Recenze: KDY MÁ KRÁLÍK BOBKY? (Klára Mayerová)

Jak bojovat Králíkem proti šikaně
  

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alten-berg.


Klára Mayerová je mladá česká spisovatelka (povídky v knihách Tisíc jizev, Ruce vzhůru), ale i ilustrátorka (Nahoře bez a dole taky, Kde je doma Hajaja, Bratrstvo růže). V roce 2019 vydala v poměrně novém nakladatelství Alten-berg, specializujícím se také na knihy pro děti a mládež, útlou publikaci Kdy má králík bobky?, napůl komiks a napůl knížku pojednávající s jemným humorem o nelehkém boji dospívající dívky proti šikaně. Jak lehce může taková šikana vzniknout, jaké pocity oběť prožívá a jakým originálním způsobem se s ní lze vypořádat, se dozvíte v knize, kterou by rodiče a jejich školou povinné děti rozhodně neměli minout.


Jedenáctiletá Katka je obyčejná holka. Je to nadaná kreslířka, zdatná sportovkyně, chytrá, i když trochu uzavřená a nesebevědomá dívka. Žije docela spokojeným životem. To se však změní po nástupu na novou školu. Jak by se taková holka mohla stát terčem šikany? Možná se budete divit, ale obvykle stačí málo. Nezapadnout do třídního kolektivu „povrchních husiček“ a „siláckých frajerů“. Liší se od celku a to se často neodpouští. Ani doma to nemá jednoduché. Rodiče jsou pracovně vytíženi, často se hádají a situaci Katky svými postoji spíš ztěžují. Jedinou úlevu a rozptýlení nachází Katka v kreslení komiksů o králicích – špatnou skutečnost nakreslí pozitivně, takže tím přestane existovat. Tímto způsobem vytvoří králíka Serváce, který se alespoň na papíře útočníkům za každou křivdu pomstí. Katka neví, jak se s narůstající, především psychickou šikanou vypořádat – žalování nebo požádání někoho o pomoc je ponižující. Rodiče jsou příliš zaměstnaní vlastními starostmi, učitelé si ničeho nevšimnou nebo nechtějí všímat, a tak se musí Katka se situací vypořádat sama. Všechno snáší, ale situace se na ní ošklivě podepisuje. A tak musí nastoupit těžší kalibr. Na scéně se objevuje chorobně zvědavý, vyčuranější, sebevědomější a oprsklejší domácí králík Valentýn rozhodnutý nenechat si nic líbit…

Kniha je rozdělena do tří částí. V první se seznamujeme s Katkou, její rodinou a šikanou ve škole, druhou vyplňuje komiks (fungující i samostatně) o zrodu a příběhu králíka Valentýna a ve třetí části vyprávění vrcholí a Katka se se šikanou nadobro vypořádává. 



Příběh se zaměřuje hlavně na pocity oběti šikany, vysvětluje, proč o ní nikomu neřekne a jaké trápení prožívá. Vnitřní svět útočníků, učitelů i rodičů chybí. Pro čtenáře je alarmující, že si Katčiny situace nikdo nevšiml a nezačal ji řešit. Bohužel tak to v realitě bývá. Proto by si knížku měl přečíst každý žák, rodič i učitel, aby mu pomohla pochopit vnitřní svět a signály možné šikany, a tím jejímu vzniku předcházet.



Táta býval tenkrát v práci strašně dlouho, a ještě ke všemu často jezdil na služební cesty. Stýskalo se mi po něm. Když se mě ptal, proč jsem smutná, odpovídala jsem, že jsem jenom unavená a že mě zničí fyzika a užuž jsem mu pod nos strkala žákovskou, (…) abych to zamluvila. Později už se mě neptal, což bylo dobře, protože bych mu stejně neřekla pravdu.

Že mám celý den v krku knedlík.

Že nenávidím každé ráno.

Že se bojím jít ve škole vyčurat.

Že mám vždycky hrozný hlad, protože nechodím na obědy, které mi platí těmi penězi, kvůli kterým se tak dře.

A že každý den brečím ve druhém patře. (Str. 33)

 

Krátké, čtivé kapitoly proložené komiksovými stripy mají potenciál udělat z titulu velmi přitažlivou knížku pro děti i mládež. Je pro ně typický živý vyprávěcí jazyk uzpůsobený mluvě a myšlení dospívajících, mezi vážnějšími řádky nechybí lehký tón. 



První část je psána v ich-formě z pohledu Katky, ale v poslední části vyprávěcí štafetu přebírá králík Servác, což děj velmi oživuje. Text získává na gradaci a šťavnatosti, Servácovy sžíravé, silácké a vtipné připomínky určitě pobaví, a Valentýnovy pasáže nabízejí nenápadné zamyšlení nad problémem a jeho možné řešení. Autorka text vtipně a originálně završila tím, že nabízí způsob, jak může mít každý doma svého králíka proti šikaně.


„Když se postavíš někomu, kdo lidem ubližuje, děláš správnou věc, a tím spíš, když bojuješ sama za sebe. A ti největší rváči a šikanátoři jsou vždycky strašliví zbabělci a poserové. Bojí se, že si na ně bude někdo dovolovat a bude je trápit, a tak radši začnou jako první. Když jim ukážeš, že si na tebe nepřijdou, leknou se a nechají tě na pokoji. Troufnou si jenom na ty, u kterých maj jistotu, že se nebudou bránit.“ (Str. 132)

 


Ilustrace jsou dvojí – komiksové a zčásti i v podobě kreseb. Komiksové stripy jsou srozumitelné, vtipné, barevné i černobílé a hravé. Někdy příběh jen doplňují, jindy ho tvoří. Postavy jednotlivých králičích aktérů jsou barevně odlišeny, pro čtenáře nebude problém se v nich zorientovat. 


Nejhorší na tom bylo, že měly pravdu.

Ze zrcadla se na mě dívala ta holka, kterou popisovaly, „Žirafa,“ jak mi říkaly, a nic, co jsem dělala, nepomohlo. Ať jsem si drhla zuby, jak jsem mohla, byly pořád stejně žluté, i když jsem jedla, kolik se do mě vešlo, byla jsem stejně hubená. A pořád jsem rostla a rostla, až jsem přerostla všechny holky ve třídě. Byla jsem prostě ošklivá a nemohla jsem s tím udělat vůbec nic. (Str. 37)

 

Titul neřeší jen šikanu, ale i pocity dospívajících, osamělost, neporozumění, příchod sourozence i kamarádství. 



Zajímavostí je, že knížka původně vznikla jako diplomová práce, a než byla vydaná, ležela deset let v šuplíku. Byla by škoda ji nechat zavřenou, protože řeší závažné téma přitažlivě a originálně.

Katka se teda pořádně nadechla a řekla mu to všecko pěkně od začátku až do konce. (…) A Valentýn se mračil. Nejdřív trošku, pak víc a nakonec už vzteky prskal, že těm hajzlíkům všem natrhne zadky a nabobkuje do svačin. (Str. 112) 

 

Autorka přiznává, že čerpala z vlastních zkušeností, v uvěřitelně vylíčených pocitech oběti šikany je to znát. Šikana v příběhu není zpodobněna extrémně, opatrnější rodiče či citlivější čtenáři se nemusí „drastického“ čtení obávat. Podle autorčiných slov má kniha jediný cíl: ukázat dětem, že v tom nejsou samy a že to, co se jim děje, není jejich chyba. Důležitější je vypěstovat si proti tyranům imunitu, protože (přiznejme si to) v realitě si moc dětí o pomoc z různých důvodů říct neumí. Není tedy důležitější vypěstovat v dětech prevenci tím, že z nich vychováme zdravě sebevědomé bytosti uvědomující si důležitost vlastní hodnoty? 

Brožovaná vazba a pestrá obálka zaplavená králíky se v tomto případě skvěle hodí, protože činí z titulu skladnou a lákavou „příručku“ jako stvořenou do školních batohů. Ideální na čtení o přestávkách či ve volném čase. 

Osobně jsem moc vděčná za to, že podobné knihy vznikají. Nenápadným způsobem dětem i jejich rodičům ukazují pocity a vnímání obětí šikany, posilují jejich sebevědomí. Titul považuji za zásadní a důležitou pomůcku k prevenci proti šikaně, proto bych jej určitě doporučila povinně do každé rodiny s dítětem nebo dospívajícím, který je schopen číst nebo čtení poslouchat. Zcela jistě jej ocení i rodiče a učitelé, kteří by práci s ní měli zapojit do výuky. Získat prevenci proti šikaně je důležitější než jí čelit a tato knížka vám v tom může pomoci. Směle po ní sáhněte, protože za to stojí!


Anotace:
Když začnou jedenáctiletou Katku spolužáci ve škole šikanovat, objeví se v jejích výkresech škodolibý králík Servác. Jeho úkol je jasný: Pomstít se za všechno, co jí provedli. Nějakou dobu to funguje, brzy ale začne být jasné, že bude na Katčiny problémy potřeba nasadit těžší kalibr. Mezitím se v králíkárně na vsi narodí Valentýn. Není jako ostatní králíci. Odmítá se ze všeho „pobobkovat“ strachy a trpí chorobnou zvědavostí.

Debut Kláry Mayerové spojuje text, ilustraci a komiks do formátu, který nemá v naší ani světové literatuře obdoby. Určená je dětem od osmi let, dospívajícím a také rodičům. Zkrátka každému, kdo si kdy přinesl ze školy domů nějaký ten šrám na duši.


Nakladatelství: Alten-berg
Rok vydání: 2019
Žánr: literatura pro děti a mládež
Počet stran: 144
Vazba: brožovaná


Komentáře