Recenze: SIMULACE UKONČENA (Robin Nasadil)

Svět, ze kterého není úniku

Za recenzní výtisk děkuji autorovi Robinu Nasadilovi

Chci zakoupit titul!

V roce 2017 se na pultech objevila povídková antologie Co přichází se stíny pod hlavičkou Beletris. Jednalo se o hororové povídky ve stylu H. P. Lovecrafta. Za sbírkou stojí začínající spisovatel Robin Nasadil. Mladý autor v roce 2018 přesedlal z žánru horor na sci-fi a vydal román Simulace ukončena pod křídly Formal group. R. Nasadil v knize odhaluje budoucnost za více než sto let a my se na ni podíváme v následující recenzi.

Ocitáme se v roce 2135 v evropském Farlandu, kde jsou kybermozky součástí života. Lidé jsou propojeni v globální informační síti, která napomáhá efektivnější práci a zároveň vysoké míře bezpečí. Jedinou myšlenkou je možné si přivolat pomoc a veškeré informace má každý jako na dlani. Co více si tedy lidstvo může přát? Policistka Elizabeth Archerová však ztrácí důvěru v systém, když je přivolána na místo údajné sebevraždy. Co se v poklidném městě děje a je všechno opravdu takové, jak vláda lidstvu předkládá?

Simulace ukončena je zvláštně propojený mix žánrů. Kniha se dělí do osmi číslovaných kapitol. První čtyři části se zabývají převážně detektivkou ve světě sci-fi a zbytek kapitol ukazuje drsný a akční svět po apokalypse. Vše spojuje jedna stěžejní postava, která vypráví příběh v ich-formě. Výjimečně se v knize objevuje er-forma, která zabírá sotva stránku. Tento jev není nijak důležitý ani opodstatněný. Zajímavá kombinace literárních druhů a striktní přechod mezi nimi dodaly dílu zvláštní rozměr.

První kapitoly trávíme v království Farland a městě Nurdin. Celá země a celý svět je prošpikován umělou inteligencí. Farland má pod dohledem program zvaný Athéna. Čtenář se velmi klidně a nenásilně boří do sci-fi světa a jeho fungování. Celou dobu nás provází policistka Elizabeth Archerová, na kterou čtenář natrefí u lékaře nejasného zaměření. Elizabeth má za sebou ne zrovna příjemné dětství a trpí nočními běsy. Lékařská diagnóza je nevypovídající. Je ovšem spojená s někdy dětinským chováním hlavní hrdinky. Rebelská povaha Elizabeth se projevuje jen v nepatrné míře a je spíše úsměvná. Společně s policistkou pátráme po motivu sebevraždy, či snad dokonce vraždy. V polovině knihy se však situace láme a autor nás vrhne do světa nazývaného Pustina, kde sice pátrání pokračuje, ale nahrazují ho spíše akční scény a celkem zapeklitá a změněná povaha Elizabeth.

Robin Nasadil své hlavní hrdince vdechl v prvních částech celkem zajímavý charakter. Psychicky nestabilní postava se potýká se světem a minulostí po svém. Na povrchu je drsná, ale uvnitř volá o pomoc. Díky svému parťákovi Edwardovi alespoň není sama, ale i kolega pociťuje paniku, když stojí u Elizabetiných sebedestrukcí. Stejně jako kniha je rozdělená do dvou částí, tak i charakter slečny Archerové. Když se čtenář přenese do Pustiny, z Elizabeth se stává někdo naprosto jiný. Jako mávnutím kouzelného proutku dostáváme psychotickou Elizabeth, která je sadistická, sprostá a vnímá spravedlnost dle svých pokřivených měřítek. Káže vodu, pije víno. Pro razantní změnu není dějový důvod, nebo spíše se nedostal mezi řádky. Jiným postavám se v knize nedostává zasloužené pozornosti, a jakmile je opustíme, už si na ně nevzpomeneme, stejně jako hlavní hrdinka. Dalším vystupujícím charakterem jsou umělé inteligence. V první části již zmíněná Athéna, která je jasná, stručná a nekompromisní. V druhé části už se setkáváme s trochu porouchanou inteligencí, prozatím bez jména, která je jízlivá, nepřející a jednoduše až moc lidská na vytvořený program. Autor jako debutant zkrátka vytvořil ploché a nelogicky proměnlivé postavy. Pro čenáře je to pak vždy rána pod pás, pokud se postavy chovají tak, aby se vůbec něco dělo.

Autor má ze začátku velice příjemný styl psaní. Klade důraz na popis okolí a jeho hravost s představivostí čtenáře láká. Vtahuje jej do uliček Nurdinu a okouzluje futuristickou atmosférou. Bohatou slovní zásobu narušuje pár opakujících se slov, jako je ušklíbnout, čupnout, uchechtnout a jizlivé. V textu se objevuje několik překlepů a hrubek, kterých si všimne i ne zcela pozorný jedinec. I na základě editorských nedostatků se R. Nasadil projevil v jedné knize ve dvou žánrech. Detektivní záležitosti má velice pozvolné. Čtenář si neprožije žádné zběsilé honičky, přestřelky, ale rutinní detektivní práci. Jakmile, však překonáme polovinu knihy, dočkáme se. Zlomené kosti, pokusy na lidech, krev a neustálá agrese. To nás čeká po dlouhém úvodu.

Simulace ukončena má tedy dvě tváře. Každá funguje samostatně, ale spolu vyvolávají dojem, že se jedná o dvě rozdílná díla, která mají společné jméno hrdinky. Autor do příběhu nevkládá moc informací, jež by čtenáři rozklíčovaly situaci, ve které se ocitl. Dostaneme od každé zápletky trochu, ale pořád není jasno. Proto někdy není zjevné, proč postavy záměrně lžou. Čtenáři uniká proč, charaktery zapírají, reálně k tomu nemají důvody. Alespoň prozatím. Simulace ukončena je první část připravované dilogie. Tedy je reálná šance, že do sebe střípky informací zapadnou až v pokračování.

Robin Nasadil se ve své prvotině rozvášnil a předložil čtenáři vše, nač pomyslel. To, co však již nedomyslel, jsou právě šoky z přechodů mezi první a druhou částí. Postavy se proměňují jak mávnutím kouzelného proutku a tam, kde bychom očekávali vysvětlení, jsou předkládány další a další střípky informací, které nikam nevedou. Román se v ten moment stává chaotickým, což mu může hodně ublížit. 

Dílo je svým zpracováním velice netradiční. Začínající spisovatel dokazuje, že psát umí, ale v určitých chvílích postrádá smysl pro konzistenci příběhu. Mohu doporučit těm čtenářům, kteří mají rádi pozvolný rozjezd a bezhlavý skok do akčního světa. Simulaci bych úplně nedoporučovala zapáleným sci-fistům. Krom začátku, kdy se R. Nasadil více mazlí s představením svého světa, není kladen důraz na prvky spojené s tímto žánrem.

Obálka knihy se vážně povedla. Pihatá Elizabeth dokáže k dílu přitáhnout a hlavně zaujmout.

Anotace:

Cyberpunková sci-fi z doby, kdy jsou lidé propojeni kybermozky se systémem, se mění v postapokalyptickou vizi světa, v němž není jisté, co je realita.

V roce 2135 jsou neoddělitelnou součástí každodenního života kybermozky, vynálezy milénia, které učinily organické mozky zastaralými, když se podařilo lidskou mysl přenést do umělého orgánu a připojit každého jednotlivého uživatele ke globální informační síti. Zdálo by se, že se svět blíží dokonalému stavu. Ale nejen v malém Farlandu, kde žije mladá policistka Elizabeth, stále existuje zločinnost. A během vyšetřování zdánlivé sebevraždy dívka dokonce zjišťuje, že celý systém vůbec není tak ideální, jak hlásají reklamy, a ani ona sama není víc, než pouhé kolečko v mašinérii chytře maskovaného policejního státu. Její srážka se systémem je nevyhnutelná. Ale to, co vypadalo jako probuzení ze špatného snu, je jen uvržením do noční můry, ve kterou se proměnila izolovaná autoritativní země, když veškerý řád přes noc padnul. Bez skutečných vzpomínek se vydává do Pustiny, vetchého stínu kdysi hrdého království, aby zjistila, co je vlastně reálné. 

Nakladatelství: Formal Group

Žánr: sci-fi
Rok vydání: 2018
Počet stran: 224
Formát: brožovaná