Všední povídky o běžném životě
Člověk holt zapomíná. Zapomíná, co nechce, ale co by chtěl, to nezapomene nikdy. (Str. 110)
Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Literární strom
Chci zakoupit titul Oběšenci jdou s námi!
Autorka Renata Šindelářová založila nakladatelství Literární strom, ze kterého nám dorazil první recenzní výtisk. Sbírka povídek Oběšenci jdou s námi vyšla v edici Knihomol autoru Tomáši Lojkovi. Na sto dvanácti stranách rozprostřel deset povídek, které podle slibné anotace budou převážně nostalgické. Nejde o autorův debut, jeho první sbírka povídek Trochu vzduchu vyšla pouze v elektronické podobě.
Seznam povídek:
1. Hlídka
Příhoda je zajímavá hned dvěma prvky. Autor ji sepsal v du-formě, takže je čtenář už od začátku plně pohlcen. A za druhé neobsahuje označenou přímou řeč, takže v případě, že nečtete obezřetně, se můžete lehce ztrácet. Děj se týká policejní hlídky (vás a vašeho kolegy Tondy), která vyšetřuje pokus o sebevraždu. Atmosféra je surová, depresivní a chladná, přesně jak Tomáš Lojek zamýšlel. Nabízí mimo zápletky taky filozofický pohled na svět, což ale díky tomu, že se k zamyšlení příběh netočí už od začátku, působí spíše jako doplněk. Díky množství tragických závěrů může někomu příběh přijít přehnaný, protože autor tlačil na pilu a snažil se až moc vystihnout ono zoufalství a sebevražednou scénu dané kapitoly života.
Svět zčerná. Vyvrhne tě. A srdce všech ostatních zůstanou studená a nedobytná. (Str. 10)
2. Legenda o Gabče
V ich-formě přítomného času autor líčí zimní dobu od 21. listopadu 2007 do 5. března 2008. Děj se týká především archeologického výzkumu, kterému dominuje křehká Gabča. Trochu více postav, než jsem očekávala, se v příběhu ztrácí, protože nejsou dostatečně rozlišené a vykreslené jejich charaktery. Je k podivu, že si nikdo nevšiml toho, co Gabču sužuje, ačkoliv drobné náznaky tam byly, což působí méně uvěřitelně. Archeologický výzkum by mohl být sepsán výrazněji s více informacemi, tím by povídka byla zajímavější. Takhle jí vévodí lidové rozhovory, které jsou především o dohadech, týkající se Gabči. Jak moc jsou popisy výzkumu autentické posoudí spíše ten, kdo se tématu opravdu věnuje.
Pracovníci se sklánějí nad archeologickými objekty, v rukou motyčky nebo zednické fanky, a vybírají z jam různých velikostí a tvarů lepkavou hlinitou výplň. (Str. 19)
3. Návštěva
V této povídce si přečtete v er-formě přítomného času o setkání dvou přítelkyň. Atmosféru dokresluje náznak spirituálních energií a neobvyklý čtyřletý chlapeček Davídek. Děj je krátký a jednoduchý. Závěr je otevřený, čtenář nemá jinou možnost než si jej domyslet spolu s pointou.
Při vzpomínce na nedávný úraz a vůbec na všechny ty divné věci kolem, které se s Davídkem dějí, se jí zmocní známá vlna úzkostných pocitů. (Str. 34)
4. Pod povrchem
Autor své čtenáře v du-formě oslovuje jako Marka, který zůstává na stejném místě mezi horníky, ačkoliv podle Lucky, se kterou se sejde, má na víc. Nenápadný a nerozvinutý románek je nejzajímavější zápletkou, poukazuje na to, že někteří lidé ustanou a jiní jsou naopak stále v pohybu. Znovu příběh, který postrádá uvozovkami označenou přímou řeč, namísto toho autor použil kurzívu.
Ty tam ještě vážně děláš? diví se. Dělám... vyleze z tebe. Čekal jsi, kdy se tě na to zeptá. A je ti jasné, že ať odpovíš cokoliv, cejch ztroskotance ze sebe tak jako starý děravý kabát neshodíš. (Str. 48)
5. Vokno
Příhoda sepsána v er-formě minulého času vypovídá o muži, který se začal odcizovat svým přátelům, kteří už zakládají rodiny a on zatím nic. I když by nebyl proti. Snaží se najít vhodnou ženu a skutečně na jednu narazí... Literární podněty jsou příjemným zpestřením. Zápletka sice není originální, ale má šmrnc a ironický závěr, který se k ní s ohledem na vykreslenou atmosféru skvěle hodí.
„Když si člověk pomyslí, že tu knížku kdysi držel Seifert v ruce...“ (Str. 57)
6. V krajině přátel nejvěrnějších
Vyprávění v er-formě popisuje příhodu páru, kterému zemřel domácí mazlíček. Žena psa silně oplakává, zatímco muž je více nad věcí. Příhoda může připadat některým čtenářům méně záživná s ohledem na sáhodlouhý rozhovor, který vede ke klasické pointě.
„Chudinka. Jak ještě z posledních sil natáhla packu a vložila mi ji do dlaně. Asi už věděla, co ji čeká. Jako by se chtěla rozloučit, kozenka moje...“ (Str. 61)
7. Když se kostky rozkutálí
Opět povídka v du-formě, která začíná v potemnělém prostředí a rozechvěje vás zachmuřenou chladnou atmosférou, která je dobře vykreslená. Problémem jsou zbytečné texty, které příhodu uměle protahují a neprospívají zápletce, která je mnohoznačná a čtenář si může vybrat více point, které ovšem nejsou nijak zvlášť výrazné. Příběh o smrti a břitkém žití chlapce, který má obavu o své zdraví a vyhýbá se něčemu, co je pro něj nesnadné... Děj obsahuje i erotické prvky.
Takové myšlenky se ti honí hlavou pořád dokola. Víří jako včely, bubnují na lebeční stěny. Až nakonec vyčerpáním usneš. (Str. 69)
8. Trilobit
Hospodské řeči a drby v er-formě, které spíše působí jako výňatek z nějakého propracovanějšího textu. Takhle vám pár stránek nic moc neřekne, i když má příběh závěr lehce k zamyšlení.
„Nechápeš, že musím bejt vopatrnej? Nesměj o sobě vědět, to by byl průser.“ (Str. 89)
9. Oběšenci jdou s námi
Podle této povídky je nazvaná celá sbírka. Má atraktivní zápletku, protože se parta mužů rozhodne poukázat na něco, co se jim nelíbí. Ovšem nedojde jim, že i dobrá věc může mít své následky. Očekávaný závěr nikoho nepřekvapí, někteří čtenáři mohou mít pocit, že při vynechání zdlouhavějších textů by byl příběh dynamičtější.
Přišla exekuce. Neměl jsem kde bydlet. Páchl jsem chudobou. Šetřím Váš státní rozpočet. Byl jsem nepřizpůsobivý. (Str. 95)
10. Dva světy
V závěrečném příběhu se opět ocitáme u archeologického výzkumu, kde se odehrávají všelijaké běžné zápletky. Hlavní hrdina k nám hovoří v ich-formě a zobrazuje nejen těžkosti své práce, ale také osobního života, kdy je sice vášnivě a silně zamilovaný, ale jaksi to nevychází tak, jak by si přál. Tento příběh nabízí o něco víc než ty ostatní a má i konec k zamyšlení.
Za bezesných nocích, kdy jsem tak ležel a bděl, jsem si uvědomil, že tam na tom poli docházelo k nepřetržitému prolínání dvou neuvěřitelných světů. (Str. 104)
Sbírka je počinem začínajícího autora, a proto styl psaní není natolik vybroušený, jak by čtenáři očekávali. Ještě je potřeba na textech zapracovat. I tak se jedná o poměrně čtivé příběhy, které nenáročný čtenář může ocenit, pokud ho zaujmou daná témata. Autor se snažil ztvárnit různé situace odlišných lidí ve všedním životě, což se mu téměř podařilo, až na to, že postavy byly ploché. Motivy jsou klasické, spíše nerozvedené a ničím nepřekvapí. Bonusem je, že při sepisování příhod nezůstal u jednoho stylu psaní a pokusil se jich zpracovat hned několik. Popisy jsou povedené, mnohdy se podařilo vytvořit zajímavou atmosféru, která bohužel postrádala emoce. Některé příběhy ponoukají lehce k zamyšlení.
Tomáš Lojek jako by si nebyl jistý, jak pojmout a zvýraznit pointy příběhu. Někde čtenář vnímá lehké náznaky, jinde zas má pocit, že jde pouze o výňatek textu, který prakticky nenabízí žádné hlubší zamyšlení. Jsou i výjimky, kde zobrazil danou myšlenku, ale víceméně povrchně. Příběhy nejsou propracované, spíš jde o nenásilnou formu vyprávění, které někdy může vyznívat nedokončeně. Z toho důvodu jsou texty také méně výrazné, spíše působí slabším dojmem vyprávění, kterému něco chybí.
Děj se odehrává v Praze a jejím okolí. České prostředí je určitě výhodou, podle všeho jej autor zná, ale ne každého zaujmou popisy, které jsou spíše věcné. Bohužel Tomáš Lojek plně nevyužívá oné znalosti prostředí.
Sbírka Oběšenci jdou s námi má své klady i zápory, ale náročný čtenář bude mít pocit, že se autor dostatečně nesnažil prvky ztvárnit a spíše se u všech pohyboval po povrchu, jako by se obával zajít hlouběji. Proto bych titul doporučila spíše nenáročným čtenářům, kteří touží po oddechové četbě.
Knižní obálka:
Možná by zaujala, kdyby byla jednodušší, protože takhle působí lehce zahlceně, ale prakticky odkrývá podněty, které se v knize vyskytují.
Anotace:
Jedno město, různí lidé a jejich všední i nevšední příběhy v rozkolísané realitě současnosti. Nováček u městské policie a jeho ostřílený parťák pomáhají a chrání, ale noční hlídky za volantem služebního vozu v Nuslích jim oběma přinesou i nejedno poznání s hořkým koncem. Na poli pod ruzyňským letištěm se prolíná svět svérázných pracovníků archeologického výzkumu se světem mrtvých Keltů. Mladý pár se vypraví na hřbitov zvířátek v Bohnicích pochovat milovanou fenku, ale celá akce nabere ve finále nečekaný spád. Zatímco jednoho zimního rána vyděsí ještě rozespalé chodce v pražských ulicích oběšenci – co nám chtějí říct?
Nakladatelství: Literární strom
Rok vydání: 2017
Žánr: Povídky, Literatura česká
Edice: Knihomol
Počet stran: 112
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat