Rozhovor s Oskarem Fuchsem: „Frost je hlavně o nadsázce.“

Nedávno jste měli možnost si v našem Světě mezi řádky přečíst recenzi fantasy debutu Oskara Fuchse Frost. Recenzní výtisk od nakladatelství Epocha byl příjemným a svižným překvapením plný humoru. Dokonce jsme pro vás uspořádaly i soutěž, ve které jste měli možnost vyhrát tři romány Oskara Fuchse. Ceny nám do soutěže věnovalo nakladatelství Epocha a také zprostředkovalo tento rozhovor, který vám s radostí přinášíme. 

Sama jsem byla zvědavá na autorovy odpovědi. Měla jsem možnost se s Oskarem Fuchsem setkat i na Světě knihy - více v článku - a získat tak autogram. ,o) 

Děkujeme autorovi za rozhovor a vám přejeme příjemné počtení. Pokud se vám odpovědi zalíbí, není nic snazšího než si přečíst ukázku z románu Frost a knihu si případně pořídit. ,o)

Je vaše dílo určeno mužům nebo spíše ženám?

Takhle jsem nad tím ještě nikdy nepřemýšlel. Kniha je určena hlavně pro pobavení. Aspoň s tím úmyslem byl Frost psaný. Ale je pravda, že zatím víc reagují ženy.

Proč jste se rozhodl do děje zařadit i odvážné erotické scény?

Jde o formu terapie. Aha, to asi bude chtít vysvětlit. Dobře. Jednou jsem četl knihu, kde byl na deset stran popis toho, jak hrdinové přemýšlí, jestli se mají poprvé políbit. A taky tam později zaznělo něco o propletených užovkách a explozích niterné vášně… Líbilo se mi to.

Jenže pak si kolegyně v práci nechaly na stole rozečtenou věc z červené knihovny. Nakoukl jsem a to mi převrátilo svět naruby. Skončila doba nevinnosti. Byla o dívce, která se dostane do harému a zamiluje se do chlapa, co ji „zacvičuje“ pro svého pána. Popisy byly hodně detailní. Proti těm propleteným užovkám, Rychlým šípům a medvídkovi Pú, které jsem v tu dobu četl, vysloveně hardcore. Utrpěl jsem silný duševní otřes, ze kterého se léčím dodnes. Ale aspoň teď chápu, že „romantika“ z pohledu ženy může mít nečekaně mnoho podob. Škoda jen, že netuším, jak to nakonec s těma dvěma v harému dopadlo… neví to náhodou někdo?

Řídíte se při psaní spíše tím, co se líbí vám, nebo berete více v úvahu to, co by se mohlo líbit čtenářům?

Když mě nějaké téma zaujme, pokusím se ho zpracovat. A doufám, že mi to bety neomlátí o hlavu či jinou část těla. Pokud jsem po prvním kole čtení bez zlomenin, je tím vlastně řečeno, že by se to mohlo líbit. V opačném případě mám během rekonvalescence dost času vymyslet něco jiného…

Nemáte trochu obavu, že ženy budou vaše dílo brát spíše než jako strhující fantasy příběh jako erotickou knížečku s akčním dějem? 

Nemám. Za rozhodující považuji, jestli se jim to bude zamlouvat nebo ne. Na zjištění, které položky jsou pro ně hlavním lákadlem, je však ještě brzy. Sám jsem hodně zvědavý. Musím ale počkat na  početnější zpětnou vazbu.

Sepsal jste imponujícího hrdinu, který má prořízlou pusu a sálá z něj charisma. Nechal jste se někým inspirovat?

Popravdě? Frost je hlavně o nadsázce. Číst o něm může být fajn, ale buďme realisti. Mít ho doma nebo s ním pracovat, povede nutně k úvahám, že hrobeček mezi jabloněmi vzadu na zahradě není zase tak úplně špatná věc.

Inspirace pak pochází z akčních osmdesátkových, těžce testosteronových amerických béček, kde se kosí nepřátelé po desítkách, splatterových komedií a filmů, klasik od režisérů jako Tarantino, Rodriguez a Kitano, přečtených knih všemožných i nemožných žánrů a sem tam i některých skutečných situací a vyprávění známých.

Máte vy sám s hlavním hrdinou něco společného?

Ano. Neumím používat MHD ve velkých městech. A s Gabrielem Leichenbergem (vím, je to vedlejší postava) pak sdílím totální závislost na gumových medvídcích.

Máte vždy postavy plně pod kontrolou, nebo vás svým chováním/vývojem dokážou překvapit?

Kupodivu jsou poslušné a plně spolupracují. Zatím. Snad jim to vydrží. Doufám.

Chystáte druhý díl. Bude opět nabitý akcí, vtipem a erotikou, nebo čtenáře čeká trochu jiný přístup?

Pokračování je sice v plánu, ale zase tak rychle nebude. Reálie jsou položka, kterou oproti jiným věcem beru velmi vážně. Příprava historických kulis pro prvního Frosta mi zabrala rok a půl. Takže je dost velká šance, že dřív dokončím něco jiného. Ale asi neprozradím nic tajného, když řeknu, že se mi s těmi výše zmíněnými položkami dobře pracuje.

Hodláte pokračovat v ději odehrávajícím se v České republice, nebo zabrousíte i do zahraničí?

Frost je silně vázaný na vymezené teritorium. Jde o jeden z hlavních rysů jeho povahy. Naše území mu poskytuje velmi mnoho možností, má bohatou historii, hlavně tu lokální. Jestli se podívá i mimo hranice dnešního Česka? Je to nakonec možné, nikdy neříkej nikdy.

Na debut je vaše dílo opravdu odvážné. Neměl jste trochu pochybnosti, jak čtenáři Frosta přijmou?

Na to nebyl čas. Najednou byla knížka venku a já koukal jak vyoraná myš. I následné týdny byly hektické, vyvrcholilo to na Světě knihy. A je to asi tak lepší. Bylo by zbytečné tyhle věci řešit. Autor napíše knihu, jak ji ale čtenáři přijmou, nemůže ovlivnit.

Vyhnul jste se fantasy klišé, které už tak trochu představují upíři, vlkodlaci a další profláklé fantastické bytosti. Setká se s nimi čtenář v pokračování, nebo jste takové tvory opravdu vypustil?

Když jsem tuhle zmínil, že upíry považuji z hlediska psaní za „vytěženou“ oblast, bylo mi velmi důrazně naznačeno, že se mýlím a mohu čekat texty, kde toto mé tvrzení bude vyvráceno. Těším se na ně! A zároveň je to výzva popřemýšlet, jestli bych něco podobného také zvládnul. Takže jsem na vážkách. Ale primárně bych skutečně chtěl raději používat bytosti, které nejsou tak známé…

Je ještě něco, čeho se ve vašich knihách čtenáři fantasy rozhodně nedočkají?

Asi toho, abych napsal něco vážného. Takové snahy tu samozřejmě byly, ale vždycky se mi to nakonec zvrhne.

Obsahuje váš spisovatelský šuplík i takový text, u kterého byste nechtěl, aby spatřil světlo světa?

Rozhodně. Jsou to věci, kterými jsem začínal a učil se na nich psát. Když na ně dneska kouknu, mlátím hlavou do klávesnice. Některé nápady možná ujdou, ale zpracování je příšerné. Pokud bych je měl použít, je totální předělávka nutností. Zkrátka: ukázkový případ, jak se psát rozhodně nemá. A je mi navíc jasné, že tohle si tohle budu říkat za rok nebo dva u Frosta.

Znáte náš projekt Podpora českých autorů? Jak na vás působí?

Ano. Narazil jsem na něj při hledání rozhovorů s autory, které čtu moc rád. Jednak si tak udržuji přehled i mimo vlastní subžánr, za druhé právě na základě interview vybírám, které knihy v nejbližší době koupím.

Co se týká otázky podpory českých autorů, je hodně složitá. Překladová literatura je podle mého pevnou a velmi důležitou součástí domácího knižního trhu, i když sám tak ze sedmdesáti osmdesáti procent preferuji české kulisy příběhu a naše spisovatele. Ale vůbec nejdůležitější – a zcela zásadní – je z mého pohledu možnost takové volby.

Jestli má smysl podporovat české spisovatele? Potřebují ji vůbec? To je nakonec spíš otázka na vydavatele, proč a podle čeho se rozhodují, jestli zařadí do svého edičního plánu toho kterého našeho/zahraničního autora. Stejně tak, podle jakých kritérií si vybírají z došlých rukopisů od (začínajících) českých autorů.