Příběh dítěte v nelehké rodinné situaci
Za recenzní výtisk děkujeme autorce Ivaně Daňhelové.
Autorka se ve své knize vrací do doby nedávno minulé, kdy oslovení „soudružko učitelko!“ bylo na denním pořádku a orgány veřejné moci se více než kdy jindy řídily rčením „stokrát nic umořilo osla“. Ivana Daňhelová se rozhodla vypravovat příběh pohledem malé holčičky Ivanky, která právě končí první třídu základní školy a těší se na rodinné prázdniny u babičky na vesnici. Ty však mají hořkou příchuť a Ivančin dětský svět se rázem otřásá v základech a jeho barvy blednou.
Ivana Daňhelová napsala kratičkou novelu na těžké téma, které se však každého z nás nějakým způsobem dotýká. Někdo sledoval rozchod rodičů z první řady, jiný utěšoval svou kamarádku či kamaráda, pro někoho je rozvodová tematika profesním denním chlebem. Sečteno a podtrženo, všichni jsme se již s touto složitou situací setkali alespoň zprostředkovaně. Autorka tak těžko přijde v tomto ohledu s něčím novým, přesto se snaží o pohled z té dětské strany.
Vypravování z pohledu dítěte nebyl jistě špatný úmysl. Nicméně ne vždy se dobrý nápad setká se zdařilým provedením. Uvažování, myšlení a projev Ivanky se totiž neslučovaly s jejím věkem. Místy bylo výrazivo velmi dospělé, až neuvěřitelné na tak malou holčičku. Proto i sonda do duše dítěte vyznívala trochu zvláštně. Někdy bych nešla daleko pro slova chvály, někdy mě vysloveně bilo do očí dospělé vyjadřování. Styl psaní je však velmi čtivý, vyznačuje se bohatou slovní zásobou, citlivým popisem a celkově emotivním pojetím. Nenechte se však zmást, v knize najdete i humorné pasáže.
Už se těšíme, až se budeme koulovat. Teta se jen bojí, abychom se nemuseli starat i o strejdu. Prý to vypadá, že už je zkoulovanej dost. To teda nevím, bundu má úplně suchou. (Str. 66)
Ačkoliv příběh není rozvinut na mnoha stranách, autorce se celkem dobře podařilo své postavy posunout
na jejich cestě životem o pomyslných pár metrů. Děti povyrostly, nejen
co do výšky, ale i po duševní stránce. Rodiče naopak "vysmejčili" temná
zákoutí svého svědomí, mohli to však vzít více od podlahy.
Ivanku autorka vypodobnila jako citlivou, bystrou, chytrou, oduševnělou holčičku, utiskovanou nejen dobou, ve které žila, ale také rodiči, kteří jakoby nehleděli na její citlivou dušičku.
Kniha přináší také ohlédnutí do doby hlubokého socialismu, kdy se dle autorčina vyprávění dbalo spíše na potřeby rodičů než na potřeby bezmocných dětí. V době, kdy se děj příběhu odehrává, jsem nežila, proto nemohu posoudit, do jaké míry je autentický postup posuzování a rozhodování, kdo z rodičů lépe zajistí péči o dítě. Dovedu si však představit, že tak, jak to autorka popsala, to zřejmě probíhalo. I z tohoto důvodu je novela pro čtenáře přínosná, obzvláště, jste-li alespoň trochu zainteresováni v této problematice.
Kniha přináší také ohlédnutí do doby hlubokého socialismu, kdy se dle autorčina vyprávění dbalo spíše na potřeby rodičů než na potřeby bezmocných dětí. V době, kdy se děj příběhu odehrává, jsem nežila, proto nemohu posoudit, do jaké míry je autentický postup posuzování a rozhodování, kdo z rodičů lépe zajistí péči o dítě. Dovedu si však představit, že tak, jak to autorka popsala, to zřejmě probíhalo. I z tohoto důvodu je novela pro čtenáře přínosná, obzvláště, jste-li alespoň trochu zainteresováni v této problematice.
Hořké prázdniny nejsou dílem, které by vám vyrazilo dech, nečekejte psychologický exkurz do duše dítěte, po jejím přečtení nebudete mít jiný pohled na svět, ale věřím, že vás alespoň malinko donutí zamyslet se nad tím, že my dospělí bychom neměli myslet jen na sebe, ale zejména na své děti. Ty totiž vnímají svět a všechno kolem rozdílným způsobem, byť z našeho pohledu někdy nepochopitelně. Nebála bych se proto dát tuto knihu všem rodičům, kteří se rozcházejí jako povinnou četbu, aby si uvědomili, jak může jejich počínání působit na jejich děti. Celkově bych však knihu doporučila spíše ženám.
Knižní obálka:
Obálka, která byla zvolena pro tento příběh, mi s ním plně koresponduje. Samotný titul knihy vypovídá o tom, že za břicho se při čtení popadat nebudeme, obálka pak jen dokresluje smutný dojem po přečtení.
Knižní obálka:
Obálka, která byla zvolena pro tento příběh, mi s ním plně koresponduje. Samotný titul knihy vypovídá o tom, že za břicho se při čtení popadat nebudeme, obálka pak jen dokresluje smutný dojem po přečtení.
Anotace:
Jak vidí svět dítě? Co si přeje, čeho se bojí a před čím utíká? Dospělí si často myslí, že pro něj dělají to nejlepší, ale co když ono zatím prožívá nejhorší noční můru?
Nechte se vtáhnout do humorného a zároveň truchlivě laděného vyprávění vnímavé a citlivé holčičky, která se musí vyrovnávat s mimořádně hořkým létem – rozchodem rodičů, rozpadem rodiny a ztrátou domova. Její optimistické a zároveň naivní vnímání se střetává s krutým světem dospělých, kteří dokáží ubližovat jak sobě, tak i svým nejbližším. Je konfrontována s neotřesitelně dokonalou křesťanskou morálkou, se schizofrenií socialistického školství a nakonec vydána napospas nemilosrdným psychologickým odborníkům. Co všechno však může křehká dětská duše vydržet, aby neztratila svoji víru v dobro?
Jak vidí svět dítě? Co si přeje, čeho se bojí a před čím utíká? Dospělí si často myslí, že pro něj dělají to nejlepší, ale co když ono zatím prožívá nejhorší noční můru?
Nechte se vtáhnout do humorného a zároveň truchlivě laděného vyprávění vnímavé a citlivé holčičky, která se musí vyrovnávat s mimořádně hořkým létem – rozchodem rodičů, rozpadem rodiny a ztrátou domova. Její optimistické a zároveň naivní vnímání se střetává s krutým světem dospělých, kteří dokáží ubližovat jak sobě, tak i svým nejbližším. Je konfrontována s neotřesitelně dokonalou křesťanskou morálkou, se schizofrenií socialistického školství a nakonec vydána napospas nemilosrdným psychologickým odborníkům. Co všechno však může křehká dětská duše vydržet, aby neztratila svoji víru v dobro?
Rok vydání: 2015
Žánr: Novela
Počet stran: 156
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat