Recenze: VÁNOČNÍ TRAMVAJ (Daniela Krolupperová)

Jezdí Ježíšek tramvají? 



Za recenzní e-knihu děkuji portálu Palmknihy.cz.
Palmknihy na FB

Chci zakoupit tuto knihu


Daniela Krolupperová je již zavedená autorka knih pro děti a mládež. V roce 2018 napsala knihu Sněhová víla, která byla zařazena do prestižního projektu Nejlepší knihy dětem. Koncem roku 2019 se k tematice Vánoc opět vrátila, a to hned dvakrát. První knihu nazvala Vánoční pohádka, druhou Vánoční tramvaj. Jak se jí druhá zmiňovaná kniha povedla, jsem se pokusila posoudit v recenzi níže.


Ocitáme se v předvánočním čase, kdy se hlavní postava knihy, prvňáček Víťa, těší na Ježíška, ale také na příjezd tatínka z ciziny. Víťu fascinuje svět tramvají. Pod okny jeho domu se totiž nachází jejich konečná a Víťa je rád pozoruje. Jednou uvidí vystoupivšího pana řidiče, který odchází ke křoví, s někým mluví, dokonce mu dá svačinu. Víťa však nikoho nevidí. Situace se opakuje i druhý den. S kým řidič mluvil? S Ježíškem, nebo se strašidlem? Tyto otázky Víťovi nedají spát. Později se ukáže skutečnost i (ne)opodstatněnost názvu knihy. Bude muset přejet ještě hodně tramvají a stát se jedna významná událost, která dá do pohybu kolotoč jiných událostí, aby mohl příběh skončit šťastně.

Kniha patří do edice První čtení, je tedy určena především začínajícím čtenářům. Písmena jsou dostatečně velká, text obsahuje jednoduché a krátké věty, žádná cizí nebo složitá slova se zde nevyskytují. Převažuje pásmo vypravěče, ale objevují se i dialogy či vnitřní monolog hlavního hrdiny. Příběh je jednoduchý, uvěřitelný, dobře promyšlený, vystavěný na reálných základech, ale nechybí tu ani trocha tajemství, jak se na vánoční pohádku sluší. Asi od druhé třetiny dostává kniha spád. Velkou úlohu v ději sehrává náhoda, osud, nebo zásah Ježíška?

Hlavní postavou je prvňáček Víťa. Je to citlivý, přemýšlivý a zvědavý kluk. Věří na Ježíška a doufá, že mu splní přání, když si o něj napíše. Má rád své rodiče a těší se, že stráví všichni Vánoce spolu. Mimoto se setkáváme ještě s postavou maminky, okrajově tatínka a babičky, řidiče tramvaje a strážníků, ty však nedostávají tolik prostoru. Autorka umí pracovat s dětským vnímáním světa, má dobře okoukané dětské uvažování a chování. Maminka je vykreslena jako typická maminka, která má starost o svoje dítě, a když zrovna není tatínek doma, musí zastat jeho povinnosti, jako např. koupit vánoční stromek.

U publikací pro děti mají velký význam ilustrace. Zhostila se jich Lucie Dvořáková, která s autorkou velmi často spolupracuje. Svědčí jim to. Paní ilustrátorka umí zejména zimní atmosféru skvěle vykouzlit. Osvědčilo se to už u knihy Sněhová víla, kde však ilustrace dominovala, do barevných tónů byl zahalen celý titul, a tím ještě více umocňoval kouzlo Vánoc i příběhu. Ve Vánoční tramvaji již ilustrace tolik nevyčnívá, ale přesto s sebou nese hřejivou atmosféru té pravé zasněžené zimy a předvánočního času, kdy se možná dějí zázraky.

V tomto díle se často setkáme s celostránkovými ilustracemi. Převažuje bílá barva, ale nechybí ani tóny šedé, tmavě modré barvy nebo červené. Právě převaha bílé či šedé dává vyniknout postavám či věcem, které jsou zpodobněny ve veselejších barvách. Ústřední téma – vánoční tramvaj, která pluje noční oblohou, je zpodobněna opravdu nádherně. Celkově je v knize pěkně vykreslen malebný ráz zasněžené krajiny s domečky, ale nechybí ani důraz na detail, např. vykukující kočky v patrových oknech domů či sýkorky na oknech, které s dějem vůbec nesouvisí, ale dodávají na opravdovosti a živosti příběhu.

Jako malou pihu na kráse vidím skutečnost, že před samotným textem publikace je obrázek, který může napovídat, o čem příběh bude nebo předznamenávat jeho závěr, na jednu stranu to ve čtenářích může projevit zvědavost, na druhou stranu však mohou dopředu vydedukovat konec. Také závěr se může zdát trochu uspěchaný, vše se rychle vyřeší. Například jednání řidiče tramvaje na konci by asi neskončilo ve skutečnosti takovým způsobem, ale je to pohádka pro děti, takže nemůžeme čekat složitý děj ani velké problémy.

Vánoční tramvaj je určena hlavně začínajícím čtenářům. Je to milé oddechové předvánoční čtení, které se bude líbit chlapečkům, holčičkám i rodičům.

Obálka je velmi povedená, líbivá, vánoční. Dokáže čtenáře zaujmout, plně koresponduje s názvem knihy i s ústředním tématem.

Recenzentka: Iveta Horáková-Nováková


Anotace: 
Venku sněží, prvňáček Víťa se těší na Ježíška a na tatínka, který se vrací domů z daleké ciziny. Vánoce oslaví všichni tři spolu! Večer, než Víťa usne, ještě vyskočí z postýlky, aby se podíval na konečnou stanici pod okny. Víťa má totiž rád tramvaje – a zrovna jedna přijíždí! Když zastaví, pan řidič vystoupí, jde k blízkému křoví a jakoby s někým mluví. Druhý den se vše opakuje. Kdo se skrývá v houští? A co se Víťovi přihodí v čarovném předvánočním čase?

Nakladatelství: Albatros
Rok: 2019
Vydání: 1.
Žánr: Pro děti a mládež, příběhy dětí
Počet stran: 57
Formát: PDF

2 komentáře:

  1. Daniela Krolupperová je jedna z mých oblíbených autorek. Doporučuji i její knihy pro starší dětské čtenáře. Tuto jsem zatím ještě nečetla, ale dám si ji do seznamu. Podobné milé a krátké příběhy jsou leckdy lepší než sáhodlouhé romány. Pěkná recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, paní Krolupperová patří také k mým oblíbenkyním a naprosto souhlasím s tím, že příběhy tohoto typu bychom se neměli bát číst, když toužíme po příjemném, ale nenáročném čtení. Pro starší dětské čtenáře jsem od paní Krolupperové četla např. Polštářové podvodníky, kteří se mi také moc líbily. Moc děkuji za pochvalu recenze. Potěšilo mě to.

      Vymazat