Recenze: ILUSIE – DĚDICOVÉ TUONELY (Milada Střítezská)

Proroctví se musí naplnit

Za recenzní výtisk děkuji Miladě Střítezské

Poprvé jsme se mohli se začínající spisovatelkou Miladou Střítezskou setkat v roce 2019. Tehdy debutovala knihou Ilusie – Harfeníci severu, která je zároveň i prvním dílem osmidílné ságy z fiktivního světa. Autorka na základě svých děl založila nakladatelství Ilusie Publishing, pod kterým jednotlivá díla vydává. Pokračování Ilusie nás opět zavede na místa, která jsou inspirována finskou historií a mytologií. Jak se M. Střítezské povedlo navázat tam, kde skončila? Pojďme se podívat v následující recenzi. 

Elian Saraigat, více známá jako Sarai nebo Saaru, již odrostla dětským střevíčkům a stala se královnou Severu. Musí obstát nejen v roli vládce, ale také jako matka a manželka. Při cestě do Ilusie za svým legendárním otcem Illem ji, její rodinu a družinu stihne hrůzný nález. V řece je objeven mrtvý šaman s kovovým srdcem a Sarai tuší, že bude muset nejen přijmout sama sebe, ale i sílu, která v ní dřímá. Musí se vydat tam, kam živý nesmí, do Tuonely, a naplnit tak proroctví, které bylo vyřčeno.

Kniha je rozdělená na prolog, čtyřicet kapitol a dovětek Na závěr... Pokračování je vedeno stejně jako u prvního dílu, tedy er-formou a ukrývá se v něm hned několik příběhových linií. V pokračování se objevuje daleko více postav, kterým je dán větší prostor, a tedy čtenář musí být ve střehu. Kapitoly totiž nemají pravidlo, že by se věnovaly jen jedné dějové lince. Většinu času se vyprávění odehrává v přítomnosti a jen zřídka kdy se setkáme s retrospektivou. 

Autorka v minulém díle hodně chybovala s postavami, které byly mnohdy až maniodepresivní či neuvěřitelně ploché. V pokračování však, musím uznat, odvedla kus práce. Nejen že hrdinové dostaly úplně nové rozměry, ale každý vystupující charakter, a že jich není málo, je skvěle propracovaný. S čistým svědomím mohu říct, že jim není co vytknout. Všichni hrdinové mají své dobré a špatné vlastnosti. Chybují, bojí se, pláčou, milují i nenávidí, a tedy opravdu věřím, že žijí. Čtenář si tak skvěle užije rodinná dramata, hrdinské činy a přátelství. 

Co se týká příběhu, je vystavený pomalu, ale s napětím. Opět se zmíním, že v Harfeníci severu byly akce neuvěřitelně napěchované, a vznikal tak až únavný chaos, co se děje a proč se to děje. Dědicové Tuonely na to jdou pomaleji, což pomáhá čtenářům v orientaci. Velké plus se objevilo i v přímé řeči, kde je náhle jasné, kdo mluví a ke komu, což je opět poučení z chyb minulých. Jako třešničku na dortu nám autorka dává velké množství zajímavých popisů prostředí a děje. I na základě rozsahu knihy se příjemně a rychle čte. Dá se říct, že se od ní neodtrhnete.

Ale i přes veškeré klady se v díle objevuje pár nepříjemností, které kazí celkový dojem. Některé vtipné scénky vyznívají poněkud trapně. Je fakt, že se objevily spíše v první polovině románu a bylo jich pár. Pokud však přejdete pár těchto přešlapů, u knihy se i často a upřímně zasmějete. Další problém se objevuje, když se stane něco, co čtenář nedokáže tak rychle zaregistrovat či to příběh téměř nevysvětluje. Vyvolává to zmatek, frustraci, zpětné listování až do prvního dílu. A v tomhle smyslu narážím na to, co román postrádá úplně. Snad jako u všech rozsáhlých ság i zde by byla třeba jakási legenda nebo rejstřík jmen, rodů, klanů, či dokonce mapa světa. Pro čtenáře je těžké si rychle zařadit vystupující postavu, aby opět nemusel listovat nebo používat myslánku. V Ilusii – Dědicové Tuonely se objevuje i pár nelogičností, které ovšem nemají fatální dopad na děj.

Osobně mohu Dědice Tuonely rozhodně doporučit. Pokračování překonalo první díl jak ve zpracování, tak v příběhu. Všichni milovníci velkých fantasy ság si Ilusii nemohou nechat ujít. Vyprávění o královně Severu budu i nadále sledovat a doufejme, že tempo vydání dvou knih ročně si autorka udrží. 

Obálka druhé dílu se stále nese v obdobném duchu jako jednička. Jednoduše vyobrazuje prvky z příběhu, jako je kovadlina, podsvětní řeka nebo dravé štiky. Je to velice sympatické a obálka okamžitě upoutá. 


Anotace:
Smrt není opakem života. Opakem života je neživot, neexistence, prázdnota. Smrt je ve skutečnosti stejně živá jako život sám, protože je jeho součástí, a to, co se děje v Tuonele, podsvětní říši, děje se i na zemi.
Severští hrdinové tentokrát stojí před záhadou vlastní rozpolcené duše a před branou, která se otevírá do neznámého světa, plného nástrah.
Druhý díl osmidílné fantasy ságy, inspirované finskou mytologií, vypráví příběh ženy, která musí podniknout cestu vlastním nitrem, aby pochopila, kým je, a dokázala přijmout sebe samu. Jen tak může odvrátit zkázu v podobě živoucího kovu, která ohrožuje zemi. 
Příběh, který začal jako pohádka, se prohlubuje, hrdinové nabývají na plasticitě a mýty, které v knize hrají velkou roli, získávají nový rozměr. 
Dokáže Sarai najít tu správnou cestu a odpovědi na otázky, které pro ni připravil nejtěžší okamžik jejího života? Dokáže projít branou dřív, než se pták letící ze severu dotkne jedním křídlem oblohy a druhým zamete hladinu? 
Vydejte se po mystické cestě člověka do vlastního nitra, kde se rozkládá krajina bájné Tuonely. 

Nakladatelství: Ilusie publishing
Žánr: Fantasy
Rok vydání: 2019
Počet stran: 640
Formát: brožovaná

Žádné komentáře:

Okomentovat