Recenze: MUŽ, KTERÝ ZPRŮHLEDNĚL (Jana Trhlíková)

Zvítězí melancholie, nebo pohled pravdě do očí?

Za recenzní výtisk děkuji autorce Janě Trhlíkové
Chci zakoupit titul Muž, který zprůhledněl!

Jana Trhlíková v minulosti publikovala v povídkových knihách sdružení Druhá múza. I přes kladné ohlasy čtenářů a porotců literárních soutěží se nenašlo nakladatelství, které by projevilo chuť její tvorbu publikovat, a proto na jaře roku 2019 vydala samostatně svou sbírku povídek u nakladatelství Klika. Pojďme se přesvědčit, zda neudělala vydavatelství se svým odmítnutím chybu.

Kniha obsahuje patnáct povídek, pro které je charakteristická délka v průměru kolem deseti stran. Drobné fragmenty ze života nastiňují problém a charakter situace, ale zároveň nechají rozvíjet vaši představivost. Jak to bude dál? To je na vás...

Jednotlivé povídky:

• Muž, který zprůhledněl – exkurze do života osamělé ženy, která si uvědomí tíhu a bezútěšnost své situace
• Přetlačovaná – mocenský boj: zvítězí mládí, či stáří?
• Výběrová slepota – když jsme jen běžnou součástí života a ztratil se punc výjimečnosti
• Lehký život štvance – ženy jsou jako bonboniéra, tak proč se omezovat jen na jeden druh
• Zamrzlá – začít žít se dá i ve středním věku
• Hořký mezičas – být jedna z mnoha, nebo hledat někde jinde?
• Hodná holka – psychický teror aneb buď ráda, že máš alespoň mě, protože na nikoho jiného nemáš
• Intuice – někdy je lepší mlčet a myslet si své, i když známe pravdu
• Střídavá péče – ženská spolupráce se vyplatí
• Bouračka – být zavázaná, nebo žít svůj život?
• Vánoční omyl – smutné vystřízlivění je lepší později než nikdy
• Temný anděl – když se naše velké přání promění v noční můru
• Minulost v černém rámečku – někdy je dokonalá iluze to nejlepší, co nás může potkat
• Probuzení – vyměnit dobrodružství za nudnou stabilitu?
• Budižkničemu – nalhávání na všech frontách

Hlavní postavy by se daly snadno zaměnit díky podobnému stylu vyprávění. Většinou se zabýváme více či méně disharmonickým vztahem a hledáním, jak z toho ven. Kde začíná a končí můj prostor? Co jsem ochotná tolerovat a kdy má naopak nastoupit tolerance? Hlavními tématy jsou tedy nevěra, nejistota, hledání svého místa na zemi a štěstí. Plynulé přechody mezi vyprávěním z pohledu žen a mužů dotváří komplexní obraz situace. Charakteristika postav je skvělá, a jestli něco snese označení povídky ze života, tak právě tato sbírka. Ať je hlavní postavou chudinka, nebo naopak žena, co umí vzít osud do vlastních rukou, dočkáme se realistického, místy až cynického sebehodnocení. Muži jsou zde vykresleni bez růžových brýlí a shazování, ale i oni mohou být překvapeni vývojem událostí.

Tak. Konečně se to vyjasnilo. Důvod všech těch cirátů. „Promiň, byl jsem na lešení... čistil jsem oltář... fakt nemůžu slejzat ke každýmu posranýmu pípnutí...“„Jasně,“ tenké rty se proměnily v učitelsky přísnou nevýraznou čárku. Bylo mu jí líto. Vlastně ji měl pořád svým způsobem rád. Jen ho prostě už nezajímala. (str. 36)

Muž, který zprůhledněl je povídková sbírka, která promlouvá vážně, ale i si dovede dělat legraci. Krásně dovede vykreslit pocity a nastavit zrcadlo situacím, které jsme někdy zažili všichni a řešit je nebylo vždy příjemné. Ten pocit marnosti, když se náš život neubírá tím správným směrem nebo když nás zradí někdo, komu jsme bezmezně věřili. Jaký je to pocit nebýt pro druhého tím výjimečným? Hlavní hrdinové musí čelit zradám a životním křižovatkám.

Autorce se nedá upřít, že umí kvalitně pracovat s jazykem. Ve správnou chvíli využije vhodné adjektivum či obecnou češtinu. Věty nepůsobí uměle vykonstruovaně, což je častá chyba u začínajících a ještě nevypsaných autorů. Prakticky od první věty vklouznete do příběhu a sledujete dějovou linku, tak je to přirozené. Spíše kratší věty s jednoduchým slohem dovedou říci vše.

Stačil neupřímný úsměv potměšilé šéfky, bezradnost kolegyně s dítětem, které vystřídalo snad už všechny nemoci světa, nebo netečnost exmanžela, toho dokonale mrtvého brouka, který nechal vždycky všechno na ní, jen milenku si našel sám. A k tomu ještě obligátní věta dnes již dospělého synka: „Já teď zrovna ne-mů-žu, tak to přece po-chop, ma-mi.“ Chápala všechno a všechny , jenom sebe ne, sebe ani trošku. Pokaždé nějak záhadně zabloudila, vzala to nesmyslnou oklikou, cestou, které se všichni normální lidi vyhnou. (str. 80)

Je pravda, že někomu by se mohlo zdát, že dochází k opakování motivu očekávání a následného vystřízlivění. Zároveň můžeme sledovat určitou univerzálnost vyprávění a obávám se, že po delší době díky tomuto vlivu a také díky krátkosti se mohou jednotlivé příběhy smísit a čtenář nedovede říct, o čem byla která povídka. Myslím, že v tomto případě to tolik nevadí a důležité je, jaký pocit při čtení se vám vybaví. U mě to bylo pochopení s postavami a uvěřitelnost. 

Pro názornou ukázku si podrobněji rozebereme dvě povídky. Jako první jsem si vybrala tu, podle které nese název celá sbírka – Muž, který zprůhledněl. Anna je sebevědomá, cílevědomá, on je dvacet let ženatý a životem znuděný. Jejich nezávazné radovánky jim maximálně vyhovují až do chvíle, kdy Anna zjistí, že je vážně nemocná. Začne balancovat, co je v životě důležité. Více si všímá drobností, kdy pro dříve milovaného muže začíná být nevítanou přítěží, a okusuje pocit samoty.

Hlavní mužskou postavu můžeme poznat v povídce Minulost v černém rámečku. Lukášova matka umírá v nemocnici. On do poslední chvíle doufá, že mu prozradí, kdo byl jeho biologický otec. Zná ho jen z vyprávění jako skvělého muže a i při kontrole pozůstalosti nenajde nic víc než jen jeho fotografii. Okolnosti však odkryjí karty, které jen umocní to, že někdy je lepší žít v blahé nevědomosti a po minulosti za každou cenu nepátrat.

Knihu rozhodně doporučuji, jedná se o čtivé dílo, psané s lehkostí a s životními zkušenostmi. Nemohu některou povídku vypíchnout, protože kvalita je vyrovnaná a všechny stojí za přečtení, ale velice se mi líbily Muž, který zprůhledněl, Hodná holka a Střídavá péče. Člověka to svádí k tomu, aby ji doporučil spíše ženám, na druhou stranu se nejedná o nějaké romantické cajdáky a věřím tomu, že by si ji s chutí mohl přečíst i muž, který má pochopení pro ženské trápení a rád se ponoří do ženských pocitů.


Anotace

Povídky o křehkosti a nesamozřejmosti vztahů, o touze a hledání štěstí a jistoty v každodenním světě.

Autorka v souboru patnácti povídek vypráví o láskách a rozchodech, nejistotě i nesplněných očekáváních, o rodinných tajemstvích, zradách i zraněních, které se vzájemně uštědřujeme. Hrdinové se ocitají na křižovatkách, kdy zjišťují, že v životě nějakým způsobem uvízli, že jejich vztahy jsou povrchnější a někdy i krutější, než doufali, hledají možnosti nových začátků.

Povídky, někdy vážné a jindy ironické, osloví čtenáře svou emocionalitou i překvapivou pointou. Jejich kvalitu ilustruje i skutečnost, že řada z nich získala ocenění v některé z literárních soutěží.

Nakladatelství: Klika
Žánr: povídky ze života

Rok vydání: 2019

Počet stran: 152

Vazba: brožovaná