Recenze: MUŽ, KTERÝ STÁL V CESTĚ (Ivan Fíla)

František Kriegel – hrdina nejen literární

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota.

Chci zakoupit tento titul.

Spisovatele, filmového scenáristu, režiséra Ivana Fílu jsme si představovali prostřednictvím recenze knihy Rytec kamejí. Autor má za sebou bohatou tvůrčí minulost, po studiích v Německu, kam emigroval z normalizačního Československa, natáčel dokumentární filmy a pracoval jako fotograf v Hongkongu a New Yorku. V roce 1996 natočil poeticko-psychologický snímek Lea, za který získal několik mezinárodních filmových ocenění a také dva České lvy. Do světa literatury Ivan Fíla vstoupil knihou Muž, který stál ve stínu, která zpracovává osud Františka Kriegla – politika, jenž se v srpnu 1968 odmítl podvolit moskevskému diktátu. První vydání románu se setkalo s nadšeným čtenářským ohlasem, umocněným úspěšnou audioverzí, odvysílanou Českým rozhlasem. Druhého vydání se kniha dočkala roce 2020 v nakladatelství Jota. 

Kniha Muž, který stál v cestě nabízí příběh, který vás vtáhne do děje a po celou dobu čtení udrží v napětí, přestože předem víte, že žádný happyend se konat nebude. Autorův literární záměr se totiž zaměřil na jednu z nejtemnějších etap našich národních dějin a na osobnost, která je podle mě i přes svůj historický význam do značné míry opomíjena, až zapomenuta. Ano, ze sešitu dějepisu si nejspíš vybavíme stručnou poznámku, že jediným z československých politiků, který se v srpnu 1968 odmítl sklonit před potupným moskevským diktátem a podepsat souhlas s okupací země vojsky zemí Varšavské smlouvy, byl František Kriegel. Ale kdo byl vlastně tento muž? Jaké názory jej formovaly? Jak dokázal odolat neskutečnému tlaku? Osud komunistického politika, jenž byl zároveň uznávaným lékařem, přináší zajímavou literární látku, kterou by bylo škoda nezpracovat. Tohoto úkolu se z pozice beletristy ujal Ivan Fíla. A výsledek je, troufnu si říct, opravdu famózní. Není divu, že dílo zaujalo i filmové producenty a údajně se chystá jeho filmové zpracování.

Že je román napsán profesionálním filmovým tvůrcem, je na textu znát. Konkrétně na dějové dynamičnosti, bohatých dialozích, častých dějových střizích. Mění se postavy, místo a čas, a přesto výsledek nepůsobí nijak roztříštěně. Stáváme se svědky zákulisních jednání politiků, emočně vypjaté atmosféry v pražských ulicích i dobové národní soudržnosti.

Román prezentuje pestrou škálu lidských charakterů, autor sleduje chování lidí v mezních situacích, jejich postoje a proměny v krátkém i delším časovém horizontu. Politik a lékař František Kriegel se projevuje jako čestný člověk, který odolával neskutečnému psychickému nátlaku a byl ochoten obětovat prakticky vše, jen aby se nezpronevěřil svým morálním zásadám. Máme tu tedy typického kladného hrdinu „bojujícího na straně dobra“ proti „temným silám“ brežněvovského Kremlu a všem jeho oddaným posluhovačům. S některými z nich (zejména s Biľakem a Indrou) se Ivan Fíla nemazlí a právem je označuje za kolaboranty. Zajímavé je však zejména literární vykreslení dalších postav, osobností rozporuplných, jejichž jednání a morální klopýtání je potřeba hodnotit v kontextu dané doby. To se autorovi podařilo výborně, máme tak před sebou plastické charaktery, u nichž lze pozorovat výrazné a někdy i lidsky pochopitelné proměny. Stěžejní historickou postavou je samozřejmě Gustáv Husák, pravověrný komunista, kterého od jeho světonázoru neodradilo ani věznění a mučení v padesátých letech. Spisovatel se dle mě snaží pohlížet na něj s co největší možnou dávkou objektivity, nelíčí ho jako zcela bezcharakterního zrádce, ale spíše jako pragmatika, prospěcháře, kariéristu, který se v touze po moci zříká všech reformních myšlenek i svého přátelství s Krieglem.

Ve vyprávění o dramatických událostech roku 1968 samozřejmě nemůže chybět ani postava Alexandra Dubčeka – personálního symbolu Pražského jara. První tajemník ústředního výboru prochází pod tvrdým nátlakem ze strany moskevského agresora osobní krizí, během níž vyplouvá na povrch jeho slabost, nerozhodnost, ustrašenost, tedy vlastnosti, které zrovna hodny glorifikování nejsou. Stejně jako v případě Husáka či prezidenta Svobody sledujeme vývoj jeho postojů a nakonec bohužel i defenzivnost. Oproti tomu je osobnost Kriegla líčena jako charakterově konzistentní, z knihy tento protagonista vychází jako jednoznačný morální vítěz. 

Přestože jádrem vyprávění jsou události odehrávající se bezprostředně po vpádu vojsk Varšavské smlouvy, dozvídáme se v retrospektivních vsuvkách o osudech hlavních aktérů, o jejich minulosti a v některých případech i o jejich následném životě v normalizační společnosti. Opominuta není ani rovina osobního života. Ze vztahu Kriegla a jeho ženy Rivy čiší vzájemná úcta, něha, celoživotní láska. Čtenářsky velmi zajímavá je dějová linka, pravděpodobně z většiny vyfabulovaná, o novinářce Zoře, pro kterou je okupace nejen tragédií národní, ale zároveň i osobní. Motiv milostného trojúhelníku, nemanželského dítěte, partnerského odcizení a v případě jedné z postav pádu na morální dno. Tady se čtenář neubrání zamyšlení nad tím, co vedlo mnohé lidi i přes jejich nesouhlas s normalizací ke spolupráci s StB. 

Psychologicky perfektně vykreslené postavy jsou velkým kladem díla. Problémem je však nejasná hranice mezi fakty a fabulací. Zkrátka, čtenář si nemůže být jistý, v jakých momentech autor co možná reálně líčí skutečnost a kdy se jedná pouze o konstrukty jeho literární fantazie. Samozřejmě nemůžeme čekat věrné zachycení rozhovorů tajných jednání či osobní konverzace mezi manželi, tady je spisovatelova invence nutná, aby před očima čtenáře vyvstal třeba uvěřitelný Brežněv. Ale jestli obsah sděleného odpovídá historické realitě, si musí nehistorik jen domýšlet. 

Když ovšem ke knize nebudeme přistupovat jako k literatuře faktu, za tu se ostatně ani nevydává, přinese nám skvělý čtenářský zážitek. Vrátíme se o několik desítek let zpět, abychom si srpnové dny roku 1968 prožili jako jedni z hlavních aktérů. 

Anotace

Strhující román o muži, který se v srpnu 1968 pod hrozbou likvidace vzepřel okupantské moci a jako jediný nepodepsal potupný moskevský dokument. Autor Ivan Fíla rozehrává fascinující drama o hrdinství a zradě odhalující detailní pohled do životů lékaře a politika Františka Kriegla a jeho protivníka, ďáblova advokáta Gustava Husáka. Jsme svědky zákulisních intrik předcházejících osudné noci z 20. na 21. srpna 1968, pozadí únosu šesti československých stranických a vládních představitelů do Moskvy a postupného lámání charakterů během jednání v Kremlu. Ojedinělá kronika času a osudů o vězních dogmatu a touhách českého a slovenského národa na cestě do pekla.
Kniha čerpá z tajných moskevských archivů i z Krieglových osobních poznámek.

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2020

Žánr: historický román

Počet stran: 256

Vazba: pevná