Rozhovor s autorkou Lydií Strong: „Vím, že fanoušci chtějí happyendy, ale život takový není.“


Česká spisovatelka Lydie Strong (profil na FB) se zaměřuje na žánr LGBT a vyšlo jí už několik zajímavých knih, které čtenáře tohoto žánru rozhodně potěší. Autorka se totiž nebojí jít až na dřeň. My už jsme vám představili několik jejích knih, ale také jsme ji již vyzpovídali. I tentokrát děkuji za rozhovor a čas, který mi autorka věnovala.



Máte za sebou již pět románů, z toho i velmi povedenou trilogii Trochu víc. Co plánujete dál? 

Ráda bych si trochu odpočinula :). Poslední rok byl hodně náročný. Ohledně knih zatím nevím. Mám pár nápadů, ale zatím jsem se ještě nerozhodla. Uvažovala jsem nad dospělými hrdiny, nad historickým tématem i sci-fi. Ale asi nakonec skončím někde na škole :). 


Máte v plánu se držet i nadále LGBT žánru homosexuální tvorby, nebo chystáte nějaké odbočení? 

Žádná odbočka (zatím) nebude. Budu se držet toho, co mě baví a snad mi i jde :). Myslím, že ani fanoušci by to nepřijali dobře :). Aspoň podle jejich zpětné vazby, kterou od nich mám. 


Který titul je vám nejbližší? 

Trochu víc. Psal se mi nejsnadněji. Vím, že Evan není každému sympatický, ale já ho mám ráda. Každý z hrdinů má nějakou moji vlastnost. Dávám jim je, aby se mi dobře psali. Evan je stejná „Drama queen“ jako já :). Ale nejrychleji jsem napsala Mikea. Asi díky tomu, že přímo navazoval na předešlý díl. 


Bylo pro vás zajímavější psát Bunnyho, nebo trilogii Trochu víc? Které dáváte přednost? 

Asi trilogii „Trochu“. Líbila se mi ta propojenost a možnost vrátit se ke známým postavám. Zároveň jsem se ale u vydávání jednotlivých dílů docela bála. Čtenáři si určitě vytváří určité představy o hrdinech a jejich následném životě. Nebyla jsem si jistá, jak přijmou „moji představu“. 

Zdroj: web autorky

Vaše tituly jsou mnohdy až na dřeň. Je to pro vás obtížné? Prožíváte drama se svými hrdiny, nebo se dokážete odpoutat? 

Jsem spíše ten „prožívací“ typ. Pokud při psaní scény nic necítím, smažu ji. Myslím, že by čtenáři poznali, kdybych psala bez pocitů, a nelíbilo by se jim to. 
Čtenáři mi i psali, že u mých knih plakali. To je podle mě skvělé. Ne to, že jsem je rozbrečela :), ale že ta kniha má v sobě tak silné emoce. 


Je nějaké kontroverzní či přímo tabuizované téma, které víte, že byste se nikdy nerozhodla ztvárnit ve svém díle?

Žádné takové mě nenapadá. 


Máte nějaké ohlasy čtenářů? Jak reagují na vaše knihy? Dávají vám důvod ke zlepšení, potěší, nebo spíše odrazují? 

Ohlasy mám a jsem za ně moc vděčná. Už několikrát jsem chtěla se vším seknout, ale vždycky se objevil někdo, kdo mi napsal něco milého a já našla ztracenou chuť do psaní. Musím ale i říct, že někteří čtenáři mě docela dost překvapili. V jedné recenzi mi čtenář napsal, že úlet mezi Davem a Mikem je naprosto nereálný a nikdo by takto svoje panictví neřešil. Přitom toto byla jediná skutečná věc, která se opravdu stala a nebyla mnou vymyšlená. Přihodila se jednomu známému. Jak se říká, lidé chtějí být klamáni a pravdě nevěří. 


Máte ze svých knih oblíbeného hrdinu?

Z vydaných knih je to asi Evan. Hrozně snadno se psal, zřejmě proto, že jsem taky taková „hysterka“ jako on :). Asi i proto jsem chtěla, aby mu vztah s Danem vydržel. U Tristana a Mikea jsem si do poslední chvíle nebyla jistá, jak to dopadne :). Vím, že to zní zvláštně, ale konce knih neplánuji. Přijde mi, že si ty postavy řeknou samy, jak to skončí. Po Trochu dál jsem dokonce ani nechtěla psát třetí díl. Poté jsem chtěla dát Mikeovi jiného partnera, ale oni se rozhodli jinak :). 
Vím, že fanoušci chtějí happyendy, ale život takový není. I proto nechci psát knihy jen se samými šťastnými konci. Zatím to ale vyšlo :). 

Zdroj: web autorky

A která postava je vaše nejméně oblíbená? 

Dave. Původně jsem uvažovala o páru „Dave a Mike“, ale asi by mě nebavilo to psát z Daveova pohledu. Také mezi nimi byly až moc hluboké antipatie, aby se dali dohromady. Mike by asi Davea zabil :). 


Co si myslíte o české LGBT scéně? 

Jsem ráda, že se konečně objevila :), ale ještě se hodně stydí.  Jsem vděčná, že se ani umělci už nestydí za to, že jsou homosexuálové. Dříve to znamenalo konec kariéry, dnes už je to normální. Točí se i filmy, kde jsou homosexuálové a nikdo se nepohoršuje. 
Hodně mě potěšilo, když jsem nedávno zahlédla na ulici dva kluky, kteří se vedli za ruce. Přišlo mi to krásný.


Četla jste nějaké české či zahraniční LGBT romány? 

Ano, četla, ale ne moc. Četla jsem Sám mezi všemi od Karin Walldové. S ní jsem si i psala a jsem moc ráda, že se rozhodla publikovat. Také Muffin a čaj se mi líbilo. 
Není to tak, že bych se nechtěla zabývat konkurencí. Tak je neberu. Naopak jsem ráda, že se toto téma rozšiřuje. Jen nemám moc času na čtení. To mě hodně mrzí, protože knížky miluji. Ale mám náročnou práci, spoustu zvířátek a ve volných chvílích se snažím psát. 


Pokud byste měla strávit jeden den v kůži svého hrdiny, který by to byl a proč? 

Žádný. Beru je spíš jako kamarády. :)


Žádné komentáře:

Okomentovat