Recenze: TÍK A ŽÍK, HAJÍ KAMARÁDI (Petr Havlíček)


Snaha o moderní uspávací pohádky



Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Pointa.
Chci zakoupit knihu Tík a Žík, hají kamarádi.



Také se vašim dětem nechce jít večer spát? Jak by to vypadalo, kdyby je na spánek připravili uspávací kamarádi, kteří by jim ho celou noc chránili? Letos v červnu vyšla spisovateli Petru Havlíčkovi v nakladatelství Pointa knížka Tík a Žík, hají kamarádi, která obsahuje krátké příběhy o dvou plyšových kamarádech pomáhajících dětem usnout. O čem příběhy vyprávějí, zda skrývají poučení a stojí za to je vyzkoušet, to se dozvíte v dnešní recenzi.

Petr Havlíček se věnuje online marketingu a od patnácti let také psaní. Většinou do šuplíku, výjimkou byla pouze knížka Představení, kterou vydali s literárním kroužkem samonákladem. Sen o vlastní vydané knize se u něj potkal s faktem, že má dvě malé děti a všechny pohádky, co měli doma, jim už přečetl. Tak se rozhodl napsat vlastní.


Jezevčík Tík patřící holčičce Sáře a ježek Žík chlapečka Samuela jsou plyšové hračky, jejichž úkolem je ochránit oběma klidný spánek. Ani jedno z dětí neví, že v noci jejich kamarádi, se kterými večer ulehají ke spánku, ožívají a mají plno práce, aby zajistili svým chráněncům nerušenou noc. Tík se původně jmenoval Chvostík, Žík zase Ježík, ale protože děti ještě neuměly pořádně mluvit, dostali jména Tík a Žík. Žík je trochu bojácný, ale díky radám a povzbuzování zkušenějšího Tíka vždy nalezne odvahu se strachem bojovat. Tík má také trápení, a to se svým tělem, jehož části se mu neustále ztrácí, protože drží jen díky suchému zipu. A tak se především bojácnější Žík učí, jak překonat strach, nedávat na první dojem, jak bojovat proti narušitelům spánku, a dokonce jak ohlídat příjemné snění.

Děj pohádky je rozprostřen do šesti krátkých příhod, které lze číst i samostatně. Jednotlivé kapitoly začínají i končí podobnými formulkami vybízejícími posluchače k usnutí. Autor v průběhu děje se čtenáři udržuje kontakt a promlouvá s nimi. Co se týče formy, spisovatel si s ní opravdu vyhrál, protože příběh bohatě rozčlenil na odstavce, používá různé typy i velikosti písma, což působí přehledně a napomáhá čtivosti.


Je třeba mít na paměti, že příběhy jsou trochu bláznivější a situace jsou často vygradovány do krajnosti, např. díky schopnosti oddělat jednotlivé části Tíkova těla Tík podá Žíkovi pomocnou ruku nebo své oko, aby lépe viděl, což však mohou ocenit právě děti.


Příběh obsahuje pro děti neznámá a složitá slova, bude nutné s tím při četbě počítat. Některá jsou sice vysvětlena, spisovatel chtěl zřejmě dětem obohatit slovní zásobu, ale poměrně časté používání přechodníků a neznámých slov už křičí přílišnou snahou o originalitu. Předčítající může rovněž rušit protahování délek slabik na nezvyklých místech. Nutno však podotknout, že i toho si byl možná autor vědom a v poznámce rodiče přímo vybízí k uzpůsobení délek slabik podle potřeby. Na pohádkách se mi však líbilo, že obsahují opravdu pěkné myšlenky, které podnítí k zamyšlení děti i rodiče a zároveň nenásilné poučí:

Zkoušeli jste se někdy někomu omluvit? Kdyby nedejbože ne, tak si představte, že byste měli spolknout chuchel z koberce. Drhne a podivně řeže v krku, když ho polykáte. Polykáte totiž svoji pýchu. A co že je to ta pýcha? Když si o sobě myslíte víc, než ve skutečnosti jste – to je pýcha. 
„Velevážená paní můro,“ odhodlal se Žík konečně pokračovat, „já bych se vám… Já bych se vám – POLK (to spolkl tu pýchu) – chtěl omluvit. Bál jsem se vás. Myslel jsem si, že nám chcete něco udělat, tak jsem se vás pokusil, stydím se to říci, připlesknout o zeď. Ale Tík už mi všechno vysvětlil. Vím, že hledáte cestu domů. A když si mi přeskočíte na bodliny, pomůžu vám.“ (Str. 35)

Hra s délkami hlásek může vypravěčům činit potíže:

„Í kdepák, tó bychom si dáli. Ty neznáš válečnoú lést? To ón jistě nějakoú na nás zkouší. Třebá tú, žé tentonoc, otupí naši obezřelost, ukolébá nás v nečinnósti, a až tó nebudemé čekát, počné hromovát, nepořádek trópit a třebá se i děsuplně smát. I kdepák, márš na něj!“ (Str. 16)

Ilustrace Adély Sedlákové jsou vyvedeny na počítači. Černobílá kombinace barev nepostrádá jednoduchost ani originalitu. Obsahují také popisky a lehké úkoly. Souzní s knihou, podporují její atmosféru a jsou příjemné na pohled.


Celá myšlenka knihy – vytvořit dvě postavy, které pomáhají dětem hlídat spánek, se mi líbila, provedení však bohužel občas ztrácí na kvalitě, zvláště ve dvou příbězích o medvědovi Čurbesovi. Bylo by lépe, kdyby byly tyto dvě části úplně vynechány a koncept se víc podobal ostatním příběhům. Přílišná snaha o originalitu, z toho místy plynoucí ztráta děje, užití přemíry protáhlých či zastaralých slov zbytečně snížily celkový dojem z knihy. 

Pokud rádi experimentujete, máte doma děti předškolního věku nebo prvňáčky, kterým čtete před spaním, a chcete vyzkoušet moderní uspávací pohádky, po titulu sáhněte. V opačném případě však můžete být zklamaní.


Tík a Žík jsou hají kamarádi. Co to znamená? Jsou to speciální plyšáci, kteří dětem pomáhají ohlídat klidný spánek.

Žík je přitom sám bojínek, ale díky Tíkovi vždycky všechno zvládne a sám se naučí spoustu věcí. Jaké? Třeba bojovat se strachem, nedávat na první dojem, nepoddávat se snění, nebo dokonce proč je dobré mít ve skříni poníka i s pastvinou.

Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2020 
Žánr: beletrie pro děti
Počet stran: 96
Vazba: vázaná

Komentáře

  1. Děkuji moc za pěknou recenzi, myslím, že jste v ní knihu dobře vystihla. To dloužení slabik u proslovu Tíka je skutečně libovolné a zcela na čtenáři - má sloužit k tomu, aby posluchač hned rozeznal, kdo mluví.
    Jen škoda, že se vám nelíbila moje oblíbená postava medvěda Čurbese. A to si představte, že se původně jmenoval medvěd Mrdník, než mi ho betačtenáři zatrhli! :-D Autor Tíka a Žíka, Petr Havlíček

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážený pane Havlíčku, děkuji za pozitivní reakci i dovysvětlení. Jsem ráda, že máme schopné betačtenáře.:- D Mějte se krásně. S přáním krásného dne Nováková.

      Vymazat

Okomentovat