Hory jako terapie
Za recenzní knihu děkuji nakladatelství Epocha
Chci zakoupit titul Himalájský deník
Libu Švrčinovou-Cunnings jsme vám na projektu představily v recenzi knihy Takhle velká ryba a další příběhy z Kanady. Tři roky před ní autorce vyšel Himalájský deník, který nakladatelství Epocha letos nabízí v novém vydání.
Kdo má navrch? Příroda, nebo člověk? Hory jsou nevyzpytatelné, buď vás mezi sebe přijmou, a nebo ne, samy si vybírají vyvolené mezi lidmi. Liba mezi ně naštěstí patří. Zdolat nejvyšší vrcholy světa však pro ni není jen výzvou, ale především jistou formou terapie, s jejíž pomocí se vyrovnávala s násilnou smrtí svých dětí. O tomto bolestném tématu se zmiňuje v emotivní předmluvě.
Malé problémy vyžadují malé změny, drastické situace vyžadují drastické zákroky. Nezměrná bolest vyžaduje nezměrné dimenze.
Himaláj tu dimenzi má. Má pro mě vše - prostor k rozletu a vyčištění duše, samotu k přemýšlení i fyzickou náročnost, která vše nepodstatné z mysli vyžene. Himalájské životní podmínky jsou tak tvrdé, že na zbytečnou přítěž nezbývá energie. Co je důležité a co ne, to se vyjasní samo. Jedno z hlavních buddhistických učení říká, že člověk by měl dělat věci ve prospěch druhých. Přesně to mám na mysli touto knihou. Jsem přesvědčená, že navzdory všem těžkostem a životním tragédiím, které se lidem stanou, je možné z nich vyjít lepší a moudřejší. (Str. 18)
Protože se jedná o deník, nepřekvapí použití ich-formy. Zápisky jsou velmi podrobné, autorka zachází do detailů, díky tomu dokáže přiblížit poměrně věrohodně horolezecký svět neznalým laikům, kteří tak mají možnost poznat běžný den horolezce od ranního budíčku až po vklouznutí do spacáku po celodenní námaze. Jednotlivé kapitoly mapují konkrétní mise a můžeme konstatovat, že paní Liba to vzala opravdu z gruntu. Jak vypadá typický jídelníček před náročným výšlapem, co je dobré mít s sebou nebo jak překonat výškovou nemoc, již není radno podceňovat, to vše nabízí věcná Liba, oplývající praktičností, která pomáhala přežít nejen jí samotné, ale i jejím kolegům. Kniha zachycuje rozmezí dvaceti let, osmkrát se Liba vydala vstříc dobrodružstvím, z nichž se nemusela vrátit. Svůj život vložila do rukou šerpů, kteří ji na cestách provázeli a s nimiž ji po léta pojilo pevné přátelství, jehož základy byly vystavěny na vzájemné důvěře a úctě. Stejně tak se musela spoléhat na členy týmu, s nimž zlézala nepřístupná místa majestátních vrcholů, a svěřit lano naprosto cizím lidem, které viděla poprvé v životě, ale stejně to vždy stálo za to.
Mt. Everest je před námi, mohutný a majestátní. Na světě jsou momentálně jen tři barvy – oslnivě bílá, havraní černá a oslnivě modrá, až z toho přechází zrak. Z Mt. Everestu jde pocit, jako by měl své gravitační pole. Síla pole je téměř hmatatelná, cítím ten tlak na hrudi. Je jako obrovský magnet, kterému se všechno podřizuje. Vychutnávám a absorbuji ten genius loci, spirit of the place, duch místa. (Str. 133)
Číst Himalájský deník je skvělý způsob, jak alespoň virtuálně pokořit giganty Himalájí, nasát atmosféru exotické Asie a poznat blíž Nepál. Liba Švrčinová-Cunnings do textu navíc zakomponovala spoustu zajímavých informací. Třeba že Nepálci mají několik kalendářů a jednotlivé kmeny slaví svátky navzájem, na druhou stranu neznají pojem dovolená.
Primárně se o hory ani tento kontinent nezajímám, knihu jsem si vybrala, protože mám ráda autorčino psaní a imponuje mi její nezdolná energie, přesto jsem byla příjemně překvapená. Himalájský deník mě prostě bavil.
Více než čtyřsetstránkový počin určitě potěší fanoušky horolezectví, jejichž adrenalin bude během čtení stoupat výš a výš. Zaujme i zájemce o nevšední literární prožitky, protože autorčin popisný styl a smysl pro detail podněcuje čtenářovu fantazii a představivost. Svým způsobem můžeme Himalájský deník považovat i za určitý druh motivační literatury, spisovatelčina nezdolnost může být hnacím motorem pro nerozhodné duše tápající v zákoutích vlastního života. Na druhou stranu může odradit ty, kteří nemají rádi obsáhlé knihy nebo je děsí jednotvárnost a po čase by, díky rozvláčnosti a monotématice, ztratili pozornost. Součástí publikace je, stejně jako u předchozího titulu, fotogalerie, skládající se z černobílých i barevných fotografií, umocňujících prožitek z četby.
Anotace:
To hory samy si vybírají mezi lidmi, kdo bude patřit mezi jejich blízké, nikoliv naopak. Liba Cunnings takové štěstí má. Proto také svůj Himálajský deník snad ani nepíše, ale rovnou – tentokráte jen pro čtenáře – znovu žije.
Osmkrát se s ní vydáme do míst, před kterými se s úctou a obavami zastavují i pouhé naše představy. Na tolik potřebnou a všudypřítomnou odvahu se tu nijak zvlášť neupozorňuje. Ta jen tiše a sveřepě trvá jako svědectví nezničitelné vůle dát nový smysl vlastní existenci, otřesené tragickou ztrátou dvou dětí.
Himálajský deník je knihou hrdé výzvy i nekonečné pokory. Výzvou k himálajským vrcholům, pokorou před neviditelnými horstvy vlastní duše…
Obojí je třeba překonat.
Kdo rozhodne, co je těžší?
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 1. vydání 2014
Žánr: literatura faktu
Počet stran: 448
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat