Recenze: MAMI, PŘIDEJ! ANEB JAK SE (NE)STÁT SUPERMATKOU (Barbora Vajsejtlová)


Legrační příhody ze života (ne)obyčejné matky


Za recenzní knihu děkuji autorce Barboře Vajsejtlové. 

Chci zakoupit knihu Mami, přidej! 


Barbora Vajsejtlová, jejíž knihu Mami, přidej! s podtitulem Aneb jak se (ne)stát supermatkou, vám prostřednictvím této recenze představím, není na naší literární scéně žádným nováčkem. Jejím hlavním zaměstnáním je žurnalistika, což se v díle projevilo. Na svém kontě má už celkem pět publikací, a to Ať jsou velcí zase malí!, Princezna a Baron, Vánoce za dveřmi, Velký závod a právě Mami, přidej! První čtyři jmenované jsou věnovány dětem a poslední je příjemným oddechovým čtením pro ženy.

Po otevření publikace na vás vykoukne celá řada více, či méně vtipných deníkových zápisků. Z vyprávění prýští mnoho emocí, avšak nejčastěji se budete usmívat nad údělem hlavní hrdinky, jež se snaží být supermatkou, ale moc jí to nejde. Děj ubíhá velmi rychle a plynule, k čemuž přispívá velkou měrou zvolený žánr, ale také lehkost, zvolená forma a tematika. Snadno se tedy do zápisků začtete.

Hlavní protagonistka má dvě děti (Eliška a Kuba) a manžela Lukáše. Ratolesti jsou jako z divokých vajec a chvilkami svým rodičům přerůstají přes hlavu, hlavně tedy mamince, která je s nimi převážnou většinu času. Lukáš je zaneprázdněný svou prací, v níž na něj čeká spousta úkolů spojených s projekty. Hlavní postava, jejíž jméno není z textu známo, pracuje v redakci časopisu zabývajícího se zdravím a kosmetikou. Ve svém volném čase se ráda stýká s přáteli a absolutně nesnáší svou švagrovou, která si myslí, že nejlepší je ekoživot, její syn je absolutní genius, a ona sama si akorát dokáže stěžovat. Když se toto všechno ve správném poměru smíchá, vznikne zajímavý koktejl plný vtipu.

Než se do knihy pustíte, s největší pravděpodobností si řeknete, že se asi bude jednat o podobnou tvorbu, jako mají na svém kontě M. M. Cabicar a Dominik Landsman. Ano, opravdu nejste vedle. Rozdíl však najdete ve zvolené formě, jež je v případě Barbory Vajsejtlové deníková. Sleduje události jednoho roku, a to od šestnáctého do šestnáctého prosince. Pochopitelně zachycuje jen dny, v nichž se odehrálo něco zajímavého, a proto nejsou zápisky pravidelné. Dalším rozdílem je i to, že se autorka nezaměřuje pouze na své potomky, ale hlavně čtenáře seznamuje sama se sebou a nechá jej nahlédnout do svého nitra. Jednotlivé epizody jsou krátké, délka se pohybuje od jedné stránky do maximálně deseti. Hlavní devizou je humor a osobité vypravování, díky němuž autorka zadrnká čtenářům na tu správnou strunu.

Ohlédnu-li se za tematikou titulu, najdu hned několik námětů. Jedná se zejména o řešení problémů rodinného života, dále se budete zabývat vztahy na pracovišti a pracovními potížemi. Dále Barbora Vajsejtlová do deníku své protagonistky zahrnula také sociální tematiku. Hrdinka má v hlavě srovnané hodnoty, jimiž se řídí, ale které mohou jejím přátelům hodně ublížit. Několikrát se jim snaží v určitých oblastech jejich života být nápomocná, ale spíše dosáhne pravého opaku a obává se, aby přátele pro svou otevřenost neztratila. Zajímavý je i fakt, že se v knize objevuje i sport. Vypravěčka totiž začíná s během. Jak dlouho jí tento koníček vydrží? O tom se přesvědčíte, když si knihu přečtete.

Jak jsem již naznačila, v publikaci vystupuje celá řada dalších figur, jež do života hlavní postavy často zasahují. Tyto postavy jsou většinou hodně detailně popsány jak po vzhledové stránce, tak i po té povahové. Můžeme si o nich tedy udělat poměrně detailní obrázek. Je nutné brát v potaz to, že jsou popisy zprostředkovány vypravěčkou, a proto jsou hodně subjektivní. Je jen na vás, zda převezmete její názor, nebo si na danou postavu uděláte svůj vlastní. Popisy prostředí jsou spíše upozaděny, protože v popředí dominují situace.

Děj je psán chronologicky a jednoduše. Přesně tak, jak by si to člověk zapsal do svého vlastního deníku. Není tedy složen z mnoha prolínajících se linek. Pokud máte rádi jednodušší díla, tak Mami, přidej! je určeno právě vám. Celý text je odvyprávěn v ich-formě v minulém čase. Co se týče jazykových prostředků, občas vás překvapí vulgarita, jež je vložena do úst malých dětí. Nicméně s ohledem na současnou dobu se ani není čemu divit a bohužel musím konstatovat, že to působí věrohodně.

Můj subjektivní názor je pozitivní. Náplň knihy a její zpracování se mi líbily. Zaujalo mě zejména  to grafické a jazykové. Bylo použito přehledného zarovnání do bloku a velkých patkových písmen, která se mi dobře a rychle čtou. Titul neobsahuje ani pravopisné, ani stylistické chyby, je tedy patrné, že autorka s jazykem umí pracovat, občasné překlepy přidávají na věrohodnosti titulu. Příběh místy působí autenticky, ale občas se mi zdálo, že byly některé situace až moc přibarveny. To se ale od beletrie dá očekávat a u deníkové tvorby dvojnásob.

Mami, přidej! mohu vřele doporučit všem čtenářkám, které si chtějí u četby odpočinout a zároveň touží nahlédnout do života jiné ženy.


Anotace:
Je jí skoro čtyřicet, má dvě děti, lehkou nadváhu, práci, kterou nenávidí, a pocit, že se s tím nedá vůbec nic dělat (tedy ne s těmi dětmi). Ženy v jejím okolí jsou na tom podobně, i když každá z nich pojímá mateřství jiným způsobem. Jaké máte šance, když toužíte být alespoň ucházející matkou, a přitom nechcete, aby náplní vašeho života byly jen děti? A dá se krize středního věku překonat běháním?

Nakladatelství: Motto
Žánr: humoristický deník pro ženy
Rok vydání: 2019
Počet stran: 360
Vazba: pevná



Žádné komentáře:

Okomentovat