Rozebrání herních stereotypů pixel po pixelu
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada.
Chci zakoupit tento titul.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Nejde vám do hlavy, proč tráví mladiství stále více a více času doma u počítače, než aby šli radši ven s kamarády? Ti kamarádi jsou totiž dost možná taky online... A skutečně představují hry takové zlo – větší než kupříkladu sledování televize? Domníváte se, že je závislost indikována počtem hodin strávených hraním? Bojíte se, že milovníkovi krvavých stříleček dříve či později přeskočí a vyvraždí školu nebo že videohry způsobují u svých uživatelů degeneraci? Zastáváte názor, že je hraní videoher pouhým koníčkem a nikdy nepřeroste v plnohodnotný sport či se nestane zdrojem příjmů? Pokud ano, tato kniha vás nepochybně překvapí!
„Dominantním dodavatelem zábavy pro volný čas je v dnešní době videoherní průmysl – videohry jsou oblíbené zejména u dětí a mládeže. Přesně z tohoto důvodu je zcela zásadní ptát se, jak tato aktivita může děti ovlivnit.“ (str. 7)
Titul se zaměřuje na šest hlavních témat. V kapitole o motivaci se dozvíte, z jakých rozličných důvodů se lidé k hraní her uchylují. Nejrozsáhlejší pojednání tvoří rozbor spojitosti násilí zobrazeného ve hrách s agresivitou a velice poučná je i pasáž o videoherní závislosti. Následuje poněkud optimističtěji laděné čtení, a to pozitivní aspekty videoher či hraní na profesionální úrovni. Posledním ústředním oddílem jsou videohry v rodinném kontextu. Kromě úvodního slova a závěrečného shrnutí v publikaci nechybí ani přílohy, doporučená literatura, rejstříky či resumé v angličtině. Text navíc průběžně doplňují názorné tabulky a grafy.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
O knize se nedá říci, že by byla vyloženě čtivá, ačkoli působí přehledně a srozumitelně. Autor se drží schématu, kdy nastíní problematiku, položí základní otázky a posléze se je pokouší co nejlépe zodpovědět. To bohužel leckdy zahrnuje kompletní chronologický výčet provedených studií, přičemž si jedna protiřečí s druhou, a než se dobere k nějakému obecně přijímanému stanovisku, čtenář může ztrácet pozornost.
Určitě je záhodno zmínit, že titul spadá do literatury naučné, nikoli populárně-naučné. Přestože se uvnitř nachází i spousta užitečných rad (jak indikovat závislost či chápat značky věkového omezení u her atd.), vyloženě za návod pro rodiče snažící se pochopit a usměrnit svého „pařmena“ ho opravdu považovat nelze.
„Novinář, který by nám připomněl otázky položené v úvodním odstavci této knihy a žádal by stručnou a jednoznačnou odpověď, by nás pravděpodobně dostal do značných rozpaků.“ (str. 136)
Osobně knihu hodnotím jako přínosnou (a relevantní, jelikož mám sama s hraním her jisté zkušenosti). I když přímo neboří mýty, rozhodně uvádí věci na pravou míru. Občas jsem se k jádru sdělení musela pracně prokousat, ale naprosto chápu, že bylo potřeba ona stanoviska uvést do kontextu a podložit je zdroji. Díky tomu publikace vzbuzuje seriózní dojem a je vyloučeno pochybovat o její objektivitě a věrohodnosti.
Hraní videoher v dětství a dospívání sice nemá takový potenciál zaujmout širší veřejnost, rozhodně bych ho však doporučila těm, již se o danou oblast zajímají, znalosti by se jim hodily ve studovaném oboru či je jejich činnost nějak spojena s videoherním průmyslem (herní žurnalisté, streameři, youtubeři a spol.) a v neposlední řadě lidem, kteří se pokoušejí porozumět mentalitě hráčů.
Anotace:
Kniha seznamuje čtenáře s aktuálními názory odborníků na problematiku videoher v kontextu dětství a adolescence a s jejich doporučeními, jak se vyrovnat s potenciálními riziky a maximalizovat možné přínosy. Autoři popisují, jak a proč se videohry staly dominantním způsobem trávení volného času dnešní mládeže, jaké jsou jejich negativní, ale i pozitivní dopady. Podrobně je rozebrána problematika násilí ve videohrách a nekončící debata akademických odborníků o tom, nakolik videoherní násilí reálně ovlivňuje lidské chování. Poskytnuty jsou i výzkumně zakotvené informace, které umožní rodičům lépe zachytit známky skutečné závislosti na videohrách včetně dalších negativních dopadů nadměrného hraní.
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2020
Žánr: literatura naučná, psychologie a pedagogika
Edice: Psyché
Počet stran: 176
Vazba: měkká/brožovaná
Komentáře
Okomentovat