Recenze: HRANÍ VIDEOHER V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ (Petr Květoň)

Rozebrání herních stereotypů pixel po pixelu

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada.
Chci zakoupit tento titul.


PhDr. Petr Květon, Ph.D. působí jako asistent na Katedře psychologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a již od roku 2001 přispívá svými články do několika odborných periodik (např. Psychologie dnes, Studia Psychologica, Československá psychologie). U nakladatelství Grada figuruje coby spoluautor publikace Testování v psychologii  a ve stejné edici letos vyšlo i jeho Hraní videoher v dětství a dospívání.

Zdroj: archiv recenzentky

Nejde vám do hlavy, proč tráví mladiství stále více a více času doma u počítače, než aby šli radši ven s kamarády? Ti kamarádi jsou totiž dost možná taky online... A skutečně představují hry takové zlo – větší než kupříkladu sledování televize? Domníváte se, že je závislost indikována počtem hodin strávených hraním? Bojíte se, že milovníkovi krvavých stříleček dříve či později přeskočí a vyvraždí školu nebo že videohry způsobují u svých uživatelů degeneraci? Zastáváte názor, že je hraní videoher pouhým koníčkem a nikdy nepřeroste v plnohodnotný sport či se nestane zdrojem příjmů? Pokud ano, tato kniha vás nepochybně překvapí!


„Dominantním dodavatelem zábavy pro volný čas je v dnešní době videoherní průmysl – videohry jsou oblíbené zejména u dětí a mládeže. Přesně z tohoto důvodu je zcela zásadní ptát se, jak tato aktivita může děti ovlivnit.“ (str. 7)


Titul se zaměřuje na šest hlavních témat. V kapitole o motivaci se dozvíte, z jakých rozličných důvodů se lidé k hraní her uchylují. Nejrozsáhlejší pojednání tvoří rozbor spojitosti násilí zobrazeného ve hrách s agresivitou a velice poučná je i pasáž o videoherní závislosti. Následuje poněkud optimističtěji laděné čtení, a to pozitivní aspekty videoher či hraní na profesionální úrovni. Posledním ústředním oddílem jsou videohry v rodinném kontextu. Kromě úvodního slova a závěrečného shrnutí v publikaci nechybí ani přílohy, doporučená literatura, rejstříky či resumé v angličtině. Text navíc průběžně doplňují názorné tabulky a grafy.

Zdroj: archiv recenzentky

O knize se nedá říci, že by byla vyloženě čtivá, ačkoli působí přehledně a srozumitelně. Autor se drží schématu, kdy nastíní problematiku, položí základní otázky a posléze se je pokouší co nejlépe zodpovědět. To bohužel leckdy zahrnuje kompletní chronologický výčet provedených studií, přičemž si jedna protiřečí s druhou, a než se dobere k nějakému obecně přijímanému stanovisku, čtenář může ztrácet pozornost.

Určitě je záhodno zmínit, že titul spadá do literatury naučné, nikoli populárně-naučné. Přestože se uvnitř nachází i spousta užitečných rad (jak indikovat závislost či chápat značky věkového omezení u her atd.), vyloženě za návod pro rodiče snažící se pochopit a usměrnit svého „pařmena“ ho opravdu považovat nelze.


„Novinář, který by nám připomněl otázky položené v úvodním odstavci této knihy a žádal by stručnou a jednoznačnou odpověď, by nás pravděpodobně dostal do značných rozpaků.“ (str. 136)


Osobně knihu hodnotím jako přínosnou (a relevantní, jelikož mám sama s hraním her jisté zkušenosti). I když přímo neboří mýty, rozhodně uvádí věci na pravou míru. Občas jsem se k jádru sdělení musela pracně prokousat, ale naprosto chápu, že bylo potřeba ona stanoviska uvést do kontextu a podložit je zdroji. Díky tomu publikace vzbuzuje seriózní dojem a je vyloučeno pochybovat o její objektivitě a věrohodnosti.

Hraní videoher v dětství a dospívání sice nemá takový potenciál zaujmout širší veřejnost, rozhodně bych ho však doporučila těm, již se o danou oblast zajímají, znalosti by se jim hodily ve studovaném oboru či je jejich činnost nějak spojena s videoherním průmyslem (herní žurnalisté, streameři, youtubeři a spol.) a v neposlední řadě lidem, kteří se pokoušejí porozumět mentalitě hráčů.


Anotace:
Kniha seznamuje čtenáře s aktuálními názory odborníků na problematiku videoher v kontextu dětství a adolescence a s jejich doporučeními, jak se vyrovnat s potenciálními riziky a maximalizovat možné přínosy. Autoři popisují, jak a proč se videohry staly dominantním způsobem trávení volného času dnešní mládeže, jaké jsou jejich negativní, ale i pozitivní dopady. Podrobně je rozebrána problematika násilí ve videohrách a nekončící debata akademických odborníků o tom, nakolik videoherní násilí reálně ovlivňuje lidské chování. Poskytnuty jsou i výzkumně zakotvené informace, které umožní rodičům lépe zachytit známky skutečné závislosti na videohrách včetně dalších negativních dopadů nadměrného hraní.

Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2020
Žánr: literatura naučná, psychologie a pedagogika
Edice: Psyché
Počet stran: 176
Vazba: měkká/brožovaná

Komentáře