Rozhovor s Terezou Barvíkovou: RÁDA VYMÝŠLÍM VLASTNÍ PŘÍBĚHY.


Jelikož se nám blíží Autorská soutěž autorky Terezy Barvíkové, jsme rády, že můžeme zveřejnit rozhovor, který jsme si pro vás připravily. Tereza Barvíková pečlivě odpovídala na naše dotazy a my jí tímto velmi děkujeme. Jak za odpovědi, tak i její čas. A věříme, že Vás rozhovor zaujme, protože tato začínající autorka svůj první román situovala do historie a poukázala na opravdu silné sourozenecké pouto. 


Měla jsem možnost recenzovat autorčinu prvotinu a věřím, že nenáročné čtenáře odpočinková tvorba potěší a užijí si ji. 





Kdy ses vlastně rozhodla, že napíšeš knihu? 
Vždycky jsem něco sepisovala, ale nikdy z toho nevzešlo nic delšího a nakonec jsem na příběh úplně zapomněla. Minulý rok, asi v březnu (přesně si nevzpomínám), jsem začala řešit dárek pro bratra k 18. narozeninám a napadla mě právě kniha.

Jak dlouho ti trvalo napsat tvůj nejnovější román? 
Tlačil mě čas, abych dílo dokončila do bratrovy oslavy, takže asi měsíc, dva. 

Proč jsi zatoužila být právě spisovatelka? 
Ráda vymýšlím vlastní příběhy. 

Ten námět s cestováním do minulosti je povedený, co tě inspirovalo? 
Přemýšlela jsem nad něčím, co není ještě tak moc ohrané téma (jako například upíři) a napadlo mě právě cestování časem. Navíc mě historie vždycky fascinovala. 

Byla škoda, že v knize nebyly zmíněné historické milníky. Proč jsi je vynechala? 
To si s odstupem času uvědomuji také, je škoda, že jsem na vydání knihy tak spěchala. Ale dalším důvodem byl i fakt, že dneska lidé více kritizují, než chválí a spíše hledají chyby, než aby knihu či film brali jako celek. Bála jsem se, že když zabřednu do podrobností, které nejsou dokazatelné, nebo nejsou lidem, kteří se o danou problematiku hlouběji nezajímají známé, mohl by mě někdo napadnout z neznalosti, ze zavádějících informací a podobně. 

Neměla jsi obavu, že právě historie, kterou anotace slibuje, bude čtenářům v knize chybět? 
Záleží na jednotlivých čtenářích, jsem si jistá, že pro některé bude i ta mála informací v knize novinkou. Naopak milovníkům historie může chybět spousta informací, popisů okolí, popisů chování lidí, atd.

Je něco, co bys ve své knize zpětně vylepšila?
Určitě. Jsem perfekcionista a nikdy se mi nezdá nic dokonalé, ale na druhou stranu jsem velmi netrpělivá a nedokázala jsem už čekat, což byla asi chyba.

Ten sourozenecký vztah byl povedený. Čerpáš z vlastních zkušeností? 
Děkuji. Lidé, kteří mě znají a knihu četli, v ní viděli mě a mého bratra. I když se občas hádáme a někdy mě fakt vytáčí, je to jeden z mála lidí, kterému vím, že jsem schopná odpustit cokoliv a udělat pro něj všechno. Bratr je o tři roky mladší, ale máme společné kamarády a jsem strašně ráda, že máme takový vztah, jaký máme, a doufám, že to tak bude i do budoucna. 

Zalíbila se mi nápaditá obálka. Povíš nám o fotografii něco víc? Třeba jak jste ji fotografovali, kdo je na obálce apod. 
:D Na obálce je můj bratr a kamarádka. Fotografování bylo velmi zábavné. Fotografie vznikla v lese, kousek nad naším domem ve Zlíně. Zrcadlovku mi půjčoval můj bývalý přítel a dobrý kamarád a s focením mi pomáhala má nejlepší kamarádka. Její přítel mezitím držel našeho psa. U focení nás tedy bylo pět a všichni ze mě byli na nervy. Chtěla jsem vyzkoušet víc míst, a tak jsme chodili po lese a fotili. Bratr byl otrávený a dělal scény, že si neobleče pyžamo se supermanem, protože je mu velké, ale v knize jsem popsala právě to a musel ho mít. Když jsem chtěla, aby si sundali boty na focení, tak se jim to taky moc nelíbilo. Ale musím říct, že jako modelové obstáli oba dva skvěle. Na mé facebookové stránce jsou nějaké fotky právě z focení obálky ;)

Máš někde publikované povídky, které jsi psala před svým románem? Možná by si čtenáři rádi početli. :o)
Bohužel nemám. Nikdy dřív jsem nic nedopsala do konce, ale mám na facebooku publikovaných pár básní. 

Proč zrovna nakladatelství Nová Forma? Knihy, které od nich vídám, nejsou zrovna po grafické stránce nejlépe zpracované, což je škoda. Autor si hodně věcí musí zařídit sám. 
To jsem bohužel zjistila, až když mi knihy došly vytištěné. Proto také spousta chyb. Měla jsem se víc zajímat, ale četla jsem na ně pár dobrých recenzí a byli pro mě v tu chvíli nejlepší volbou. Ale jsem optimista a jsem vděčná, že knihy vůbec vyšly. 

Pracovala jsi na knize sama nebo ti ve finále někdo pomáhal?
S obálkou mi pomáhal kamarád (ve photoshopu dát nadpis apod.). Korekturu mi dělala učitelka češtiny z gymnázia. 

Podporuje tě tvé okolí, když ses vydala na dráhu spisovatelky? 
Rodiče si ze mě dělají legraci, ale podporují mě. Nakonec se rozhodli zafinancovat vydání, protože za bratra hodně utrácejí kvůli hokeji. Nemohla bych mít lepší rodiče a podporují mě celkově, ne jen ve psaní. Nemyslí si, že se někdy budu psaním živit, ale neodrazují mě od toho. A tak i kamarádi. Jsem vážně šťastný člověk. 

Jak se na tebe po vydání knihy dívají spolužáci, přátelé či známí? Je znát rozdíl nebo tě stále berou jako kdysi? 
Někteří jsou překvapní a obdivují mě za to, že jsem něčeho takového dosáhla. Nevím, jestli je úspěch vydat knihu, když nebude dobrá, ale jsem ráda, že mě za to někdo ocení i tak. Jedna kamarádka všem říká, že zná spisovatelku. Je to milé. 

Přemýšlíš o nové knize nebo už máš sepsaný román, který bys ráda vydala?
Mám pár nápadů, ale realizace je horší, především kvůli nedostatku času. Mám napsaný druhý díl, který doufám vyjde na přelomu listopad/prosinec. Také jsem napsala knihu spíše pro mladší čtenáře, fantasy, která ještě čeká na doladění detailů a mám v plánu napsat i něco úplně reálného. A abych nezapomněla, tak se budu se svými básněmi podílet na almanachu. 

Co bys o své knize řekla našim čtenářům?
Možná není dokonalá a možná má spoustu chyb, možná se vám bude líbit a možná z ní budete zklamaní, ale je prostě moje. 

Jaký máš názor na projekt knižního blogu Svět mezi řádky: Podporujeme (začínající) české autory?
Určitě jsem ráda za pomoc s propagací mé knihy, jelikož nejsem typ člověka, který by svoji knihu nabízel jen tak na potkání kamarádům, natož cizím lidem. Je hezké vidět, že se ještě někdo zajímá o práci jiných lidí a nejen o tu svoji. 


Komentáře