Recenze: OZVĚNY ŽIVOTA (Barbora Dvorecká)

Ryze lidský a upřímný skvost Barbory Dvorecké

Dětská přání bývají prostá. Možná proto se často nesplní... (Str. 42)

Za recenzní výtisk děkuji autorce Barboře Dvorecké
Chci zakoupit titul Ozvěny života!

Česká autorka Barbora Dvorecká se po sofistikovaném díle Doteky života rozhodla znovu pustit do psaní a vydat nový titul, který je volným pokračováním sbírky plné emocí. Musím přiznat, že když jsem se dozvěděla, že bude nový titul, byla jsem natěšená. Neměla jsem žádné obavy, těšila jsem se, a hlavně jsem byla v očekávání. Jaký bude literární vývoj této nadané spisovatelky? Čím mě překvapí? Dokáže mě opět tak silně zaujmout? Nezklamala, Barbora Dvorecká je stále svá a knihu, kterou vydala, si hýčkám. 

Styl psaní je promyšlený a přitom velmi upřímný a prostý. Žádná zbytečná složitá souvětí nebo nehodící se slova. Naopak pečlivě volený slovník působí jako melodická poezie, která v sobě skrývá hodnotné myšlenky. Nezaměřuje se na emoce nebo popisy, píše, jako by příběhem skutečně žila, což je pro tuto sbírku povídek ten nejvhodnější způsob prezentace.

Autorčin debut se týkal především zvířat a popisoval jejich kruté i šťastné osudy. Vášeň i bídu skutečného života dotýkající se i lidí. Odkazy života jsou lehce odkloněné od tématu, ačkoliv po otevření knihy se vás znovu dotkne lidskost. Barbora Dvorecká poukazuje nejen na své životní příběhy, krátké, něžné a laskavé. Hovoří lehce nadneseně o své rodině, směje se sama sobě a čtenář díky vyprávění poznává sympatické osoby, které jsou mu při čtení tak blízké, jako by šlo o jeho vlastní rodinu. Zvířata jsou samozřejmě také hlavním tématem, a tak si můžete přečíst další povídky, které se jich týkají a víc než okouzlí... Ti, kteří se rádi věnují vodáctví, budou mile překvapeni - ti, kterým tento koníček nic neříká, se nemusí ničeho obávat.

Titul zachycuje dojemné okamžiky, které vás donutí k zamyšlení. Nenásilně vybízejí k smíchu či pláči. Mohu vám říct, že mně se několikrát srdce sevřelo a poplakala jsem si, ne proto, že by se Barbora Dvorecká snažila působit na city, ale proto, že to, co napsala, bylo tak upřímné, tak ryze lidské, že se to v dnešní době opravdu často nevidí...

Kromě příhod, které jsou skutečně ze života a působí svěžím dojmem, se vám zalíbí také Ozvěny... Jsou to úryvky kratších textů, které mají podle mého názoru s ohledem na jejich poselství a hodnotu tu největší sílu.

Děj se odehrává na venkově, a tak se obávám, že ke knize budou tíhnout spíše ti, kteří se nacházejí v obdobných oblastech. V případě, že nemáte v oblibě zvířata, vůni čerstvě posečené trávy a dáváte přednost pohledu na betonové kvádry před lesem a loukami, vám kniha zřejmě nic neřekne.

„Hele, kuřecí prsní řízky za stovku,“ drcnul do mě manžel v obchoďáku. 

„Když on teď docela dobře žere ty kapsičky,“ vzala jsem upozornění na vědomí. 

„Nemyslel jsem pro psa,“ upřesnil suše můj životní partner. (Str. 174)

Na dotvoření skvělé atmosféry Ozvěn života se podílela skvělá ilustrátorka Iveta Autratová, která též doprovodila svými kresbami i Doteky života. Barbora Dvorecká vybrala pro svůj titul výbornou ilustrátorku, která dokáže tvořit stejně laskavě, upřímně a emotivně jako sama autorka. Díky tomu je dílo nezapomenutelné...

Jako recenzentka určitě spatřuji posun a mohu s nadšením konstatovat, že spisovatelka neusíná na vavřínech, pracuje na sobě i svých textech, a přesto zůstává svá a nepozbývá onoho nádherného českého humoru, kouzla a krásy, které umí tak precizním způsobem přenést na papír. Její debut byl ohromný. Ozvěny života jsou dalším skvostem naší české literatury, který by neměl být opomenut. Mrzí mě jen jediné, že kvalitní díla zobrazující emoce života nebudou nikdy tolik doceněná jako ta zahraniční, která jsou prakticky prostá. 

Běžíme po břehu, od tlap nám odletuje písek, cítím vodu a teplý vítr... Běžíme vedle sebe, Mandy a já... A to, co je mezi námi, je víc než láska... (Str. 41)

Komu bych knihu doporučila? 

Těchto kvalitních sto devadesát dva stran by si měl přečíst každý, kdo ocení lásku, štěstí, krásu a další ingredience, které se staly součástí této knihy. Duchaplný člověk, který chce být okouzlený upřímností a emocemi, dílo víc než ocení. 

Knižní obálka: 

Líbily se mi obě verze, nemohla jsem se rozhodnout, ale uznávám, že tato je perfektní. Hodí se k obsahu knihy a je velmi atraktivní. Krásné bylo, že čtenáři mohly určit na FB profilu Barbory Dvorecké, který z ilustrací se jim více líbí a ta působivější vyhrála.

Anotace: 
Jak vypadá domácnost, do které se k přechodnému pobytu přihlásí mýval? Proč není možné zbohatnout chovem kachen a komu vadí, že se autu občas říká plechovka? Co šeptá řeka těm, kdo umí naslouchat, a kam odcházejí psi, když se naplní jejich pozemský čas? Odpovědi nabízí další neotřele úsměvná, něžná a zároveň hořce pravdivá kniha šumavské spisovatelky Barbory Dvorecké. Nechte si vyprávět příběhy plné smíchu i slz, příběhy o lásce, přátelství, věrnosti i zradě. Nechte se jimi okouzlit a přesvědčit, že i obyčejný život je plný zázraků…

Nakladatelství: Klika
Rok vydání: 2017
Žánr: Literatura česká, povídky
Ilustrátorka: Iveta Autratová
Počet stran: 192
Vazba: pevná