Třetí a poslední díl rozhovoru se spisovatelkou Lydií Strong, která rozhodně nejde s proudem! Píše totiž žánr LGBT. Gay romance, které jsou mnohdy tak kontroverzní, že jdou až na dřeň nebo na krev, jak máte možnost poznat v jejím debutu s názvem Na krev. Jejím prozatím posledním titulem je Bunny, jenž poutavě vypráví o lásce dvou mužů. Tentokrát jsme se zaměřily přímo na tyto dvě knihy a snažily jsme se vám je bez spoilerů prostřednictvím rozhovoru, který nám autorka poskytla, přiblížit, a to co nejvíce!
Po kontroverzním románu Na krev jste se pustila do jemnějšího tématu. Byl to pro vás těžký přechod?
Ne, byl snadný. Vyhrabala jsem se z problému (osobního i profesního rázu), nastalo krásné období a psalo se mi hodně lehce. Bunny byl taková oddechovka, která se psala sama.
Vedlejší představitel románu Bunny, Rush, má předky z východní Asie. Proč jste se rozhodla pro ztvárnění postavy vycházející z české menšiny?
Rush je Japonec a rozhodla jsem se pro něj, jelikož mám opravdu hodně ráda japonskou kulturu. Už od začátku bylo jasné, že Rush bude z Asie. Dokonce jsem si nejdříve vymyslela jeho postavu a hledala jsem pro něj román, kam ho zasadit.
Náročnější čtenáře by jistě potěšilo, kdybyste asijskou kulturu zmínila o něco více. Měla jste to v plánu, nebo to od začátku mělo být pouze vedlejším prvkem, aby hlavní linie zůstala výrazná?
Uvažovala jsem o tom, zda nedat do příběhu více informací o Japonsku, ale nechtěla jsem, aby to moc uteklo od hlavního tématu. Nebyla jsem si jistá, zda by dlouhé a odborné pasáže čtenáře nenudily.
Na krev vyšlo ve dvou podobách. Jedna byla bez korektury a druhá s ní. U nakladatelství Pallas Victoria se dle mého jednalo spíše o opomenutí než promyšlený tah. Jak to vidíte vy jako autorka? Který román je vám bližší - ten opravený, či ten bez oprav?
Bohužel, i když to bylo v plánu, tak druhé vydání nevyšlo. Vina je na straně vydavatelství, ale to tu raději nebudu rozebírat.
Proč jste se rozhodla vydat Bunnyho u Nové Formy, a nikoliv u Pallas Victoria? Může za to situace, která nastala po odchodu spisovatelky a spolumajitelky Victorie Kanakaredes?
Docela jste mě tímto dotazem i znalostí poměrů zaskočila. Podle všeho jste asi zaznamenala situaci, která proběhla, jelikož se to hodně rozebíralo na síti. Vydavatelství Pallas Victoria mě velice zklamalo, a to jak po profesní, tak osobní stránce. Myslím, že stačí, když uvedu, že od vydavatelství odešli všichni jeho spisovatelé, Victoria Kanakaredes, Dagmar Galas i já, a všichni jsme odmítli vydání dalších knih pod tímto vydavatelstvím.
Já jsem titul Na krev recenzovala, ale recenze vyšla na našem webu Svět Mezi Řádky, nikoliv na projektu. Mohla byste nám jej proto svými slovy přiblížit? Takový kontroverzní román by určitě neměl být opomenut, protože mnoho čtenářů může skutečně zaujmout.
Na krev je román o Timovi, který se potácí v samých problémech. Za hodně věcí se podvědomě trestá a sám se sebou zachází jako s kusem hadru. Nevadí mu prodávat svoje tělo. Vše se změní, když se jeho matka provdá za Marcuse, do kterého se Tim zamiluje. Konečně si uvědomí, že dělá samé boty, a začne se měnit a mít se rád. Zároveň ale sám se sebou bojuje, protože nechce odloudit manžela své mámě.
Bunny je opravdu rozkošná, něžná jednohubka. I přes její chyby začínajícího autora, kterých nebylo mnoho, si mě opravdu získala. Napsala jste ji tak, jak jste měla v plánu, nebo se něco nepovedlo, či jste něco schválně opomenula, protože jste si nebyla jistá, zda to bude to pravé?
Děkuji moc :D. Jsem ráda, že se Bunny líbil. Bunny měl být takový roztomilý a něžný pokus :D. Teď, když se dívám zpětně, bych tam asi přidala více ze Sebastiánovy rodiny. Také jsem opomenula, a to naschvál, význam Rushova tetování „Fénix“. Pokud vyjde pokračování, tak to tam bude vysvětleno. Některé věci jsem nechala „vyšumět“, protože ani v reálném životě nejsou všechny otázky zodpovězeny a problémy vyřešeny.
Já vám děkuji za rozhovor i recenzní výtisk s věnováním. Titul se mi natolik líbil, že jsem si jej zakoupila, abych podpořila vaši tvorbu. Na závěr našeho rozhovoru by mě zajímala poslední otázka... Jak byste se popsala, kdybyste se vy sama stala hrdinkou svého románu a který byste si vybrala?
Nerada se popisuji, protože nejsem objektivní :D, ale zkusím to. Holka, kterou mají všichni rádi, ale opravdu ji zná jen málo lidí. Náladová, usměvavá, hlasitá a praštěná. Pokud bych si měla vybrat román, tak by to byl asi Na krev, protože i když život není peříčko, pořád bojuji a ženu se vpřed.
Moc děkuji za otázky i recenzi. A také děkuji čtenářům. Nejen těm, kteří si přečetli nějakou moji knihu, ale všem, kteří si v dnešní době najdou čas a náladu na čtení.
Komentáře
Okomentovat