Knižní tipy Šárky Pospíšilové

Rozhovor s autorkou Šárkou Pospíšilovou už jste měli možnost si pročíst! V tomto článku vám přinášíme její knižní tipy. Šárka Pospíšilová vydala říkanky a uspávanky pro nejmenší s názvem Splétač snů. I z toho důvodu se můžete těšit na pohádkové knižní tipy!

Velmi děkujeme autorce za rozhovory a přejeme mnoho nadšených malých i velkých čtenářů a spokojené maminky, které jejími básničkami své ratolesti ukolébají ke spánku. :o)

Zdroj: FB Splétač snů

✴✴✴

Setkala jste se při své autogramiádě s nějakým kolegou ze spisovatelské branže?

Bohužel, osobně jsem zatím neměla to potěšení potkat se s kolegou či kolegyní na autorském čtení.

Ale znám osobně Míšu Burdovou, je to skoro moje sousedka. :-)

Kterou českou autorku či autora čtete nejraději?

Popravdě řečeno já osobně české autory nevyhledávám. Byla doba, kdy jsem je nečetla vůbec, nebavily mě příběhy z naší doliny. Číst o tom, co vidím vedle u sousedů, mě nebaví dodnes. Například Bábovky (teď takový hit) jsem nebyla schopná ani dočíst. Ale každá kniha si najde svého čtenáře a věřím, že milovník Bábovek by třeba nedočetl mojí nejoblíbenější knihu. Ovšem před pár lety jsem objevila Petru Neomillnerovou a její Tinu Salo miluju. :-)

Recenze: Sladká jak krev z cyklu Tina Salo - Petra Neomillnerová

Jaké dětské knihy jsou podle vás ty nejvhodnější, když se snaží rodiče začít předčítat svým nejmenším?

To je na rodičích a jejich uvážení. Vychází toho opravdu tolik, já osobně sahám po klasice Hrubín, Sládek, Trnka... Prostě to četla maminka mně, když jsem byla malá. Z nově vycházejících kouknu do knihy a když mám pocit, že dítěti dá něco dobrého, hurá do čtení. :-)

Je nějaká dětská kniha, na kterou ráda vzpomínáte?

To by byl  předlouhý seznam. Zmíním tu Alenku z planety Země (tu si občas přečtu pro radost i dnes) od Kyr Buličova... miluju jí. Neználek a jeho dobrodružství, Ransomovy Trosečníky z Vlaštovky (ty jsem taky četla tolikrát, že je můžu vyprávět). Série Děti země od Jean M. Auelové, u které už roky čekáme až se české nakladatelství uvolí vydat poslední dvojdílnou knihu. Vztekám se, protože je sprosťárna nevydat závěrečný díl jen kvůli tomu, že by byl údajně prodělečný. Koupili jsme si předchozích pět dvojdílných knih a pod peticí o vydání toho posledního už je podepsáno šest set padesát lidí! A já nevím jak to s Ajlou a Jondalarem dopadne a to jsem s nimi vyrostla. :-)

Máte nějakou svou knihu, která vás umí uspat jako Splétač snů vaše dětské čtenáře?

Já u knih neumím spát. To se spíš divím, že už je ráno, když dočítám poslední stránku. Bohužel patřím mezi ty čtenáře, kteří dobré knize obětují spánek bez zaváhání.

Jakému žánru dáváte přednost, když si chcete u knihy odpočinout?

Já přečtu téměř všechno. Nevyhledávám červenou knihovnu alá Harlequin (v pubertě jsem z tohohle žánru načetla do zásoby na celý život) a témata ze světových válek (protože mi to trhá srdce). :-)

Jaká kniha je Vaše nejoblíbenější?

Nedokážu sem napsat jednu, co je nejoblíbenější, tak pár mých nej. :-)

Samostatné knihy:

Malý princ, Noční cirkus (ta první desítku neopouští už roky, doporučuji všemi deseti), Hostitel, Dítě času, Nokturna od J. Connollyho, Noční hlídka od S. Lukjaněnka, Naslouchač, Marťan, V lesích od Tany French (nebo její Podoba), Bez šance (to mě taky hodně dostalo), knihy Paola Coelha, Pevnost, Vzpoura oceánů od E. Schätzinga nebo Hněv podobného žánru. Dnes jsem dočetla Rudý úsvit od Pierce Browna a byl skvělý.

Série:

Již zmiňované Děti země, Mrazení, Hunger Games, Harry Potter, Krevní pouta od S. T. Huff, Pravá krev, Škola noci (jo jo, upíry jsem jednu dobu mohla hodně), Delirium, Philip Pullman - Světla severu (Lyra je dokonalá), Série od Roberta Asprina... Určitě zapomenu na někoho skvělého, ale vypsat celou mou knihovnu tu také nemůžu. :-) Mám velice ráda polské autory. A. Pilipiuk a jeho Sestřenky, Princezna, Dědičky, A. Ziemiansky a jeho Achája. Minulý týden jsem dočetla novinku Nezaplatitený od Zygmunta Miloszewskiho a byl luxusní. 

Které knize už se rozhodně vyhnete, protože si vás nezískala?

Tak to bude jednoznačně Deníček moderního fotra. Pro mě naprosté mínus. A z podobného soudku Deník sprosté matky. Omyl, který jsem domů přinesla z knihovny a vrátila po desáté straně.

Děkuji moc za rozhovor a ať se projektu Podporujeme české autory dál jen a jen daří.  :-)