Recenze: TROCHU DÁL (Lydia Strong)

Volné pokračování povedeného románu Trochu víc


Za recenzní výtisk děkuji autorce Lydii Strong

Chci zakoupit tento titul!


Česká autorka Lydia Strong si čtenáře získala svými LGBT tituly, ve kterých se neschovává za označení young adult, ale opravdu ve vší slušnosti líčí román ve verzi pro dospělé. Nevyhýbá se ani kontroverzním tématům, jako kupříkladu ve svém debutu Na krev (recenze). Po něm následovala publikace Bunny (recenze), která si mnohé získá roztomilostí. Třetím počinem bylo Trochu víc (recenze), s originálním námětem a velmi přirozeným ztvárněním vztahu i coming outu. Trochu dál je volným pokračováním. Co tedy nabízí?




Styl psaní je na rozdíl od předchozí knihy více spisovnější, což se k ústřednímu protagonistovi rozhodně hodí. Problém je, že není příliš vidět autorčin vývoj. Stejně jako u předchozích titulů chybí kvalitní korektura, která by jednoznačně velmi prospěla a vytvořila kvalitnější a čtivější příběh. Kvůli pár nevhodně skloňovaným nebo použitým slovům a až přespřílišné spisovné mluvě působí vypravování v ich-formě méně autenticky, což je opravdu škoda, jelikož samotný děj má hloubku. 

Tentokrát se kniha zabývá dospívajícím mladíkem, který je se svou orientací už smířený, ale čeká ho coming out a také první láska. Na Tristana už jsme měli možnost narazit v předchozím dílu, knize Trochu víc, jedná o bratra ústředního hrdiny Evana. 

Skvělé je, že Trochu dál tak nabízí nejen náhled na trable patnáctiletého Tristana, který se musí smířit s reakcí rodičů, ale také zobrazuje Evana a jeho vztah – zůstal vůbec s Danem? Znovu se setkáváte i s Evanovými přáteli, Alexem, Davem a Mikeem, o kterém jste se během čtení minulého dílu dozvěděli nejméně. Byl jedním velkým otazníkem, zůstane to tak i nadále?


 

Tristan je zcela jiný než jeho neurotický, vzteklý a netrpělivý bratr. Je to kluk spíše poklidný, citlivý a tišší, také velmi srdečný a přátelský. Svého bratra nade vše zbožňuje. Je mu velkým vzorem, protože jak jste si přečetli v předchozím díle, Evan se musel postavit na vlastní nohy. Jak se mu to povedlo? 

Hrdinové jsou uvěřitelní, i když jim škodí nešikovné ztvárnění, které by korektorské práce napravily. Je na nich i na jejich vztazích vidět určitý vývoj. 

První polovina knihy je spíše volnější, zobrazuje coming out u rodiny i bratra a přípravu na dovolenou, kterou má Tristan prožít s Evanem a jeho kamarády. Známé prostředí zapůsobí a určitě si vzpomenete na všechny radosti i strasti, které čtveřice kamarádů zažila. Tentokrát chce i Tristan něco podobného. Touží po dobrodružství, kterého se mu také dostane... Nesnáze s láskou na sebe nenechají dlouho čekat. 

Báječné je, že autorka vše líčí reálně. Není to jako v zahraničních románech, kdy se do sebe hrdinové zamilují na první pohled a prožívají žhavé zalíbení a chtíč, který ovšem nevypovídá o lásce, ale především o touze. V tomto případě se jedná o romanci v pravém smyslu, protože postavy mají možnost se poznat. Povídají si, řeší a prožívají. O to kvalitnější náhled na život nabízí, protože takové reálné náhledy na lásku se většinou opomíjejí. 

Nemoc, kterou Tristan trpí, je sice ze začátku poměrně zamlčována a teprve si tipujete, oč se asi tak jedná, ale není to nic přehnaného a srdceryvného, aby to kazilo děj. Prakticky se jedná o chorobu, která je mezi lidmi běžná, a to i u dětí. Zda ji autorka popsala autenticky, nemůžu posoudit, jelikož jsem se s chorobou nesetkala, ale nepřišlo mi to přitažené za vlasy, ba naopak to působilo skutečně. 

První část knihy je méně dynamická, plná očekávání. Druhá utíká mnohem rychleji, protože už se opravdu děje to, nač se Tristan těšil a na co jste se těšili i vy. Závěr nejspíš nebude takový, jaký byste si přáli. I já jsem byla překvapená a musela jsem se s tím vyrovnávat, ale o to víc si příběhu cením, jelikož autorka nesklouzla k typickému klišé, ale pokračovala ve velmi realistické verzi příběhu, který se klidně mohl někomu stát. 

Lydia Strong má talent na náměty i jejich uchopení, jen by bylo potřeba vybrousit ztvárnění. Stejně jako předchozí román Trochu víc měl tento kvalitní základ, hloubku a myšlenku. Čtenář má možnost z něj načerpat zkušenosti i vědomosti týkající se coming outu a vztahu. Podívat se dál než za obzor, který většina romantických příběhů nabízí, protože kniha jde opět až na dřeň. 

Máte-li v oblibě LGBT romány a chcete si přečíst reálný příběh, který má sílu na vás zapůsobit, pak rozhodně doporučuji. Ovšem připravte se na nedostatečnou korekturu, která knize vážně škodí. Určitě si přečtěte i Trochu víc, protože bez znalosti předchozího dílu prostě nezaznamenáte vývoj a atmosféru, kterou publikace nabízí. 

Trochu víc je má srdeční záležitost. Námět mě zaujal na první pohled a zobrazení vztahu i náhledu na homosexuální tematiku je kvalitní. Stejně tak na tom je i Trochu dál, které má na můj vkus trochu delší začátek. Byla jsem ráda, že se autorka rozhodla odkrýt podstatné a nahlédnout blíž do někoho, kdo se zdál z počátku nastrčenou bezúčelnou postavou, ale nakonec se ukázalo, že Lydia Strong má vše promyšlené. Potěšující bylo sledovat Evana. Vztah, který přesáhl má očekávání. Co pro mě bylo těžké skousnout, byl konec. Prakticky není co mu vytknout, protože je tak surově reálný, až chápu, proč to tak je, a přesto jsem doufala... v něco jiného. Další báječné čtivo, které mě těšilo. Kéž by jen ta korektura se stylem psaní vyšla lépe... Nebylo by co vytknout. 


Anotace: 
Volné pokračování románu Trochu víc. Tristan, Evanův mladší bratr, se ocitnul v těžké situaci. Otec odmítá přijmout jeho odlišnou orientaci, starší bratr rodinu odepsal, a on sám bojuje s vážnou nemocí. Rád proto uvítá Evanovu nabídku na dovolenou s partou jeho přátel. Netuší, že tam se přidají i potíže s láskou. Ono zamilovat se do té nejhorší možné volby opravdu nepřináší jenom radost.

Nakladatelství: Nová Forma
Rok vydání: 2019
Žánr: Lgbt
Počet stran: 217
Vazba: brožovaná

Žádné komentáře:

Okomentovat