Dopravní situace, nebo všední život?
Za recenzní knihu děkuji nakladatelství Pointa.
Pointa na FB
Chci si pořídit básnickou sbírku Magistrála.
Mladý debutant Tim Postovit se čtenářům představuje prostřednictvím své básnické sbírky Magistrála, která vás v mnohém překvapí. Fragmenty tohoto díla se ještě před oficiálním vydáním knihy objevily v několika periodikách, dokonce i v anglofonním The Word Addict. Soutěžil s nimi i v slam poetry v Cross clubu, kde se umístil na krásném druhém místě. Po několika autorských čteních, jež u veřejnosti zaznamenala ohlas, se rozhodl pro knižní vydání. Ve svém volném čase se kromě psaní básní věnuje překladatelství a pravidelně pořádá básnické večírky s poetistickým nádechem, jež se těší oblibě.
Svazek čtenáře upoutá svou útlostí, formátem a také romantickým černobílým obrázkem Prahy. Když jej prolistujete, vykoukne na vás kromě veršů několik fotografií, monitorujících každodenní život v českém hlavním městě. Některé obrázky působí pozitivně, jiné jsou spíše melancholické a smutné. Mnohé z nich jsou tajuplné a je jen na čtenáři, co v profesionálně rozostřené změti uvidí. Obrazový materiál textu dodává šmrnc a dokresluje vše, co můžete zaznamenat mezi řádky.
Básnická sbírka je rozdělena do tří částí, a to magistrála, madrigal a manifest. Nejen názvy jednotlivých dílčích celků jsou nadepsány malým písmenem na začátku, podobně tomu je i u nadpisů básní ve druhé a třetí epizodě. První je výjimkou, protože je jako jediná očíslovaná.
V básních jako takových se nachází množství metafor. Když text přečtete jednou, uvidíte v něm pouze popis jakési dopravní situace, interpretujete jej podruhé a zjistíte, že do něj autor zakódoval historii, jež zasáhla nejen tehdejší Československo a následně Českou republiku, ale i další země. Sbírka se tak stává zajímavou kronikou. Nicméně, jak jsem již zmínila, jedno přečtení nestačí. Tento fakt může čtenáře odradit, na druhou stranu se domnívám, že použitá látka a náměty jsou tak zajímavé, že spíše nalákají. Nejedná se o nijak náročné čtení, a to i přes použité básnické tropy a figury. Jste-li příznivci poezie, pevně věřím, že si vás toto dílo získá.
Kromě již zmíněných historizujících prvků jsou obsaženy i prvky znázorňující všední zážitky lidí žijících v blízkosti pražské silniční tepny. Můžete tak zachytit nejen jejich osudy, ale i téměř hmatatelně ucítíte puch spálených pneumatik a budete svědky shořelých lásek. Autor představuje tragédii, pragmatičnost i melancholickou krásu této silnice. Zároveň Magistrálu Petr Zombák Hudec (autor textu na obálce) označuje za zpověď mládí, touhy po dálkách, nekonečném zamilování i touze bojovat proti světu, jenž si vždy tvořil neobhajitelný nárok na lidské ideály, bytí i svobodu.
Básně jsou přívětivé ke každému milovníkovi poezie, protože si v něm všichni najdeme to svoje. Dalo by se říci, že soubor hovoří slovy každého člověka. Mnozí z nás jsme ve svých životech prožili, prožíváme a možná znovu budeme prožívat to, co autor na stránkách své publikace zachytil. Při četbě můžete pociťovat směs různých emocí, většinou spíše negativních – skepse, smutek, rozladění. Kromě poetismu se texty hodně přibližují i k impresionismu, protože vám dají přičichnout, spatřit, pocítit a slyšet různé věci. Jedná se o lyriku.
Lyrický subjekt je jakousi formou pozorovatele, který čtenáři zprostředkovává v jednotném i množném čísle, v přítomném i minulém čase to, co se před jeho ostrozrakem odehrává. V některých básních je použito slovenského jazyka, objevují se i přechodníky, které dodávají patřičný dobový punc. Vše do sebe tedy krásně zapadá a plní rýmovou funkci. Ač se může zdát, že se nic nerýmuje, po bližším ohledání zjistíte, že se jedná o rýmy obkročné, střídavé a přerývané. Rytmus je nepravidelný, někde se setkáte s trochejem, jinde s daktylem. Nepravidelnost je zřejmá již díky grafickému zpracování. Netradičnost pak přispívá k atraktivitě a čtivosti veršovánek.
Můj subjektivní názor je pozitivní. Byla jsem hodně překvapená. Po celou dobu četby jsem se domnívala, že básně zpracoval člověk, který prožil období okupace a následné normalizace. Jaké bylo moje překvapení, když jsem si v medailonku autora na stránkách nakladatelství přečetla, že je to dvaadvacetiletý mladík, student ruského jazyka a literatury na Univerzitě Karlově v Praze. Zaujalo mě jazykové zpracování, v němž se objevovaly přechodníky a bylo použito i slovenského jazyka. Zajímavá byla i grafika textů a fotografie. Jen bych tedy asi část básně nevkládala do obrazu, jelikož požitek z jednoho přebíjí zážitek z druhého. Zároveň, jelikož byly fotky černobílé, mohla se písmena snadno ztratit splynutím s pozadím. Básně jsou vstřícné ke všem čtenářům, nemusíte být odborníci na poezii, abyste pochopili, co se vám básník snažil říci. S ohledem na to, že se jedná o autorovu prvotinu, musím podotknout, že se sbírka a Tim Postovit dokázal zachytit mnohá témata. V některých případech se dá tvrdit, že jsou nadčasová.
Sbírka je vhodná pro ty z vás, kteří si rádi přečtete netradiční básnická díla, z nichž si něco odnesete a třeba se i poučíte. S touto publikací má šanci i elév v interpretaci poezie.
Anotace:
Rytmus dechu lidí je spjat s pulzem nejen dopravní tepny Mater Urbium. Sbírka veršů Magistrála reflektuje zkušenosti autora, absurditu hodnot, politické a světové dění, nenasytnost velkoměst a lyrickou sílu dálek.
Tim Postovit: Magistrála
Nakladatelství: Pointa
Žánr: Lyrické básně
Rok vydání: 2019
Počet stran: 96
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat