Naděje umírá poslední
Ninu napadlo, že tady nejde o válku, ale o lidské oběti, které naši předkové kdysi dávno zabíjeli na kamenných oltářích kvůli dobré úrodě a my teď nějakému novému bohu předkládáme mrtvé na silnicích. Ten bůh se možná jmenuje Pokrok, možná Úspora času nebo Bůh nezodpovědnosti. (str. 157)
Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Třicátý kilometr je mozaikou osudů obyčejných lidí, jež se protnou za smutných okolností na daném kilometru dálnice. Jejich životy se otočí o sto osmdesát stupňů, ať už dobrým, nebo špatným směrem…
Lukáš vyrůstá zcela obklopen blahobytem a proplouvá životem bez sebemenších problémů. Když způsobí dopravní nehodu, nehne brvou, sám před sebou si nedokáže přiznat, že je to jeho vina, a bohatý otec ho jako vždy omlouvá. Šedesátnici Ninu truchlení přinutí přemýšlet nad vlastní smrtelností. Miroslav je úspěšný advokát, jenž však v osobním životě tápe, dcera se kvůli podivným rodinným vazbám raději stěhuje do zahraničí, což ho přiměje zapřemýšlet o útěku. Tomáš se ve svém smutku otočí na odvrácenou stranu společnosti, která mu vnucuje konspirační názory a kazí vztahy se synem. Ivana se chce infiltrovat se mezi smetánku a žít v neutuchajícím luxusu, její ambice jí vezmou to nejcennější, co má…
První dvě třetiny se nesou v povídkovém stylu. Kapitoly nazvané jmény protagonistů odhalí nejtemnější zákoutí duší zcela bez příkras. Postavy jsou plastické a řeší palčivě aktuální otázky, které trápí nejednoho z nás. Dubská se dotýká závažných témat, jako je smrt, nefungující partnerské soužití, touha po bohatství nebo výchova dětí bez nastavení hranic. Poslední část čítá tři oddělené úseky, jež jsou dechberoucí katarzí. Napětí je dávkováno důmyslně a i přes určitou předvídatelnost mu nelze upřít originalitu.
Námět pandemie prostupuje velkou částí díla a myslím, že je důležité na tento fakt upozornit, protože by mohl čtenářům vadit. Vzpomínky z nedávné doby jsou příliš živé a kvůli masáži v mediích vzbuzují ve většině obyvatelstva nepříjemné pocity. Jenže právě nedávná historie tvoří z Třicátého kilometru až téměř filozofické dílo o rozkolu lidstva. Spousta rodin totiž řeší hádky pramenící z protichůdných názorů na pandemii a následnou válku na Ukrajině. Dílo by tak mohlo pomoci otevřít srdce a pustit do nich větší míru tolerance. Autorka nikoho nezesměšňuje za různé pohledy na věc, tato korektnost je obdivuhodná a nutná.
Jazyk se střídá s ohledem na věk a sociální status aktérů. Dubská perfektně vystihla jak movitější, tak chudší vrstvu Čechů. Převažující obecná čeština je prostoupena velkou dávkou vulgarismů zdůrazňujících vypjaté momenty a také spoustou neologismů. Díky známým lokacím je vyprávění velice autentické. Spolu s účastníky se tedy projdeme Prahou, projedeme D1, ale podíváme se i do Řecka k moři. Negativem jsou tendenční klimatické myšlenky přidané na sílu a i přesto, že se jedná o důležitý problém dnešních dní, působí účelově. I přes kratší rozsah s vámi úděly charakterů dokážou rezonovat a jejich důvěryhodnost hojně zapůsobí na emoce a donutí vás bilancovat o vlastní existenci.
A najednou si musím připustit, že i když se cítím pořád stejná a rozhodně si nepřipouštím svůj věk, tak se neúprosně blížím ke stáří. Občas mi to připomene tělo bránící se příliš rychlým pohybům, ztracená pružnost kůže, prokvétající vlasy a prohlubující se vrásky. Asi proto se nám postupně zhoršuje zrak, abychom se neviděli až příliš jasně v zrcadle a nemuseli se nechápavě ptát, kdože to na nás hledí. (str. 166)
Podobnost lze spatřit ve 180 stupních od Lukáše Havlase, i v jeho počinu protagonisté řeší situace, které jim navždy pozměnily fungování a náhled na bytí. Ovšem Třicátý kilometr je učesanější a na stylisticky vyšší úrovni. Obě knihy jsou nesmírně poutavé a zakousnou se vám pod kůži. Doporučuji všem, kteří si chtějí zadumat o stavu lidské komunity, zároveň však nemají na čtení tolik času a uvítají jednohubku na pár večerů s velkým rozsahem.
Rodačka z Teplic Kateřina Dubská patří k zakladatelům nakladatelství a vydavatelství Computer Press a založila i vydavatelství ERA specializující se na odbornou literaturu z oblasti architektury a stavitelství. Je aktivní na poli regionální politiky, spoluzaložila občanské sdružení Brno, kde se řešila například poloha hlavního nádraží, a v letech 2006–2010 byla za Stranu zelených brněnskou zastupitelkou. Na literární scéně debutovala poetickým románem Člověk Gabriel o romském chlapci, jenž byl čtenáři i kritikou vřele přijat.
Třicátý kilometr mě nadchl, především díky promyšlené kompozici a postupnému propojování všech zúčastněných, tento styl mám velmi ráda. Při čtení jsem se dokázala zcela vžít do děje a díky napětí jsem knihu téměř nemohla odložit. Dubskou jsem neznala, ale určitě si teď přečtu i její starší tvorbu.
Závěrečné hodnocení: 82 %
Miroslav touží utéct. Ale kde k tomu vzít odvahu?
Tomášovi chybí jeho žena, a tak hledá útěchu na těch nejbizarnějších místech.
Nina má smutek. A ten ji oklikou přivede k ní samé.
Ivana chce jediné – hlavně neskončit jako její máma!
A Lukáš? Ten šlape na pedál, co to jde. Nikdo totiž neměl čas mu říct, že občas je nejlepší zpomalit.
Na třicátém kilometru se splétají životní nitky, které jsou tak povědomé, jako bychom jejich aktéry znali ze sousedství. Osudy několika generací bytostně vyvěrají z naší současnosti a světa, který žijeme. V důmyslně komponovaném kaleidoskopu příběhů na sebe narážejí životní reality natolik odlišné, že nemůže přijít nic jiného než tvrdý náraz. A ten vždy vyvolává otázky… Odkud ve skutečnosti pramení naše rozhodnutí? Jaké otisky na nás zanechali ti, kteří se nás pokoušeli vychovat, jak nejlépe dovedli? A kdo kreslí trajektorie našich životů – my sami, nebo osud? Román Kateřiny Dubské nepřináší záchranu v podobě životní navigace ke stažení do mobilu, ale nabízí naději, že vždy můžeme správně odbočit nebo šlápnout na brzdu.
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2023
Žánr: společenská novela
Počet stran: 224
Vazba: pevná s papírovým přebalem
Komentáře
Okomentovat