Recenze: PUTOVÁNÍ HROCHA ANEB PO STOPÁCH ČESKÝCH PATRONŮ (Petr Hroch Binder)

Putování opředené legendami

 Za recenzní výtisk děkuji autorovi Petru Hrochu Binderovi

Autor Petr Hroch Binder na FB

Chci zakoupit titul Putování Hrocha aneb po stopách Českých patronů

V roce 2013 vydal Petr Hroch Binder další ze svých cestopisů. V tomto případě se jedná o titul nesoucí název Putování Hrocha aneb po stopách Českých patronů. Jak již název napovídá, tentokráte se budete pohybovat na území naší krásné české země.

Šestá knížka Putování Hrocha je stejně jako v případě dalších autorových cestopisů napsána za dobročinnými účely na záchranu památek či podporu nemocných dětí a seniorů. I tato je vydána samizdatem, tedy ne pod hlavičkou běžného nakladatele, ale prostřednictvím autora. Odlišnosti ve způsobu vydání nejsou nikterak viditelné, při čtení narazíte na pár překlepů a pár čárek navíc, avšak plynulost čtení není nikterak narušena. 

V případě Putování Hrocha aneb po stopách Českých patronů se jedná o autorův velký projekt, na němž pracoval po dobu dlouhých čtyř let. Jeho putování probíhalo v roce 2009, kdy prošel Čechy na všechny světové strany a jeho cesty vedly od míst narození světců k místům jejich posledního odpočinku. Následně však dohledával informace týkající se legend a světců v různých knihách, sešitkách, letácích a odkazech. Jak sám v poznámkách na závěr uvádí – nesnadné putování bylo pohodové ve srovnání s hodinami strávenými ve studovnách.

Autorův šestý cestopis je koncipován odlišně než třetí Putování Hrocha aneb cesta z Horního hradu do Vatikánu za Svatým otcem. Na začátku této publikace je uveden obsah čítající celkem čtyřiatřicet kapitol různého rozsahu. Ty jsou věnovány nejen samotnému tématu putování, ale obsahují i různé legendy a pověsti týkající se nejen světců, ale celkově českých dějin. V závěru je připojena kapitola věnovaná ikonografii českých patronů, která vás naučí odlišovat od sebe sochy a vyobrazení mnoha světců.

Na začátku šesté knížky Putování Hrocha se jistě sluší vysvětlit, proč jsem se rozhodl k tomuto velmi náročnému projektu. Proč jsem se nyní vydal po stopách Českých patronů a světců. Důvodů je víc, jak už to tak v životě bývá. Prvním impulsem bylo setkání se svatým Vojtěchem, tedy s částí jeho ostatků, v červnu roku 2007. (Str. 6)

Vyprávění se odehrává v ich-formě minulého času střídajícího se s přítomností. Kdo by čekal rozsáhlé dialogy, bude zklamán. V této knize totiž žádné nenaleznete, ačkoliv se setkáte s velkým množstvím postav. Ku škodě je ale fakt, že vyjmenované osoby nepoznáte blíže, takže v podstatě vůbec nevíte, s kým máte tu čest, protože znáte jen jejich jméno.

Jedná se o vyprávění osobou samotného Petra Bindera, a tak očekávejte běžnou mluvu převedenou do psané podoby. Autor užívá spíše spisovného jazyka, takže se nebojte nějakého slangu či přehnaného užívání vulgarismů.

Součástí je opět nesčetné množství připojených černobílých fotografií s vysvětlivkami, takže budete mít přehled, co si právě prohlížíte. Bohužel jsou však ne všechny fotografie v dobré kvalitě.

Nesmí chybět ani zápisky z putovního deníku, kde je tentokráte vše psáno česky, takže si nebudete muset lámat hlavu s překladem.

Naše historie je bohatá a měli bychom se o ní zajímat. Už jen třeba proto, abychom zbytečně neopakovali stejné chyby, na které doplatili již naši předkové. Odpovědnost za život máme pouze my sami. Na nás záleží, jak bohatý náš život bude a kolik lidí na nás bude moci vzpomínat s láskou. Láska je totiž jediný poklad, který si s sebou můžeme po smrti odnést. Vše ostatní tu zůstane. (Str. 368)

Negativum shledávám opět v brožované vazbě, která mnoho nevydrží. 

Za nevýhodu by se dalo považovat velké množství neznámých lidí, kteří s poutníkem nějaký čas kráčí. Je škoda, že nejsou čtenáři alespoň trochu představeni, neboť poznáme jen jména. Ale možná se tomu tak stalo v nějakém předešlém cestopisu, protože přece jen se v tomto případě jedná o prozatím poslední knižně vydané  putování. 

Je škoda, že ke každé pouti není připojena doba konání pro čtenářovu lepší představu.

V závěru je přidán seznam použité literatury a nesmí chybět ani vyjmenovaná díla vhodná k doplnění dalších informací. Ocenitelná je i vložená časová osa svatých patronů s dobou jejich pravděpodobného narození a úmrtí.

Mé hodnocení autorova šestého cestopisu je pozitivní. Zaujaly mě do textu vložené pověsti a legendy o světcích a stručná historie památek, kolem kterých poutník prochází. Legendy jsem převážně znala díky své zálibě v české historii. Nejvíce mě oslovily kapitoly věnované pokladu a zázraku, který se odehrál v Číhošti. Menší prostor je však věnován vnitřním rozmluvám a pocitům poutníka, které jsem ocenila u díla věnujícího se pouti do Vatikánu.

Pokud bych měla dvě zmíněné knihy porovnat, musela bych říct, že každá z nich má něco do sebe. U této se mi líbilo české známé prostředí a známé postavy, u pouti do Vatikánu mě fascinovalo prostředí za hranicemi naší republiky.

Putování Hrocha aneb cesta po stopách Českých patronů bych doporučila všem příznivcům historie, obzvláště českých patronů. A nejen jim. Na své si zajisté přijdou i ti, co mají v oblibě pěší turistiku či náboženské poutě.

Obálka šesté knihy je jako v případě dalších autorových cestopisů vedena ve stejném stylu, který působí vkusně, osobně a zaujme na první pohled. Samozřejmě nesmí chybět znak Putování Hrocha umístěný v pravém horním rohu. Ilustrace mi k danému dílu ladí.

Anotace:

Šestá knížka Putování Hrocha.

Nakladatelství: Petr Hroch Binder

Rok vydání: 2013

Žánr: cestopis

Počet stran: 375

Vazba: brožovaná