Novela s kvalitní anotací, ale průměrným obsahem
Za recenzní výtisk děkuji portálu Palmknihy
Chci zakoupit tento titul
Česká debutantka Ema Labudová je známá díky své prvotině Tapetář, která vyšla v roce 2019 u Knižního klubu a byla nominována na Magnesii Literu. Ovšem i přesto je její hodnocení na databázích nízké a negativní komentáře převyšují ty kladné. Co tedy kniha (ne)nabízí?
Tapetář je vám předkládán v ich-formě v netradičním stylu, který býval použitý spíše ve starších titulech. Styl je sám o sobě nevýrazný, překrývá se se spisovnou a nespisovnou řečí. Autorka se v pasážích neumně vrací ke vzpomínkám, takže nečtete-li bystře, můžete se snadno ztratit. Samotný styl psaní je svým způsobem osobitý a zvláštní, ovšem ne každý bude nadšený. Neobvyklé je také využití přímé a nepřímé řeči, které autorka svým způsobem spojuje, což šetří nadbytečné texty, ale ne každého to nadchne. Doporučuju přečíst si ukázku, zdali vás nadchne, a teprve poté se rozhodnout.
Anotace vás odkazuje na sugestivní a věrohodnou novelu z prostředí severobritského rybářského městečka Whitby v yorkshirském kraji 50. let. Upřímně, nebýt anotace, čtenář si toho nevšimne. Autorka sice zmíní město, ale reálie dané doby absolutně nepoužívá, takže vám atmosféra zcela uniká. Že se jedná o 50. léta také není nijak výrazné, zkrátka jen čtete počin, který by mohl být zařazený prakticky do jakékoliv doby a anglického města, což může být pro čtenáře očekávající víc,opravdu zklamání.
Vraťme se znovu k anotaci, která je bohužel mnohem propracovanější a kvalitnější než novela sama. Někdo si dal vážně práci, aby titul na první pohled vyleštil a nablýskal, ovšem na druhý pohled poznáte, že se jedná o průměrný debut, který ač má potenciál, v očích náročných čtenářů nemá šanci.
Dvacetiletý Irving patří k menšině, na což ani není třeba v anotaci upozorňovat, čtenář na to přijde sám během čtení. Irving je obyčejný muž, tedy až na to své tajemství. Žije prostým životem tapetáře, nevyučil se a tak nějak se životem potácí. Má trochu smysl pro dramatično a zaměřuje se především sám na sebe.
Autorka inklinuje k množství témat (úmrtí v rodině, vztahy v rodině, homosexualita, přátelství, atd.), z nichž bohužel ani jedno nesahá hlouběji a všechna jsou povrchně ztvárněná ve vidině běžného, surově zobrazeného reálného života. Nenahlížíte pouze na Irvinga a jeho rodinu, ale také na jeho spolubydlícího Zena, na rodiny, které zná prostřednictvím příbuzenských vztahů, přátelství či práce.
Mezilidské vztahy jsou také řešené spíše na povrchu, jako by se autorka bála jít hlouběji a poukázat na to podstatné, ačkoliv dramata vyznívají upřímně. A tak se setkáváte se spoustou nepodstatných detailů, zmínění scén, které sice dokreslují děj, ale nijak jej neovlivňují a jsou vyřešeny poměrně brzy. Žádná výrazná zápletka či pointa se nekoná, prostě jen čtete běžnou životní etapu člověka, který by charakterem mohl nabízet více, ale nenabízí. Charaktery jsou sice různorodé a svým způsobem uvěřitelné, ale opět spíše jdoucí po povrchu.
Ačkoliv chápu myšlenku a podporuji námět, tak zpracování je slabé. Začínající spisovatelka Ema Labudová si vzala až příliš velké sousto a ani z poloviny nedokázala naplnit anotaci, slibující něco naprosto jiného, než v knize dostanete.
Na tohle téma jsem četla už několik knih, které byly ovšem zpracované zkušenými zahraničními autory, a ten rozdíl je do očí bijící. Raději než po této knize doporučuji sáhnout po zahraniční tvorbě, protože si nejsem jistá, že námět mladíka spadajícího do tehdy tabuizovaného tématu z dřívějších dob někdo na české literární scéně zpracoval. Pokud ano, určitě budu ráda za knižní tip.
Já jsem se na novelu velmi těšila, a byla jsem hodně zklamaná. Styl psaní mi nevyhovoval. Byl čtivý, ale působil zrychleným dojmem a některé maličkosti byly navíc. Což by nevadilo, pokud by byly jen doplňkem hlubšího kontextu, jenže to se bohužel nestalo. Plout neustále po povrchu a nahlížet na prosté životy mě nebavilo, chtěla jsem to, co slibovala anotace, a toho se mi opravdu nedostalo. Co oceňuji, je surová realita, náhled na skutečný život, který kdyby autorka lépe uchytila, nebála se ponořit více do nitra a přidala reálie, aby tedy jsme se i atmosférou přenesli do Whitby v 50. letech, bylo by to naprosto skvělé. Jenže nebylo. Snad příště...
Mladá debutantka stvořila sugestivní a věrohodnou novelu z prostředí severobritského rybářského městečka Whitby v yorkshirském kraji 50. let. Jeho vypravěčem je dvacetiletý příslušník jisté (tehdy zcela automaticky zavrhované) menšiny, jemuž v rychlém sledu po sobě zemřou oba rodiče – příjezd na jejich pohřeb s místní komunitou, zbytkem jeho rodiny a hlavně s ním samým pořádně zamává.
Řemeslně brilantně zvládnutá monologická próza má potenciál zabodovat na poli mladé české prózy: postupné odhalování tajemství a pohnutých událostí z vypravěčovy minulosti si nezadá s postupy klasické britské detektivkářské školy, zvláštnost ústřední postavy je zdrojem průběžných překvapení a silné a uvěřitelné emoce související s odlišnými charaktery a jejich složitými vztahy jsou dávkovány s entomologickou přesností.
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2019
Žánr: novela
Počet stran: 184
Formát: Epub, Mobi
Komentáře
Okomentovat