Recenze: KRONIKY SVĚTA PO (Vladimír Němec)

Post-apo, které podléhá lidským pudům

„Ze všech koutů světa přichází zprávy o stovkách tisíců mrtvých... Nemoc má typický počátek - zvýšená teplota, pak člověk z ničeho nic najednou omdlí. Po několika minutách se probere a další průběh je podobný těžší formě chřipky. Bolesti hlavy, malátnost, vysoká horečka. Bohužel, oproti chřipce má nemoc nepoměrně vyšší mortalitu a nezabírají na ni ani antibiotika, ani antivirové přípravky. Zatím nikdo nepřežil déle než padesát hodin...“ (Str. 8)

Za recenzní výtisk děkuji autorovi Vladimíru Němcovi

Chci zakoupit titul Kroniky světa Po

Poutavý název a zajímavá anotace vás nejspíš k tomuto fantasy románu přitáhly už kdysi. Dílo vyšlo v minulém roce u nakladatelství Poutník - Klub Julese Vernea a nejspíš vašemu hledáčku neuniklo. Máte knihu doma, nebo o ní teprve přemýšlíte? My z projektu Podpora českých autorů jsme pro vás zohlednily klady i zápory příběhu v recenzi, třeba vás naladí.


Styl psaní je poměrně jednoduchý, svižný a někde až příhodně zainteresovaný. Od klasických post-apo a dystopií se liší určitou plochostí. Zatímco romány těchto žánrů obvykle bývají alespoň lehce odosobněné a věcné, Kroniky světa Po jsou spíše osobní zpovědí několika ústředních postav. V ich-formě líčí svůj příběh mnoho hrdinů - Tomáš, Andrea, Dana, Táňa, Frája, Kryštof,  Zuzana, Ivo, Jarek, Irena, Hans. Úhel pohledu některých se objeví třeba jen dvakrát za knihu, u dalších je to četnější. Kapitoly v různých osobních vyprávěních se od sebe příliš neliší, snadno se tak ztrácíte a zamýšlený účel přichází vniveč. I atmosféra zůstává stále stejná.

Kroniky světa Po začínají z úhlu pohledu Tomáše, který se po nemoci probere do dopoledne, které navždy změní jeho život. Ulice jsou totiž naprosto prázdné, ačkoliv v tuto dobu je obvykle okupovalo mnoho lidí. Nyní ne. Tomáš tuší, že se něco změnilo. Vyběhne před dům a touží po společnosti lidí. Má obavu, že se chřipková epidemie natolik vymkla kontrole, že zůstal sám...  Nachází však Martina, který je zraněn, mladou Andreu po operaci slepého střeva a Danu. S těmito lidmi začíná žít svůj nový život, aniž by tušil, jak moc se celý svět změnil. 

Ústředním hrdinou je Tomáš, který má morální zásady, charakter a pud sebezáchovy. Jeho touha přežít je silná natolik, že ho ostatní staví před sebe jako svého spasitele, který je má vést. Dokonce vytvoří i Tomášův zákoník, který má na pozdější děj zásadní vliv. Ačkoliv je Tomáš silná osobnost, přesto mu někteří hází klacky pod nohy a on musí bojovat nejen za sebe, ale i za ty, kteří mu věří. 

Ivo je fundementalista, který Boha staví na piedestal a katastrofu považuje za boží trest. Nechápe, jak je možné, že přežili lidé, kteří k Bohu nemají tak blízko jako on. Je natolik zaslepený svým náboženstvím, že se snaží kohokoliv násilně obrátit na svou stranu. 

Tyto hrdinové patří mezi výraznější postavy. Problémem však je velké množství hrdinů, a to už od prvních kapitol. Namísto, aby měl čtenář možnost si zvyknout a zorientovat se v charakterech, které poznává postupně a nejsou zrovna propracované, ho autor zahlcuje dalšími a dalšími. Snadno se v nich můžete ztratit, protože od sebe nejsou příliš odlišené a vyznívají spíše ploše, jak Vladimír Němec neměl prostor, aby se jim věnoval. Ačkoliv každý má co k dané katastrofě říct a přichází se svou troškou do mlýna, působí vlastně zaměnitelným dojmem a ani kapitoly z jejich úhlů pohledu to nevylepšují, jelikož nepomáhají při rozlišení. Někteří mohou mít s orientací mezi postavami větší nesnáze, jiní se začtou snadněji. 

Vladimír Němec velmi vhodně zakomponoval děj do známého prostředí. Hlavní město tak máte jako na dlani a odehrávají se v něm nejrozličnější situace. Námět není nejoriginálnější, protože post-apokalyptické a dystopické světy už se myšlenkou vymýcení lidstva chorobou zabývaly. Bohužel pokulhává i zpracování. Vladimír Němec však přichází s poměrně přirozeným průběhem života po světové tragédii. Poukazuje na lidskou přirozenost, dává průchod lidským emocím a zejména pudům, kterým lidé začnou podléhat, jakmile se ocitnou na samotném pokraji. Zobrazuje silně zapáleně ztrátu lidství, sexuální manýry, prohlubující se násilí i postupující šílenství, ve kterém se někteří obracejí ze strachu či panického odhodlání přímo na Boha. Fundamentalismus v rukou Vladimíra Němce se stal velmi okázalou a účinnou zbraní, která při troše víry dokáže ovlivnit zásadní milníky. Autor téma propracoval ve sborníku ... a člověk stvořil Boha, nyní jej plně využil. 

Mezi podstatné prvky samozřejmě patří mezilidské vztahy, které někdy mohou působit až kontroverzně. Těla a emoce se totiž stávají spotřebním zbožím, což je velmi šikovně zobrazeno. Autor nešel úplně do hloubky, náročnější čtenář nachází možnosti k většímu rozvoji, avšak v případě nedotažených postav Vladimír Němec dělal, co bylo možné, aby vztahy poutavě vylíčil. 

Dočkáte se také dobrodružných chvil, které se obvykle překlenou ve vášnivější a akčnější situace. Zbraně jsou šikovným pomocníkem nejen při vyjednávání, a tak se jich hrdinové drží jako čert kříže. Ukazují se rozdíly mezi lidmi, nejen při přijímání zákonů Bible, ale také při dodržování morálních a humánních nepsaných pravidel, které ve světě Po nemají pro někoho své místo. Autor sice nelíčí drastické scény do detailu, ale slibně naťukne, což je dobře, protože jinak by čtivo působilo možná přehnaně srdceryvně.

V závěru by si náročnější čtenář nejspíš představoval něco propracovanější, záleží, jaké jsou vaše nároky. Ovšem nenároční čtenáři, kteří touží po mezilidských vztazích v zajímavém post-apo, sepsaných téměř až na dřeň, mohou být spokojení. 

Knižní obálka: 

Zřejmě se jedná o scénu v kostele, která se odehrává na začátku příběhu. Té se účastní dvě vedlejší postavy a jedna ústřední - Tomáš. Pravda, tato situace je svým způsobem podstatná, i když bych neřekla, že nejpodstatnější. Počítačově vytvořená ilustrace knihu zrovna nepovznese. 

Anotace: 

Lidé onemocní, ulehnou do postele a v klidu umřou. Vy se probouzíte do tiché, klidné Prahy. Žádné hromady mrtvol na ulicích, ale také žádní živí lidé. Tedy skoro žádní. Tak začal svět Po. 

Vítejte ve světě Po. Ve světě, v němž neplatí žádné zákony kromě těch, co sami prosadíte. A dospívá se zde brzy, už v šestnácti se z vás může stát soudkyně rozhodující o životě a smrti.

Nakladatelství: Poutník - Klub Julese Vernea

Rok vydání: 2017

Žánr: Postapo, Dystopie

Počet stran: 353

Vazba: brožovaná