěřícně dívala a narůstal v ní podivný neklid. Vůbec ji nenapadlo se Pavla zeptat, jestli je katolík či evangelík, slovu „žid“ nerozuměla. (str. 50-51)
Celým titulem probíhá linka antisemitismu, ale i pomoci, přijetí a odvahy. Dočkáme se řady emotivních změn v ději, ale i některých pasáží, které mohou působit naivně.
„No jo, to je ten jejich fýrer, ten Hitler. Ale tady se přece nic takového nemůže stát!“ „A jak to víte?“ „Podívejte, příteli, patříme k nejvyspělejším zemím Evropy. Masarykovy ideje jsou uznávány po celém světě, a potom, máme smlouvy s velkými mocnostmi, máme silnou armádu! Jak říkám, cožpak by něco takového bylo možné i u nás?“ Pan Aschermann rozpačitě přikývl. „Ale nezapomeňte na to, co vám říkám!“ Pan Lederer nezapomínal. Říkal, že i on se podílí na obraně země, kterou považuje za svou, přestože je Žid. (str. 72)
Přes trochu zmatený začátek se pročtete k milému příběhu, který má až nostalgický punc. Text má těžko specifikovatelnou atmosféru, kterou si – pokud na ni přistoupíte – užijete. Hezké popisy koželužského průmyslu, letectví, ale i charakterů. Objevují se klasické archetypy člověka chovajícího se za války a chovajícího se za komunismu. Popisy vztahů mohou pro některé čtenáře působit nerealisticky a pohádkově, ale korespondují s tím, jak je psán zbytek knihy – staromilsky. Román je rozdělen na dvě knihy, kdy hlavně druhá část působí trochu jako naivní pohádka.
S titulem jsem strávila hezké chvíle a navodilo mi to atmosféru doby, kdy se muži chovali jako džentlmeni a rodina pro ně znamenala mnoho. Druhá část byla i na mě více pohádková a trochu tak snižuje mé hodnocení, ale jako celek hodnotím nadprůměrně.
Doporučuji všem, kterým dělá radost se čas od času vrátit do minulosti, ale nejen příběhem, ale i stylem vyprávění.
Kniha o lásce a spletitém osudu židovského chlapce v nelehké době od třicátých až do konce šedesátých let dvacátého století. Příběh, inspirovaný skutečnými událostmi, líčí životní cestu Pavla Lederera, jediného syna bohatého a úspěšného předválečného podnikatele. Pavel studuje v Londýně a během prázdnin se zamiluje do české dívky Hany. Od začátku musí překonávat překážky v rodícím se vztahu, Hanina matka lásce s Židem nepřeje. Těžká doba protektorátu a války zasahuje však i do osudů dalších postav románu. Pavlovi se podaří utéct do Velké Británie k československé letecké bombardovací peruti RAF. Jeho návrat do osvobozené vlasti je komplikován složitou poválečnou situací a on se musí rozhodnout kde, jak a s kým bude dál žít. Objeví kufr, v němž jeho otec ukryl rodinné cennosti? Má ještě po mnoha letech naději obnovit svůj vztah s milovanou Hanou?
Nakladatelství: Lirego
Rok vydání: 2019
Žánr: historický román
Počet stran: 288
Vazba: pevná s přebalem
Komentáře
Okomentovat