Recenze: RYTEC KAMEJÍ (Ivan Fíla)


Nadpozemská balada o lásce a jiných (ne)smyslech života

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota
Chci zakoupit tento titul!



Oblast působnosti Ivana Fíly na poli umění je vskutku pozoruhodná! Jakmile vystudoval režii a scenáristiku, pustil se do natáčení krátkých a dokumentárních snímků. Pracoval rovněž jako fotograf v Hongkongu a New Yorku. Proslavil se především filmy Lea (1996) a Král zlodějů (2003), za něž si odnesl nespočet mezinárodních nominací a ocenění. Na knižní scéně debutoval s románem Muž, který stál v cestě (2018), jenž se letos u nakladatelství Jota dočkal nového vydání a chystá se i jeho zfilmování. Rytec Kamejí (2019) vznikl na základě snu seslaného hořečnatým blouzněním v důsledku autorova zápalu plic - a tak se v jedné dálné zemi v zapomenutém motelu zrodilo krásno všech krásen.

Příběh začíná a končí v relativní současnosti, místopis ukazuje na české město Kadaň. Před Katovým domem se shlukuje hlouček vzrušených turistů, s neskrývaným očekáváním vyhlížejíce nejstaršího muže světa. Elias Rubinsky má za sebou již neuvěřitelných 120 let a traduje se o něm, že prý zná recept na nesmrtelnost. Mimo to se jako jeden z posledních lidí živí výrobou kamejí (tj. rytin, kde motiv vystupuje z kamene). Davem nadšenců proplouvá i tajemná dívka, jež se čímsi od milovníků památek liší, a přestože nedisponuje naditým batohem a chytrým telefonem s výkonným fotoaparátem, i ona přišla za panem Rubinskym.


„Naše štěstí zabila pověra a slepá nenávist. Od toho dne Elias nežije, čeká na smrt, která nepřichází. Musí čekat. Kvůli mně. Ano, kvůli mně se stal obětí černého ďábla. A za všechno může tahle jizva.“ (Str. 24)

Děj nás posléze zavede do minulosti, na prvopočátek všech událostí – do dne, kdy se narodily dvě velice zvláštní děti. Děvčátko s černou jizvou na krku, o kterém si ostatní myslí, že je posedlé ďáblem; a chlapec, jenž dokáže pouhým pohledem zvednout klobouk z hlavy. Aitan je prokletá, Elias vymodlený. Ona umí nahlížet do svých minulých životů, jemu se zjevuje rudé oko. A Čaroděj od Divokého jezera usilující o dokonání dávného snu všech alchymistů má s oběma velké plány!


„Ať mu elixír vplyne do žil v den, kdy dojde k úplnému zatmění Slunce a Země zčerná. Než se tak stane, nesmí dívka chlapce spatřit, jinak chlapec zemře.“ (Str. 80)
Zdroj: archiv recenzentky


Titul by se patřilo přiřadit k žánru magickému realismu, stylem se totiž podobá dílům J. W. Goetheho či G. Meyrinka (na které se dokonce v knize objevují reference). Na frankfurtském knižním veletrhu ho zahraniční nakladatelé přirovnali k D. Brownovi, mně pocitově připomíná tvorbu P. Coelha. Snoubí se zde historie s fantastikou, okultno s esoterikou, pohádky s pověstmi a mýty s legendami.

Vyprávění se (vyjma předmluvy a prologu) odehrává v er-formě minulého času, knihu doprovází lahodící jazyk a vytříbený sloh. Fíla skvostně prokládá popisy prostředí s filozofickými úvahami, hlavní i vedlejší postavy jsou osobité a jejich dialogy dynamické. Autor dovede nastínit atmosféru tak zručně, že čtenář přestane vnímat text jako obyčejný shluk písmen a před očima se mu začnou promítat živé obrazy.

Nechybí tu hluboké myšlenky a okouzlující citáty, ba i kritika společnosti (tehdejší i dnešní), leč některé motivy se bohužel zhusta omílají dokola. Je potřeba přistoupit na autorova pravidla – a to, že žádná neexistují. Zapomeňte na logiku a nechte si smysl proklouznout mezi prsty, však on už ve správnou chvíli každý kus mozaiky příběhu zapadne na své místo.

„Teď zrovna jsem byla manželka indickýho mahárádži, za kterýho mě před dvěma stoletíma provdali mí rodiče. Taky jsem už byla operní pěvkyně v Neapoli, ruská princezna v Sankt Petěrburgu, archeoložka v Egyptě, solná baronka na Sicílii a noblesní kurtizána v Paříži.“ (Str. 77)

Text doplňují ilustrace pedagožky, prozaičky a malířky Kateřiny Sidonové. Kresby jsou sice tak trochu psychedelické, ale nepochybně originální. K příběhu se dokonale hodí a vystihují jeho čarokrásně temnou náladu.

Zdroj: ofoceno z knihy


Výtisk je sice kratší, ale dojem zanechá nadlouho. Já jsem až na pár drobností (např. se mi moc nepozdávalo nespisovné vyjadřování Aitan a anotace může podle mého názoru vyvolat příliš vysoká očekávání) spokojená a určitě se ke knize ráda ještě někdy vrátím.


„Proč vůbec ještě bdít, když nejkrásnější je snít? Proč otvírat oči, když zavřené vidí mnohem víc?“ (Str. 119)

Pokud jste intelektuálně a zároveň emocionálně založený člověk, Rytec kamejí se vám zaručeně dostane pod kůži. Jakmile se s autorem naladíte na stejnou vlnu a přestanete si klást zbytečné otázky, kapitoly bez zádrhelů odsýpají jedna za druhou, jako byste ani nečetli knihu, ale prostě se dívali na film. Nebo se sami ocitli ve snu...


Strhující balada o lásce mezi nebem a zemí, kráse a opojení, zločinu a trestu.

O Čaroději od Divokého jezera, který dokonal dávný sen všech alchymistů a stvořil nesmrtelného člověka, o dívce obdařené schopností vidět do svých minulých životů, a o milencích, kteří spolu prožili nejkrásnější krásno všech krásen. Kdysi, před sto lety…

To je nová kniha Ivana Fíly Rytec kamejí, pohádka pro dospělé plná magie a fantazie, kterou neodložíte, dokud příběh neopustí čarovnou temnotu. Zavede vás na rozkvetlou louku prozářenou jarním sluncem, kde doznívá tajemství života a smrti.

Nová kniha od autora bestselleru Muž, který stál v cestě, jenž vypráví strhující životní příběh Františka Kriegla.



Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2019
Žánr: magický realismus, balada
Počet stran: 191
Ilustrace: Kateřina Sidonová 
Vazba: pevná/vázaná s přebalem

Žádné komentáře:

Okomentovat