Recenze: LOVCI LEBEK (Hana Hindráková a Jiří Johánek)

Thriller z českého prostředí

"Nebuď jako tvůj přítel, ale budiž mu zem lehká. Máš volbu žít, nebo nežít." 



Za recenzní výtisk děkuji autorce Haně Hindrákové
Chci zakoupit dílo Lovci lebek


Hana Hindráková nás oslovila v rámci našeho projektu Podporujeme (začínající) české autory a nabídla nám ke zrecenzování své knihy. Vybrala jsem si thriller LOVCI LEBEK, protože jsem o něm již slyšela a opravdu mě zaujal, ale jelikož to nebylo téma pro mě a já netušila, jak na mě zapůsobí, trochu jsem byla nejistá. 

Musím uznat, že mě román rozhodně překvapil a to v pozitivním smyslu slova. Já takové knihy nemám příliš načtené, takže z mého pohledu se Haně Hindrákové a jejímu kolegovi Jiří Johánkovi se podařilo sepsat neobvyklé dílo. Já jsem očekávala něco jiného, než mi bylo předloženo, ale o to víc mě kniha zaujala, ačkoliv není přímo pro mě. 


Styl psaní je strohý a věcný, ale přesto je v něm dosti emocí, aby si čtenář udělal představu, co všechno se v jednotlivých hrdinech odehrává. Mně osobně vyprávění er-formou, především z pohledu Jaroslava, vyhovovalo. Autoři mě dokázali vtáhnout do děje, ale přitom jsem si dokázala držet odstup, což mi plně vyhovovalo. Zvláštností v knize je, že není rozdělená na kapitoly, ale na sedm částí, které jsou vždy ozvláštněny ilustrací lebky. Krátké texty jen podněcují k větší čtivosti a čtenář knihu přečte velmi rychle. ,o)

"Ty nikdy nesplníš nic, co slíbíš. Všichni kluci z týmu tady měli tatínky a pořád se mě ptali, proč tady nejsi. Už nevím, co jim mám odpovídat. Došly mi totiž výmluvy." 

Jaroslav se stále nemůže dostat ze smrti svého kolegy a kamaráda Lukyho. Už je to deset let, co Luky zemřel a zanechal na světě svou ženu v osmém měsíci těhotenství. Jaroslav své problémy řeší hazardním hraním pokru, díky kterému mu narostly dluhy. Utápí se v alkoholu a manželství mu jde od desíti k pěti. Děti mu vyčítají, že neplní své sliby a k tomu všemu dost pije... 
Jaroslav povýší mezi Lovce lebek a ve speciální jednotce se mu hned od začátku nedaří přesně tak, jak si představoval. Díky prvnímu případu si udělá u šéfa škraloup, ale oč vlastně šlo? Více prozrazovat nebudu, byla by škoda vás o to připravit. :o)

Moje Martinka už se mnou nechce nic mít. Jsem zadluženej až po uši a v práci mám pořád ten škraloup z akce s Marcy. Co jenom budu sakra dělat?

Sedmatřicetiletý Jaroslav se sice tváří jako pořádný muž, ale na mě působil spíše jako fňukna. Neustále brečel nad svým osudem, ačkoliv právě on měl na rozdíl od kolegy a kamaráda Lukyho tu výhodu, že zůstal naživu a neumí si toho vážit. Rodina se mu rozpadá a on namísto, aby to řešil, se stahuje k alkoholu. Čekala jsem, že se věcem postaví jako chlap, když už je to policista. 

Martina, manželka Jaroslava, mi nebyla sympatická. Měla jsem pocit, že jejím prostřednictvím autoři hrají na city a snaží se příběh udělat srdceryvnější, když bude z Martiny chudinka a hysterka.

Hrdinové mi přišli reální, i když takoví dosti na hraně, kdy si čtenář říká: A ještě trochu a bylo by to přespříliš. Nemohu říct, že by mě nějaká postava oslovila a byla mi sympatická, spíše jsem jich měla plné zuby, ale to naopak poukazuje na to, že postavy dokážou zapůsobit a něčím čtenáře oslovit.

"Tak sbohem, kamaráde." 

Kolegu Lukáše poznáváme z vyprávění a vzpomínek samotného Jaroslava, který na něj i po deseti letech nemůže zapomenout. 
Čtenáři, kteří nečtou detektivní romány a neznají některé policejní obraty samozřejmě budou trochu vyvedení z míry, ale většina pro mě neznámých slov byla v knize velmi jednoduše vysvětlena. 

Ačkoliv nemám moc ráda romány z českého prostředí, tak u této detektivky mi to sedlo. Měla jsem pocit, že víceméně sleduju večerní zprávy nebo kriminální případy, které se odehrávají na západě Čech. Některá místa znám z doslechu a do jiných měst zas běžně jezdím, takže o to mi přišlo dílo ještě reálnější a uchopitelnější. 

Na mě by zapůsobilo ještě víc, kdyby daná místa (restaurace, apod) byla reálná stejně jako použité názvy měst. Takhle, když jsem zjistila, že ve městě jmenovaný podnik neexistuje a vůbec nikdy nebyl, byla jsem trochu zklamaná, protože příběh byl zas o trochu méně reálný. 

Případy, které se týkali přímo speciální jednotky a byly v knize řešené, mi přišly nápadité a reálné, rozhodně zajímavě propletené. Ačkoliv nemohu nijak zvlášť soudit, protože detektivní romány zrovna dvakrát nečtu, ale věřím, že by akční scény a vyšetřování zaujalo, jak čtenáře začínající s tímto žánrem, tak i ty, kteří si v něm libují. 

Děj působí dynamicky i ve chvílích, kdy vlastně Jaroslav není v zaměstnání a spíše se zabývá svou rodinou a sebelitováním. Dílo je čtivé a celkem rychle se čtenář vžije do děje, který je místy napínavý. Je pravda, že někdy mi přišel více reálný a někdy zas méně, ale neměla jsem pocit, že by něco bylo přehnané natolik, aby se z českého policisty Jaroslava stal najednou americký akční hrdina ve stylu mého oblíbeného Bruce Willise. 

Jelikož se jedná o prostředí, do kterého by se žádný slušný občan dostat nechtěl, neočekávejte, že budou autoři jednat v rukavičkách. Krev, násilí a správné thrillerové prvky knihu rozhodně vyzdvihují. Na mě sice něco bylo docela drsné, zvláště, když se jedná o utrpení děti, ale témata, kterými se autoři zabývaly zkrátka nikdy nepřestanou být horká. Překvapilo mě (příjemně), že se v ději nachází i části s perverzním hrdinou, které čtenáře dokážou šokovat a hlavně je přitáhnout, ačkoliv jde o nechutnou hříčku přírody. Netušila jsem, že děj v knize bude až natolik temný, podbarvený zoufalstvím a hněvem.

Závěr knihy bude na většinu čtenářů působit dojemně a smutně. Já osobně jsem ke konci díla měla plné zuby Martiny a trochu i Jaroslava, který se snažil dát dohromady a nějak valně se mu nedařilo. Epilog rozhodně zapůsobí, ale kupříkladu na mě to nezafungovalo tak, jak by asi autoři očekávali. Já jsem byla ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, a spíše mi to udělalo radost, než bych nějak trpěla spolu s hrdiny. Takový konec se mi líbil, ačkoliv to bylo možná až trochu přehnané, tak to podle mého byla nejlepší volba. Jiné možnosti mi vyznívaly mdle. 

Podle toho, jak vypadala, nemohla být už živá. Šatičky měla roztrhané přesně v místech, kde se na ní nejspíš opakovaně ukájel Dawton. 

Co by se nemuselo líbit? Měla jsem pocit, že v některých chvílích se ze mě autoři doslova snaží vymáčknout emoce a zbytečně tlačí na pilu. Podle mého je to trochu zbytečně silně napsané a román tak působí účelně srdceryvně, což já osobně nemám ráda. 


Konečně, konečně ho oslovili. Lovci lebek, speciální pátrací útvar s oficiálním názvem Oddělení cíleného pátrání služby kriminální policie a vyšetřování s celorepublikovou působností. Vlasně s působností i mimo republiku na základě mezinárodních dohod. 

Očekávala jsem, že kniha bude především pouze o případech a bude se mnohem méně zaobírat životem hlavního hrdiny. A ačkoliv tedy Lovci lebek nebyli tím, co jsem od nich očekávala, tak dílo hodnotím kladně. Kniha byla zajímavá. Dala mi možnost posuzovat osudy lidí, kteří propadnou ne zrovna prospěšným vášním. Jak to chodí na jiné straně mezi těmi, kteří se ocitají na samém dně a přitom stále mají, co ztratit a obětovat. 

Lovce lebek bych doporučila všem, kteří hledají neobvyklý thriller, který se netýká pouze pátraček a policejních akcí, ale také se zaměřuje na lidské životy. 


Knižní obálka: 
Jelikož jsem jeden čas hodně vyhledávala motivy lebek, tak už jsem jich přesycená, ale u této knihy se mi to líbí. Je to netypické a nepřijde mi to kýčovité, ale odpovídající thrilleru. Pod přebalem se ukrývá šedá ilustrace, která není tak atypická jako ta zelená, ale také zaujme. 




Anotace:
Posledních deset let zatemnila Jaroslavův mozek jediná myšlenka. Myšlenka na pomstu. Tehdy boss ukrajinské mafie zastřelil jeho kolegu Lukyho, po kterém zůstala těhotná žena. Ačkoliv Jaroslav konečně dostal nabídku práce u speciální jednotky lovců lebek, má ke spokojenosti daleko. Život mu komplikují nevyřešené dluhy z pokeru, sílící tlak vymahačů a postupný rozpad rodiny. 
I pracovní úspěchy střídají neúspěchy. Ukrajinská mafie posílá do Čech nebezpečného nájemného vraha, aby zlikvidoval nepohodlné svědky, po nichž pátrá také Jaroslavova jednotka. Zdá se, že nájemný vrah s andělskou tváří je vždy o krok napřed...

Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2016
Žánr: Detektivky, Thrillery, Literatura česká
Počet stran: 223
Vazba: vázaná s přebalem



Komentáře

  1. JÁ jsem si původně myslela, že Lovci lebek jsou Lovci duchů. Nevím proč, já si myslela, že tato obálka je k té druhé knize a naopak. To jsou ty lebky. Ale na knihu se určitě časem chystám. celkem mě zaujala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že se ti bude líbit. :o) Pro mě to určitě byla zajímavá odbočka a užila jsem si to. :o)

      Vymazat

Okomentovat