Recenze: MITSUKO (Vlasta Čiháková-Noshiro)


Japonka, která splynula s Evropou



Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota


Vlasta Čiháková-Noshiro, česká japanistka, pracovala na biografii Mitsuko Ayoamy, manželky hraběte Heinricha Coudenhove-Kalerghi, několik desítek let. Od sedmdesátých let minulého století bádala v archivech, dávala dohromady záznamy z deníků, aby čtenářům přiblížila životní osudy této zajímavé ženy. Nalákáme vás v recenzi na titul, který před pěti lety vydalo nakladatelství Jota?

Publikace Vlasty Čihákové-Noshiro je propracovaná do nejmenšího detailu. Autorka v ní propojila fakta s fascinujícím příběhem ženy, která opustila Japonsko a vdala se do šlechtické rodiny sídlící v českých Poběžovicích. Mitsuko Ayoama byla odmalička vychovávána jako gejša. Seznámení s evropským šlechticem pro ni bylo osudové a ona kvůli lásce dokázala téměř nemožné. Vymanila se z těsných pout rodiny i konvencí tehdejší společnosti a šla za hlasem svého srdce, což byla konci 19. století téměř neslýchaná věc. Pikantní třešničkou na dortu je fakt, že s Heinrichem měla za svobodna dva syny, než se přestěhovali už jako manželé do Evropy, kde Mitsuko porodila ještě dalších pět potomků.



Kniha Mitsuko líčí životní cestu krásné Japonky od raného mládí. Seznamuje čtenáře nejen s osobním životem Mitsuko, ale popisuje také kontrasty a rozdíly mezi tradičním životem v Japonsku a v rušné Evropě. Jaká vlastně hraběnka Coudenhove-Kalerghi byla? Z knihy, založené z větší části na denících Mitsuko, zjišťujeme, že mezi ní a jejím mužem panovala láska a silná fyzická přitažlivost. Hraběnka mu byla velice oddaná, oslovovala ho jako „papa“, on jí city oplácel stejnou měrou, nesmírně ji miloval. Bohužel se u Mitsuko projevila chladná japonská výchova bez projevů emocí, takže totéž nebyla schopna nabídnout svým dětem, jakkoli je měla ráda. Toto citové odcizení mělo svou dohru v pozdějších vzájemných vztazích mezi matkou a dětmi. Velkou odvahu musela Mitsuko prokázat po smrti chotě, kdy sama navzdory protestům příbuzných převzala otěže nad výchovou potomků i nad správou rodinného panství. 



Vedle životního příběhu Mitsuko poznáváme také tehdejší aristokratickou společnost, na níž krutě dolehly změny po první světové válce, zejména v Čechách, kdy došlo ke zrušení monarchie. Zajímavým faktem, který také předurčil podtitul knihy, je ten, že syn Richard byl velkým zastáncem sjednocení Evropy a založil hnutí Panevropská unie.

Publikace je členěna do kapitol pojmenovaných podle jednotlivých let, ve kterých se odehrávají. Každá je uvozena souhrnem významných událostí v konkrétním roce, jež tak navozují lepší orientaci v době a přispívají k informovanosti čtenáře.

Rok 1896
Theodor Herzl přišel s myšlenkou samostatného židovského státu / ve Vídni zemřel arcivévoda Karel Ludvík, následník rakouského trůnu po smrti prince Rudolfa. Novým následníkem se stal jeho starší syn, arcivévoda František Ferdinand d´Este / konala se první dovodobá letní olympiáda v Athénách / A. P. Čechov publikoval Racka / Giacomo Puccini dokončil operu La Bohème / v Budapešti bylo uvedeno do provozu první metro na evropském kontinentě, druhé po Londýně / v červnu zasáhlo japonské pobřeží Sanriku silné zemětřesení s vlnou tsunami a bilancí 27 000 obětí (str. 89)

Knize nechybí důležitý prvek, bez něhož si nelze kvalitní biografie představit,  – obrazová příloha. Tato je tvořená z fotografií Mitsuko a její rodiny, nechybí snímky panství, jak exteriérů, tak i interiérů. Spisovatelka neopomněla ani epilog, v němž přibližuje další osudy členů rodiny Coudenhove-Kalerghi, stejně jako rejstřík důležitých pojmů.



Jako milovnice životopisů jsem si ten o Mitsuko užila. Líbil se mi styl, jakým ho Vlasta Čiháková-Noshiro napsala, lehce dokumentární, plný zajímavých faktografických informací, přesto čtenáře upoutá živými, téměř filmovými dialogy a nevtíravými popisy.



Po knize by měli sáhnout všichni milovníci starých časů za dob monarchie, japanofilové, i ti, kteří se rádi obohacují kvalitními literárními zážitky, jejichž prostřednictvím se mohou seznámit s osudy zajímavých lidí. Ještě bych připomněla, že Vlasta Čiháková-Noshiro za titul Mitsuko obdržela v roce 2015 Cenu Miroslava Ivanova a v roce 2016 se dostala do užšího výběru v rámci Ceny České knihy.


Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy. Hrabě Heinrich, manžel Mitsuko, o 15 let starší než jeho žena, patřil v době na přelomu 19. a 20. století k nejvzdělanějším a nejvýznamnějším osobnostem rakouské aristokracie, ovládal 18 světových jazyků a jako diplomat působil na vyslanectvích po celém světě. Mitsuko po jeho boku pronikla i do prostředí císařského dvora a seznámila se s výkvětem tehdejší rakousko-uherské společnosti. Stala se matkou sedmi dětí, ze kterých vyrostly výrazné osobnosti – nejznámější z nich je Richard, zakladatel mírového hnutí Pan-Evropa, předchůdce dnešní Evropské unie.

Po předčasné smrti manžela zůstala na správu celého panství sama a její psychická i fyzická odolnost byla vystavena mnoha náročným zkouškám. Později pobývala jako vdova ve Vídni, kde její děti navštěvovaly vyšší školy a kde je dnes pohřbená. Nikdy se jí však nepodařilo vrátit se zpět do vlasti. Zemřela na počátku 40. let 20. století a její jméno je dnes známé jen úzkému okruhu odborníků.

Beletrizovaná biografie Mitsuko, primárně založená na denících hlavní hrdinky, vypráví dramatický životní příběh Japonky i její aristokratické rodiny a dětí v nelehké době kolem 1. světové války v Evropě. Líčí její mládí, kdy byla školena na gejšu, setkání s Heinrichem a rozhodnutí následovat jej do Evropy se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Morální síla Mitsuko spočívá především v překlenutí uzavřenosti japonské mentality a podřízení se manželově krédu „být dobrou katoličkou a Evropankou“.


Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2015
Žánr: biografie
Počet stran: 432
Vazba: vázaná

Komentáře