Cesta k pravdě může být trnitá
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada
Chci zakoupit titul!
Nakladatelství Grada se zabývá vydáváním nejen zahraniční tvorby, ale také té tuzemské. Dává prostor českým autorům a jejich knihám, které jsme pro vás již několikrát recenzovali. Grada nám nyní odhalí román Petra Čepka s názvem Odložená spravedlnost – Kde ji máme hledat? Ve zmiňovaném nakladatelství spisovatel vydal také svůj první román Sametové iluze. Nyní se však podíváme na novinku z roku 2020, která svým názvem napovídá, že se bude jednat o detektivku.
Když před soudem stane Josef Sklář, obviněný z vraždy mladé rusovlasé dívky Lenky Kulichové, nikdo nemá pochyby o jeho vině. Na případu ale není vše tak, jak se na první pohled zdá, a u soudu bojuje pravda se lží. Co když je vše jinak? Strhující příběh z justičního prostředí nabere na otáčkách a otázky okolo Lenky Kulichové ožijí i několik let po soudu. Rusovlásky se znovu ztrácejí a je třeba zakročit.
Kniha je dělena na dvě části. První se nazývá Soudný den a její děj se odehrává pouze 16. prosince 1999 od 10:00 do 19:30 z pohledu hned několika osob při jednání soudu. Dílo je psáno v ich-formě soudních přísedících a pracovníků. Čtenář tak vniká do hlav právníků, obviněného, soudců nebo svědků a skládá si postupně příběh, který se z počátku může zdát jasným. Druhá polovina Odložené spravedlnosti – Dva týdny studu probíhají od 1. května 2005 do 14. května 2005. Forma se mění na třetí osobu s výjimkou částí, které se zabývají popisem duševních zážitků ústřední postavy Rudolfa Putimského. Ty jsou psané v první osobě. Každá postava má svůj styl vyprávění a setkáme se jak se spisovnou, tak nespisovnou češtinou. Obě části začínají a končí prologem a epilogem. Publikace je doplněna úryvky textů písní Hany Hegerové.
„Svědek vypovídá o záležitosti, kterou sice viděl, ale které z právního hlediska nerozumí. Naopak soudní znalec sice nic neviděl, ale záležitosti rozumí. Předseda senátu obvykle rozhoduje o něčem, co vůbec neviděl a čemu ani trochu nerozumí.“ (str. 21)
Jak již samotné rozložení díla napovídá, setkáme se s velkým množstvím postav. Každé z nich se spisovatel věnuje nebo se k ní vrací ve druhé části, která má šestiletý časový odstup. Zejména na začátku je patrné, že se autor u charakterů zastavuje až někdy zbytečně dopodrobna a jsme tak vystaveni i informacím, které odvádějí pozornost od soudní síně a hlavního děje. Nedá se však upřít fakt, že postavy na základě vlastních myšlenkových pochodů dostávají jasné kontury a realistické chování. V první polovině není kladen naprosto žádný důraz na primární hlavní postavu, všechny mají stejný prostor a každá je zajímavá v něčem jiném. Co bych ráda vyzdvihla, je i povedená práce s charaktery, neboť jejich reakce a úvahy jsou specifické a fascinujícím způsobem živé. I díky tomu se dají lehce překousnout výplňkové informace, bez kterých by se čtenář obešel.
V druhé kapitole se karta obrací a Petr Čepek snižuje počet hlavních postav. Nejzřetelnějšími jsou Rudolf Putimský, psychicky labilní milionář, přezdívaný Puťák, se svým pečovatelem Vojtou Vojáčkem a Veronika Putimská, ovdovělá macecha Rudolfa, se svou dcerou Pavlínkou. Ač se to na první pohled nezdá, obě poloviny knihy se postupně propojují, a to v bodě, kdy je unesena mladá rusovlasá Pavlína. Ihned jsme vtaženi do bezprostředního pátrání s Rudolfem Putimským a jeho pečovatelem. Oba jsou pevně rozhodnutí najít děvče včas a odhalit pachatele, který za zmizením stojí. Na základě vystupování stále stejných aktérů se v příběhu příjemně zabydlíme a postupně odhalujeme detektivní zápletku. Opět se povedlo vdechnout postavám vlastní život, kladné i záporné vlastnosti.
„Změnila jsem se v hadrovou panenku. Jenže panenku nebolí, když jí někdo zkroutí ruku nesmyslně dozadu nebo když má jednu nohu surově zaklesnutou do volantu a druhou zoufale hrabe někde pod sedadlem.“ (str. 65)
Odložená spravedlnost má dobře vystavěný děj odehrávající se v České republice, který nutí k pátrání a dedukcím. Napětí je servírováno postupně a ve správné momenty. Vskutku dobře je zpracováno prostředí soudu, kde nechybí i zajímavé informace z oboru a vše vypadá uvěřitelně. Petr Čepek využívá bohatou slovní zásobu a častěji popisy než dialogy. Je znát, že spisovatelské řemeslo dovedl na vyšší úroveň. Přestože text není nabitý akcí a strhujícími scénami, nutí otáčet stránky pořád dál a dál, což mě mile překvapilo. Na základě anotace jsem očekávala něco jiného a přiznám se, že po dočtení si jsem jistá, že nejsem cílová skupina. I tak jsem si příběh užila s chutí.
Co bych na titulu shledala za negativum, je samoúčelné vytváření indicií a stop s ukazatelem – To je on! Zejména v druhé části je těchto vodítek až příliš a mnoho jich vede do slepé uličky. Jejich jediným významem je mylné navádění čtenáře. Po několika neúspěších raději pátrání vzdáte a jen čekáte, jak to teda bude. Je škoda tohoto prvku, neboť kvůli tomu ve čtenáři pohasne nadšení, že i on je bravurní detektiv a jeho vidina být Colombo jednoduše vyhasne.
„Má přikázáno mlčet, zatímco on samozřejmě mluvit smí. Ve chvílích, kdy s jejím tělem dělá, co se mu zlíbí, potměšilým hlasem vypráví o dívčině budoucnosti.“ (str. 8)
Když to shrneme, co můžete od Odložené spravedlnosti vlastně očekávat? Rozhodně zajímavé prostředí soudní síně, množství různorodých postav s vlastním charakterem a spletitou kriminální zápletku, která ve vás vzbudí zvědavost. Román je pečlivě napsaný a zpracovaný a čtenář si odnáší příjemný zážitek. Je ale potřeba poznamenat, že se v příběhu nacházejí sexuální a lehce znepokojivé scény. Všechny však autor podal tak, abyste z nich neměli noční můry či potřebu krotit žaludek.
Titul mohu rozhodně doporučit. Jak pro milovníky detektivek, očkům začátečníkům i těm, kteří jsou pouze zvědaví a jejich žánr to není. Sama jsem byla překvapená, jak se do mě kniha zakousla a nepustila. Román bych doporučila osobám starším alespoň patnácti let.
Obálka titulu je zvolena dobře. Na první pohled upoutá a ukazuje hned, o jakou beletrii se jedná. Jediné, co mi na celé ilustraci rozhodně nesedí, je fakt, že zatímco příběh se odehrává v České republice, číslo na trhacím plakátku je zahraniční. Maličko to kazí dojem jinak skvělého celku.
Kdosi nemilosrdně rozhodl o osudu krásné rusovlasé gymnazistky Lenky. Je však pachatelem drogově závislý zkrachovalý malíř, který byl postaven před soud? Sedm různých aktérů soudního procesu představí během jediného dne svůj osobní pohled na sedmnáctiletou Lenku i na obžalovaného malíře. Každý z nich má v hlavě několik indicií, které mohou vnést do případu nové světlo. Jenomže tyto důležité informace u soudu nezazní.
Teprve později se indicie postupně dozvídá muž přezdívaný Seržant, pomáhající kamarádovi Puťákovi při pátrání po unesené mladší sestře, rusovlasé Pavlínce. Existuje snad spojení mezi zmizením Lenky a pohřešováním dalších krásných dívek s vlasy barvy medu? Žije v Praze mezi námi bez povšimnutí sériový vrah? Odloží se spravedlnost na neurčito, nebo jí bude učiněno zadost?
Jak je v románech Petra Čepka zvykem, nic není takové, jak se na první pohled zdá a minulost nikdy nespí. Autor v příběhu dovedně kombinuje soudní drama, detektivku a výpověď doby přelomu milénia. Nabízí čtenářům hru kočky s myší, kde se teprve na samém konci ukáže, komu náleží role šelmy a kdo sehraje nevděčnou úlohu hlodavce.
Detektivní román Odložená spravedlnost rozhodně nebudete chtít odložit.
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2020
Žánr: krimi, detektivka
Počet stran: 367
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat