Příběh o nenápadných opeřených hrdinech s poučením a tipy do života
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál.
Chci zakoupit knihu Čim, Čára a zahrada.
Víte, jaké ptáčky můžeme potkat na zahradě? Jak vypadají a proč zpívají? Musí se učit létat? Co je ohrožuje? Čím je krmit? Jak můžeme opeřeným zpěváčkům sami prospět a upravit zahradu tak, aby se jim líbila a chtěli v ní žít? Pokud chcete znát odpověď na tyto otázky, přečtěte dětem milý příběh Radany Dungelové s názvem Čim, Čára a zahrada, který nenásilnou formou představuje život vrabců, ale i jiných ptáčků, jež můžeme v okolí zahrad potkat.
Radana Dungelová pracuje v brněnské zoo, věnuje se publikování v populárně naučných časopisech, fotografování a cestování. V tandemu se svým manželem, známým ilustrátorem Janem Dungelem, (na projektu jsme uvedli knihu Karolínka a její zoo) vytvořila dovedně napsaný debutový příběh Čim, Čára a zahrada, propojující lásku a cit pro ptačí svět s nenápadným poučením o přírodě, ale i nebezpečích, která na opeřené svěřence vlivem zákonů přírody či nevhodného lidského počínání číhají. Kniha vyšla nedávno v nakladatelství Portál.
Na zahradě babi Rady a dědy Honzy se vrabcům polním narodily děti, Čim a Čára. Blíží se období, kdy budou chtít opustit bezpečí hnízda, což dělá jejich rodičům starosti. Proto jim maminka vypráví o světě, jeho nástrahách i radostech, o lidech i ostatních ptácích a učí je tak, jak se osamostatnit a přežít. Všechny prázdniny během školního roku tráví u prarodičů také vnoučata Anička a Honza. Jsou velmi zvídaví a rádi pozorují všechno živé na zahradě, zejména ptáčky. Děda jim o ptáčcích vypráví a učí, jak se k nim chovat, jak jim pomáhat přežít či jak sestrojit budku. V příběhu se rozhodně nebudete nudit. Dočtete se, jaký povyk způsobí nečekaná ptačí návštěva z Austrálie, co všechno může ptáky ohrožovat a jak může každý z nás přispět ke zkvalitnění života našich ptačích sousedů.
Ptačí příběh sledujeme od jara do jara roku následujícího. V souvislosti se změnami ročních obdobích se mění i způsob jejich života a na konci také mláďata dospívají. Hlavní vyprávěcí linie se týká života vrabčí rodinky, doplňuje je vedlejší linie o rodince lidské. Obě vyprávění se pravidelně střídají, máme možnost nahlédnout na ptačí život oběma pohledy – lidským i ptačím. V postavách babičky a dědy se skrývá Radana Dungelová a její manžel Jan Dungel, příběh tedy nese i autobiografické rysy.
Všetečné otázky Čima a Čáry i jejich neplechy poskytují autorce prostor, jak malé ptačí hrdiny, ale hlavně čtenáře, seznámit s pestrým životem obyvatel ptačí říše (kos, budníček, sýkorky, brkoslav, aj.) a okrajově i jiných živočichů, největší pozornost je však upřena na vrabce polní. Poznáváme jejich vzhled, skladbu hnízda, způsob života, podobnosti a odlišnosti s životem jiných ptáků. Součástí jsou také nepřímé, ale užitečné rady a tipy do běžného života o tom, jak správně sestavit budku a upravit zahradu, aby se tam ptáčkům i jiným živočichům dobře a bezpečně žilo, nebo jak se zachovat, když nalezneme zatoulaného či zraněného opeřence.
Největší část vyprávění se odehrává formou rozhovoru. Čim a Čára, ale i Honza s Aničkou se s chutí a živostí zajímají o svět a dospělí jim s láskou a trpělivostí odpovídají, což je zdrojem velmi pozitivní a příjemné atmosféry zahalující celý příběh. Život vrabčí rodinky je připodobněn životu lidskému, což bude dětem blízké. Naučná složka je dovnitř vložena volně a nenápadně, přirozeně tak tvoří jeho součást, proto se nemusíte bát suchopárných informací, naopak, text je psán živým vyprávěcím jazykem. Občas se však naleznou neznámá či zastaralá slova, malým čtenářům nesrozumitelná (buřina, zmenšenina, magnetismus), jindy dokonce roztomilé novotvary („Dědahonza“), to ale kvalitu příběhu nijak neohrožuje. Ojedinělá cizí slova jsou dětem dobře vysvětlena.
Příběh odpovídá na důležité otázky o ptačím životě, např. proč někteří ptáci na zimu odlétají:
Víte, na celém světě žijí různé druhy ptáků, (…). Mnozí ptáci od nás odlétají za teplem a jiní, jako my, zůstávají. Je to pro nás těžké období, ale máme štěstí, protože na naší zahradě nám lidé pomáhají přežít. (…)„A proč tedy neodletíme taky?“ ptá se hned Čára.„A proč tam rovnou nezůstat, když je tam pořád teplo a jídlo?“ dodává bojovně Čim.„To je jednoduché a je moc dobře, že to potřebujeme každý trochu jinak, pak se na světě všichni hezky uživíme.(…) spousta jich během té dlouhé cesty zahyne. Někteří ptáci jsou skuteční hrdinové, (…) ale nemysli si, zůstat tady a čelit dlouhým týdnům hladu a zimy, to chce také pěknou dávku hrdinství,“ (…). (Str. 77─78)
Některé informace pro mě byly hodně překvapivé. Vůbec jsem například netušila, že vrabců domácích ubývá a setkáme se tak mnohem častěji s vrabcem polním a že kriticky jsou na tom i vlaštovky či sýčci. Některé pasáže mi přišly trochu kontroverzní a zobecňující (kritika majitelů koček). V knize nenalezneme jen příjemné vypravování, ale skrývá v sobě napínavé, úsměvné i emotivní momenty, čtenáři se setkají i se smrtí, protože i ta je součástí přírody. Líbilo se mi, že v příběhu jsou objasněny i rčení či lidové pověry (sýček – posel špatných zpráv, ježkovy oči).
V knize se často upozorňuje na nevhodné zásahy lidí do přírody a z toho plynoucí zklamání, např. o ubývání vlaštovek. Autorka tím nenápadně ve čtenářích pěstuje správné návyky.
(…) lepí si vždycky pod střechami hnízda z bláta, ale strašně dlouho jsem žádnou neviděl. Asi tu už nemají dost hmyzu na jídlo, když jim ho lidé na polích a zahradách otravují jedovatými postřiky. Snad nám vlaštovky nevymřou docela, jsou to dobré sousedky (…). (Str. 25)
Ilustrace má na svědomí Jan Dungel. Působivé ztvárnění ptačího světa a okolní přírody zahalené do jasných a teplých barev knize vyloženě sluší, je na ně radost pohledět a povyšují již tak vysokou úroveň celé publikace. U kreseb zvířecích obyvatel nalezneme také popisky s jejich názvy. Škoda, že u kosa (i když je všeobecně známý) chybí. Osobně mi trochu vadí vykulené oči postav a místy přílišná stylizace zvířat. Jako perlička pozorným čtenářům nedojde, že děda má v každé ilustraci bosé nohy.
Příběh mě okouzlil. Přináší hodně podnětů k zamyšlení jak nad životem opeřenců, tak nad životem lidským. Díky němu jsem si uvědomila, jak složité je pro ptáčky v lidském světě přežít. Doporučila bych ji k přečtení všem dětem (zejména mladšího školního věku) i dospělým, protože obsahuje nejen pěkné vypravování o ptactvu, ale i užitečné informace a rady, díky kterým může každý z nás přispět k tomu, aby se nám společně žilo lépe.
Grafická stránka obálky se opravdu povedla. Rozverná ptáčata na zeleném podkladě uprostřed kvetoucího stromu působí svěže a v žádném případě je nepřehlédnete. Spolehlivě ve vás navodí jarní náladu, radost a příjemné pocity. Podle mého názoru aspiruje na jednu z nejkrásnějších obálek roku na poli dětské literatury a knížka celkově si zcela jistě zaslouží vaši pozornost.
Čim a Čára jsou dva malí vrabčí sourozenci. Děti Anička a Honzík jsou také dva sourozenci a všichni čtyři se sejdou na jedné zahradě jednoho domu. Co se ale stane, když se obě děti začnou na obyčejnou zahradu svých prarodičů koukat neobyčejnýma očima dvou vrabčích sourozenců? Dětským čtenářům se prostřednictvím všedně nevšedního příběhu podaří nahlédnout do světa ptáků, poznají jejich starosti, ale i radosti, setkají se s papouškem a zjistí, že to, co nám lidem, připadá všední a bezpečné, může být pro ptáky osudné. Jak upravit zahradu tak, aby byla i pro naše zpěvavé spolubydlící bezpečná a přívětivá, kdy a čím ptáčky krmit a na koho si na zahradě dávat pozor? Kniha prostřednictvím příběhů děti vzdělává, učí je koukat se pozorně kolem sebe a nebrat drobnosti samozřejmě a na lehkou váhu.
Radana Dungelová se vedle své práce v brněnské zoo věnuje publikování v populárně naučných časopisech, fotografování a cestování.
Ilustrátor: Jan Dungel
Nakladatelství: Portál
Rok vydání: 2020
Žánr: dětská literatura
Počet stran: 96
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat