Recenze: ARMY LOVE (Tereza Štefanová)

Titul, který byl zřejmě vydán omylem




Za recenzní e-knihu děkuji portálu Palmknihy.cz.

Palmknihy na FB

Chci zakoupit tento titul.



Česká debutantka Tereza Štefanová vydala u nakladatelství Skleněný můstek svou prvotinu Army Love v elektronické verzi. Po otevření knihy vás, stejně jako mě, nejspíš bude čekat šok...

Vypravování je neuspořádané a ryze upovídané. Něco takového obvykle máte možnost číst na literárních serverech, kde se autoři teprve učí pracovat se svými texty. V tomto případě um opravdu chybí, jako by se jednalo o první text, na kterém už dále nikdo nepracoval. Vyprávění chaoticky zobrazuje jak přítomný děj, tak i náhledy vzpomínek či úhel pohledů hlavních postav – Sereny a Tomase. V ich-formě se tak rozvíjí velmi neprofesionální a lidový text, který postrádá dokonce správný formát knihy. Není oddělená přímá řeč, která postrádá i správné uvozovky – v tomto případě jsou použité jen uvozovky nahoře. Text je jedním dlouhým sloupcem od začátku až do konce a přerušují jej pouze pasáže zobrazující smsky či dopisy. Podle všeho text neprošel ani korekturou, takže můžete narazit na gramatické i pravopisné chyby, ze kterých vás rozbolí hlava. 

Příběh začíná 9. 12. 2016 v Silmäe. Ústřední protagonistka se svěřuje se svým steskem po Tomasovi, který odjel na vojenskou misi. Životní etapou vás provází Serena Cooperová, která skáče od jednoho ke druhému. Vzpomíná na Tomase a kdovíproč o něm stále básní, ačkoliv se podle všeho předtím viděli pouze jednou. Hormonální hurikán by bylo ještě možné odpustit, když se jedná o mladou studentku, která se zamilovala na první pohled, ale nepropracovaný koncept, nejspíš psaný na koleni, se omluvit nedá.

Kalhotky odletěli směrem k podprsence. Už jsem ho tak moc chtěla. Byl jsem hodně vlhká, proto se zarazil, když do mě trochu vnikl. "Ne. Prosím pokračuj." Byla jsem rozhodnutá. Pomalu do mě vnikl. Vyl nade mnou. "Dobrý? Nechceš nahoru?" Zavrtěla jsem hlavou a užívala si to. (Str. 49, text je opravdu citovaný tak, jak je k dispozici v knize , tedy i s překlepy a chybami)

Serena o sobě říká, že je slušnačka a šprtka. Její charakter je vykreslený minimálně, v takovém konceptu nemá šanci uspět a ožít. Stejně tak jsou na tom i vedlejší postavy, které postrádají jakýkoliv charakter.

Autorka plete páté přes deváté a její příběh postrádá nejen uvěřitelnost, ale i smysl. Dotýká se znásilnění, studijních let, zdravotnictví, cestování, lásky a zamilovanosti, vojenství. Tereza Štefanová si očividně nedělala žádné rešerše, takže její příběh čtenáři přijde jako výmysl někoho, kdo ví o použitých tématech opravdu jen velmi málo. 

Dějová linie je jako divoká voda, dotýká se především romance dvojice Sereny a Tomase. Podle všeho se autorka snažila sepsat vzrušující milostný román plný dramatu a napětí, intimních chvilek, ale nepodařilo se jí prakticky nic z toho. 

Tento příběh je neskutečný průšvih, nedoporučuju číst. Nechápu, že taková kniha vůbec u nakladatelství mohla vyjít. Doteď jsem od nich četla jen díla, která měla úroveň, ale v tomto případě šlo nejspíš o omyl, který vydali náhodou. Něco takového si opravdu dokážu představit na nějakém literárním serveru, ale vážně ne v elektronické formě jako román k zakoupení. Bohužel jsem sáhla vedle a stálo mě to čas a nervy. Nejsem, zdá se, jediná, kdo knize naletěl. Nízké hodnocení mluví za vše. Skleněný můstek si tímto titulem pořádně pošramotil pověst. Teď už si nejspíš čtenáři (a já určitě) budou dávat větší pozor, aby se nespálili. 


Anotace: 
Romantická gesta, skvělá parta kamarádů a pevné rodinné zázemí Sereně nic neříkají. Pevný a přísný režim provází Tomase celý život. Spojí se tyto dva odlišné světy? Mají vůbec šanci na šťastný konec?

Nakladatelství: Skleněný můstek
Rok vydání: 2020
Žánr: Romány pro ženy
Počet stran: 180
Formát: PDF



Komentáře