Trénovat se dají různé věci, ne vždy je to však ku prospěchu
Za recenzní výtisk děkuji autorce Anně Šulákové.
Chci zakoupit titul Vězení!
Je známo, že knihu máme hodnotit, aniž bychom do onoho hodnocení promítali autorův život a snažili se nalézt určité paralely. Tohoto faktu se snažím držet, ale i přesto mě zajímá autorova předchozí spisovatelská dráha a významné okamžiky. Anna Šuláková debutovala románem Každý má rád Julii, následoval povídkový román Nanečisto a v tom samém roce i výše zmíněný titul Vězení. Tím veškeré dohledatelné informace končí. Kniha Vězení vyšla u nakladatelství Skleněný můstek.
Lidstvo je nepoučitelné. Píše se rok 2057 a Země je zdevastovaná. Problémy globálního oteplování dosáhly takové míry, že z některých míst se stala pouhá poušť. Lidé hladoví a sdružují se ve skupinách, jejichž názory a styl života připomínají středověké chování. Na druhou stranu jsou místa, kde probíhá zdání normálního světa. A právě zde je skupina chytrých vědců, v čele s Evanem Mainerem, kteří se snaží vymyslet způsob, jak lidi snadno naučit přizpůsobit se nově vzniklé situaci, a tou možností se zdá být virtuální realita, která by měla jejich mozek vytrénovat.
Výzkum pokračuje a nastává okamžik, kdy by pokusy měly začít probíhat na lidech. K tomuto účelu se vybere dvanáct na smrt odsouzených vězňů, poněvadž v případě nezdaru tak společnost nemá co ztratit. Etické otázky jsou potlačeny ve prospěch vědy. Zahrávat si s lidským vědomím je ale nebezpečné a situace se velmi rychle může vymknout z rukou. Jsou si vědci vůbec ochotni přiznat, s čím si zahrávají?
Kniha je rozdělena na tři části: Experiment, Probuzení a Prozření. Začátek a konec je ohraničen prologem a epilogem. Každá část obsahuje ještě drobné podkapitoly.
I když v prologu nakousneme život neznámé ženy, hlavní prostor je určen Evanovi a jeho problematickému osobnímu životu. Onen výzkum, který mě osobně velmi zajímal, je držen v pozadí. Vše má však své místo a autorka umně přepíná mezi současností a virtuální realitou, mezi plácáním v rodinných peripetiích, vědou a rizikem pro celý svět. Nahlédneme do života Augusta a Gabriely, dvou vězňů. A protože jejich reálný život byl odlišný, je odlišný i ten ve virtuální realitě. A čtenáři mohou začít pociťovat první mrazení, protože očekávání toho, co přijde dál, má velký příslib.
„Víš, že existuje teorie, která říká, že nikdo z nás neexistuje? Že jsme jen duše, zmítající se ve vlastním vězení, prožívající všechna utrpení a že teprve až se poučíme, tak se narodíme?“ zastavila se a otočila čelem k němu.„To jsem nevěděl.“„Od zveřejnění vašeho experimentu se utvořilo několik nových společenství, která se tím začala zabývat. Každý tvrdí něco jiného, ale tohle je teorie, která mě zaujala nejvíc.“„Aha a kdyby to byla pravda, co by podle měl člověk udělat, aby se probudil?“ zeptal se a uvědomil si, že si nervózně pohrává s klíči, které drží v pravé ruce. (z 22 % knihy)
Autorka má dar hrát si se čtenářem a dovede správně dávkovat akci i natahování. Ani jedno nebylo přes čáru a vytvořila se tak kniha, která má zajímavý námět a i výstavba textu je dobrá. Vězení neobsahuje žádné hluché místo a čtenář nemá šanci se nudit. Napětí, akce i psychologie postav byly propracované. Svět, jaký nám Anna Šuláková vystavěla, by dal na celou sérii, avšak my okusili jen kapku v moři. Upřímně mohu říct, že ač je sérií přehršel a někdy zbytečně, toto by si pokračování zasloužilo, protože je množství nápadů, které nebyly využity.
Negativně hodnotím, že v knize jsou natvrdo ukončeny řádky (entrem), což je vhodné třeba pro tisk, ale v případě, že máte jiný rozměr čtečky, jiné písmo nebo jeho velikost, dochází k velkým mezerám mezi řádky, což čtečka vyhodnotí jako nový odstavec, a promítne se vám to do toho, že máte uprostřed věty rozdělené slovo, a dost to při čtení otravuje. Srdce mi zakrvácelo, když na 92 % bylo napsané „vydíte“. Vytvořilo to hořkou pachuť, kterou umocnil konec knihy, kterým podle mého názoru autorka podkopala samu sebe. Na první pohled pětihvězdičková záležitost bod ztrácí.
I přes dílčí chyby se jedná o nadprůměrně napsaný sci-fi text od českého autora a rozhodně stojí za povšimnutí. Mohu jednoznačně doporučit všem čtenářům, protože dané téma je přístupné a není tedy podmínkou, že musíte preferovat sci-fi.
Anotace:
Rok 2057. Všechny pesimistické předpovědi se naplnily. V důsledku globálního oteplování se dříve úrodná místa proměnila v poušť, není co jíst a pít, na jihu zuří války o vodu a na celé planetě se lidé potýkají s důsledky zvýšeného výskytu chorob, které byly dříve vymýceny. Země umírá a lidstvo dospělo do slepé uličky. Abychom přežili, je nutné se změnit. Evan Mainer je nadějný vědec, který přichází s revolučním řešením. Věří, že za pomoci na míru vytvořené virtuální reality je možné natrénovat mozek tak,aby člověk rozvinul svůj potenciál a vyvinul se v něco lepšího. Se svým kolegou z vysoké školy proto spouští program nazvaný Labyrint a testuje ho na dvanácti vězních odsouzených k trestu smrti, kterým je slíbena milost,pokud Labyrintem projdou. Má to ale háček. Jakmile některý z nich do Labyrintu vstoupí, není jasné, zda už navždy nezůstane jen vězněm své vlastní mysli a pokud se některý z nich dokáže dostat ven, jak poznat, že se opravdu polepšil?
Nakladatelství: Skleněný můstek
Rok vydání: 2019
Žánr: sci-fi
Počet stran: 213
Formát: PDF
Komentáře
Okomentovat