Rozhovor s Jitkou Ládrovou: „Vím, že jsem udělala to nejlepší, co bylo v danou chvíli v mých silách.“
Tento rozhovor (první část) by mohl mít všeříkající název: O sborníku povídek z pohledu editorky, jelikož se všechny otázky týkají knihy Zpívající věže. Jitka Ládrová si dala opravdu záležet, aby dílo pro čtenáře vyšperkovala. A vy teď máte jedinečnou možnost nakouknout do zákulisí! A pokud chcete mít výtisk Zpívajících věží i ve své knihovně, zúčastněte se soutěže a vyhrajte jeden z pěti výtisků! Za rozhovor i poskytnuté ilustrace děkujeme autorce Jitce Ládrové.
Zdroj: Jitka Ládrová |
Recenze:
Jitka Ládrová je česká autorka fantastiky, která si mě získala povídkou Zákon smečky ze sbírky Mlok 2016. Také ve sbírce Žoldnéři fantazie 2015 - Inteligentní ledovce a jiné zrůdy si můžete přečíst její povídku Pomoc osudu. Není tedy pochyb o tom, že autorka psát umí, její díla patří mezi vítězná v literárních soutěžích. Pak očekáváte, že kniha, na které se podílela a do které vybírala ty nejlepší příběhy, bude také kvalitní a osloví vás. Mě nezklamala a nevidím důvod, proč by měla zklamat jiné. Více informací...
✴✴✴
Tématem sbírky jsou Zpívající věže. Ty jsi přišla s tímto návrhem? Co tě inspirovalo k použití Zpívajících věží ve sbírce?
Nápad vznikl u Žižkovské věže v Praze, která jednoho dne ve větru zpívala. Bylo to kouzelné, neopakovatelné. Nechtěla jsem na ten zážitek zapomenout, takže jsem se rozhodla vtisknout tento prvek do mého fantasy světa.
Jakým způsobem jsi vybírala povídky do této sbírky? Bylo to pro tebe obtížné nebo jsi naopak přesně věděla, že ta či ona bude do díla přesně pasovat? Kolik se přesně přihlásilo autorů a jak s nimi probíhala komunikace?
Do prvního ročníku se přihlásilo třináct autorů. Nebylo to moc, ale nebylo to ani málo, vzhledem k tomu že soutěž teprve startovala. Do sborníku jsem vybírala povídky podle toho, jak se hodily do mého fantasy světa. Třeba dílo na čtvrtém místě, i když bylo dobře napsané, tyto podmínky nesplňovalo, takže ho v knize čtenáři nenajdou. A naopak povídka, co přišla později, tak tato kritéria splnila na výbornou, takže jsem ji do sborníku zařadila. V podstatě do určité míry odlišuji výsledky hodnocení soutěže a sestavovaný sborník, ale to jsem avizovala už předem v zadání soutěže na mém blogu.
Je možné si někde pročíst i povídky, které se do knihy nedostaly?
Povídky z prvního ročníku, které se nedostaly do sborníku, jsem nikde nezveřejňovala a neplánuji to. V případě druhého ročníku to zvažuji a minimálně jedna bude zveřejněna zcela určitě. Porotce Tomáš Pytlík se také inspiroval tématem soutěže a napsal dílo, které bude brzy ke stažení na jeho webové stránce. Pokud si nechcete nechat povídku ujít, doporučuji sledovat Tomášův facebook. ;)
Podle všeho se autorka Patricie Kudelová ve své povídce Cesta poznání nechala inspirovat tvými hrdiny. Jak moc byl příběh upravován a o jaké tvé dílo šlo? Je možné si jej zakoupit nebo volně přečíst?
Povídku jsem musela lehce upravovat, ale jednalo se pouze o drobné zjednodušení. Patricie si „půjčila“ postavy z mé novely Spirála smrti a poradila si s jejich charaktery opravdu výborně. Jako editorka sborníku jsem ale musela počítat s tím, že čtenáři nebudou znát původní předlohu, takže bylo dílo upraveno tak, aby mu mohli porozumět všichni. Pokud byste měli zájem si Spirálu smrti přečíst, posílám ji zdarma emailem. Stačí si o ni napsat na jitka@ladrova.cz ;)
Vendula Brunhoferová se se svou povídkou Ptáčník do soutěže nezapsala, zaslala své dílo až po ukončení a její příspěvek tedy nebyl hodnocený. Proč ses rozhodla ji ve sbírce i přesto vydat? Jak se na takové jednání dívají ostatní autoři nebo samotní porotci?
Čekala jsem, že se někdo ze soutěžících ozve, ale jsi první, která se na toto ptá. Hlavním kritériem pro publikaci ve sborníku byla kvalita a věrnost fantasy světu Nejmocnějších. V tomto Vendula splnila oba požadavky. Myslím, že kdyby stihla uzávěrku, umístila by se na stupních vítězů. Rozhodně nelituji, že jsem tam povídku zařadila.Sbírka obsahuje také povedené drabble. Je to rozhodně ozvláštnění knihy a krásně tam sedí. Mohou drabble nebo třeba poezii očekávat čtenáři i ve druhé knize s názvem Struny osudu?
Je to spíše výjimka. Pavel Koudelka, z jehož pera drabble pochází, nicméně dokázal i takto krátkým příběhem vyjádřit atmosféru legendy o Zpívajících věžích, takže si své místo ve sborníku zasloužil. A pokud v třetím ročníku někdo dokáže s tématem Lovců lidí něco podobného, ráda na přes rok ve třetím svazku sborníku budu zase drabble mít.
Komentáře
Okomentovat