Recenze: ÚTĚK DO MOMBASY (Dana Šimková)


Příběh, podle kterého by se dalo cestovat




Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorce Daně Šimkové.


Knihu si můžete zakoupit ZDE



Volné pokračování knihy Uvězněni nás zavádí hned na dva kontinenty, přestože největší a nejpodstatnější část se odehrává na tom africkém. Na ten se vydává skupina záchranářů ze Švýcarska, aby svým výstupem na horu Kilimandžáro uctila památku kamaráda, který zahynul v prvním díle. Na krátký okamžik se ale podíváme také do Česka do prostředí Moravského krasu.

Kniha začíná povídkou, jejíž hlavní hrdinové se následně objevují i v samotném románu. Jeden z nich pak zásadně ovlivňuje osudy části švýcarské výpravy. Děj je psán z pohledu vypravěče a sleduje nejenom osudy dvou skupin záchranářů, z nichž se každá vydává na Kilimandžáro jinou trasou, ale také životy členů záchranného týmu, který do Afriky neodlétá a zůstává ve Švýcarsku. 

V příběhu je velké množství postav už od samotného počátku a čtenář se lehce ztratí. Výhodu budou mít ti, kteří četli první část a jména mají už trochu v paměti. Já jsem měla problém si zapamatovat kdo je kdo, a přestože jsem si napsala seznam, úplně se mi nedařilo. V Africe k nim pak přibyly další, ale postupem času jsem se ve všech začala o něco více orientovat, i když některé se mi pletly po celou dobu. 

Hlavní hrdinkou je Jana ze švýcarské výpravy, která mi alespoň v první části knihy zrovna nesedla. Třebaže ji v ději není vždy věnována plná pozornost a v určitých scénách se fyzicky ani neobjevuje, ostatní postavy o ní dost často mluví a vždy jen v superlativech. Jana je ve všech směrech jednička a chyba nikdy není na její straně, ať už jde o vztahové nebo pracovní záležitosti. Zásluhou tohoto vychvalování vám celkem rychle začne lézt na nervy a spolu s ní i další postavy, které se na něm podílejí.

Společně s tímto jsem měla problém ještě v jedné věci. Připadalo mi, že autorka někdy podsouvá různým postavám své názory. Ty je pak papouškují, mají tendenci mentorovat, poučovat jiné a často z nich dělat až hlupáky, což výsledku nejenom že nepůsobí příjemně, ale způsobuje to, že se mezi sebou zmiňovaní hrdinové příliš neliší.

Tyto autorčiny zásahy jsou znát i v podrobných popisných částech, díky nimž text často nabývá podoby cestopisného průvodce. V tomto případě je to ale plus. Je vidět, že autorka má o daných tématech a prostředí opravdu přehled a jde do hloubky. Knížka má tak i vzdělávací stránku. Pomůže vám poznat nejen krásy Afriky ale i její pravou tvář a detaily, které byste v beletrii jen tak nenašli. Z příběhu je znát autorčina zanícenost a zájem o danou oblast a přestože nejsem milovnicí zrovna tohoto kontinentu, dokázala mě zaujmout natolik, že jsem si některá uváděná místa zadávala do vyhledávače. 

V knize se stále něco děje a nikdy předem nevíte, co si vás autorka nachystala, i když ta nejnapínavější část, podle které je toto volné pokračování vlastně pojmenované, se odehrává až ve třetí třetině. Kromě dobrodružnějších částí se ale také dočkáte trochu té romantiky ze Švýcarských Alp. Styl psaní mi sedl a ráda jsem se ke knížce vracela. Dana Šimková má slovní zásobu, kterou v textu umí úspěšně využít, ale zároveň píše lehce a poutavě.

Proto mě mrzelo, že části, ve kterých přicházely na řadu komplikace, nebezpečí a pro příběh to správné dobrodružství, byly vždy až na poslední třetinu celkem rychle vyřešeny nebo pouze zmíněny mezi jednotlivými popisy scén jako by mimochodem. Ačkoliv z mnoha by se dala vytěžit opravdu mrazivá atmosféra, vyznívají spíše jako stručný deníkový zápis. Ostatně díky jednotlivým prostřihům, způsobu střídání pohledů s informacemi, kde přesně se děj v dané kapitole odehrává, působí celý příběh do jisté míry jako materiál pro film. Myslím, že filmové zpracování by dokázalo podpořit napětí a vytěžit z popisovaných scén mnohem víc. 

Útěk do Mombasy pro mě byl netradičním výletem, do kterého dala autorka dle mého názoru velkou část sebe samé. I přes uváděné výtky mě většinu času bavil číst, i když v mém případě mě spíše příjemně uklidňoval, než aby vyvolával silné emoce. Navzdory tomu mi ale příběh utkvěl v paměti doteď. 

Obrázek, který je na obálce umístěn vytvořila sama autorka a přesně vystihuje hlavní cíl africké cesty. Vzhledem ke zvoleným barvám skvěle vystupuje z tmavého mramorového podkladu a má šanci přilákat dostatečnou pozornost. Upozornit ale musím na terminologickou chybu v anotaci na zadních deskách (a dále na straně 106). Ačkoliv je toto spojení hojně užíváno, termín turistický ruch neexistuje. Správně je pouze cestovní ruch nebo turismus. 



Anotace:
Útěk do Mombasy volně navazuje na autorčinu úspěšnou prvotinu Uvězněni.

Uplynulo už pět měsíců od záchranné akce v jeskyni Naděje a přece stále zůstává v srdcích mnoha záchranářů bolest a smutek. Aby se vyrovnali se smrtí svého kolegy, vydávají se k uctění jeho památky do Afriky s úmyslem vystoupit na Kilimandžáro. Cesta bude náročná nejen po fyzické stránce, ale vyžádá si od každého z nich skutečný důkaz přátelství a lidství.

Během ní se podíváte na vrchol nejvyšší hory v Africe. Vydáte se na safari do Tanzánie. Seznámíte se s místem, kde můžete během jednoho dne spatřit legendární „velkou pětku“. Pokoříte sopku s nejchladnější lávou na světě. Poznáte, jak se žije dnešním Masajům v centru cestovního ruchu. 

Vezměte si teplé oblečení, na vrcholu Kilimandžára sněží. Nezapomeňte foťáky, procestujete šest národních parků a osm sopek, z nichž na tři vystoupíte. 

Hrdinové knihy se však nebudou pouze kochat přírodními krásami. Na vlastní kůži zažijí teroristický útok i problémy uprchlíků.

Jste připraveni? Zkouška odvahy a vytrvalosti právě začíná. A myslete na slova masajského stařešiny: „Afrika je nebezpečná pro každého, kdo sem přijede. Je lepší, když je víc lidí pohromadě, než když se v ní člověk ocitne sám. Když se rozdělíte, přijde smrt…


Dana Šimková: Útěk do Mombasy
Nakladatelství: Jiří Šandera
Rok vydání: 2016
Počet stran: 276
Vazba: vázaná

Komentáře