Nápaditý fantasy debut
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Backstage Books
Chci zakoupit tento titul
Románový fantasy debut Vojtěcha Žáka Než se pěšec stane králem vyšel v roce 2016 u nakladatelství Backstage Books, stejně jako jeho povídková sbírka Myju si ruce (v krvi). V roce 2017 se čtenáři dočkali pokračování Než se pěšec stane králem: šach mat.
Vojtěch Žák, pocházející z Brna, se narodil v roce 1990. Snaží se uspět na scéně české fantastiky. Více se o něm můžete dozvědět na jeho webových stránkách Scriptor.cz.
Ačkoliv se jedná o autorovu prvotinu, snadno vás provází příběhem v ich-formě. Neztrácíte se ani v případě, že zabrousí do minulosti a pak se zpět vrací k přítomnosti. Jeho styl psaní působí na prvotinu poměrně vyzrálým dojmem a především vás příjemně překvapí autorova hravost. Co mu chybí v některých částech přednesu, dožene nápaditostí. Kupříkladu používáním originálních přesmyček. Příklad: Fonz Almucha apod. Určitě je na čem zapracovat, ale díky autorovu stylu patří kniha rozhodně mezi povedené debuty, které mohou v rámci oddechové fantasy zaujmout i o něco náročnějšího čtenáře.
Román začíná velkolepým bálem Večera květin, na který by se, nebýt Lorda Orneta, mladý a chudobný Kaspián rozhodně nepodíval. Ovšem Lord Ornet si ho z nějakého důvodu, který je zmíněn později, vybral. Dal mu možnost katalogizovat jeho knihovnu a především ho pozval na večer, který mu pozmění život, a nabídne mu, aby se vydal nebezpečným směrem. Zdařilá šachová partie se tedy začne odehrávat velmi brzy a po krátkém začátku již napětí stoupá natolik, že román nebudete chtít odložit.
Kaspián je hrdina, který není nijak zajímavý. Běžný studentík, který je ctižádostivý a touží si žít lépe. Do kapsy má hluboko a tak, když se mu nabídne neopakovatelná možnost přivydělat si a žít trochu na úrovni, sáhne po ní. Ne však pro peníze, ale po touze nebýt už nikým... Kam až ho může jeho cílevědomost zavést, netuší a sotva to odhadnete i vy.
Hrdinové jsou zajímaví. Především charakteristikou než vzhledově. Autor na povrchnost postav příliš nedává, zobrazuje je živě a snadno je od sebe rozeznáte, ačkoliv třeba nemají mnoho prostoru, aby vás nějakým způsobem oslovily. Nejsilněji samozřejmě zapůsobí Kaspián a Lord Ornet, kteří vás vtáhnou mezi krále a pěšáky.
Ačkoliv se autor snažil vám svůj fantasy svět zobrazit, tápete. Především z počátku, později už se smiřujete s myšlenkou neobvyklosti a rozostřených hranic, některých nedomyšleností, jež budou vrtat v hlavě především náročnějším čtenářům. Příhodné je, že ačkoliv se jedná o fantasy, svět působí silně reálně a od reality doby století páry se liší pramálo. To je zřejmě nejsilnější stránka příběhu. Jako bonus příběh postupně odkrývá magické prvky, které dodávají příběhu šmrnc.
Těžko říct, jak má autor příběh promyšlený či nikoliv, protože působí poměrně chaotickým dojmem. Těžko jej odhadnout, jak se stáčí a je vnímán, jako by hráč šachů sice rozmýšlel nad jednotlivými tahy, ale nikoliv nad celkovým konceptem. Propracovanost pokulhává, což bude i v případě navazování informací vadit především náročnějším čtenářům, dotýká se to především rodiny ústředního hrdiny, kde to trochu hapruje z důvodu, že autor nezmiňuje a vkládá do děje taková fakta bez přípravy takřka až v závěru.
Dějová linie, plná surové atmosféry, se v určité zlomové části dělí a strmě vás zavádí k jinému tématu, což může některé čtenáře nepříjemně zarazit, protože první část, kdy se Kaspián propadá do temnějších skulin příběhu, vás navnadí. Později se od toho však odprošťuje a zajímá se sám o sebe a nebezpečí, které zaznamenává. Když už tak trochu jede hrdina na vlastní triko, mohou vám chybět osobnosti, na které jste si svým způsobem zvykli. Odklonění od tématu sice působí uvěřitelně, ale jako by se jednalo o kvapný záměr. Došla autorovi inspirace nebo zatoužil svého studentíka ukázat trochu jinak?
Samotný závěr je uspěchaný a o to méně uvěřitelný. Všechno se z nějakého důvodu bouří a mění. Neustálá šifrovaná varování už nenesou své ovoce a spíše máte pocit, že autor začal vařit z vody. I použitá fantasy scéna je sice zajímavá, ale někomu se může zdát, že se až zbytečně vymyká doposud reálnému světu, který autor tak šikovně stvořil.
Tento debut má své plusy, ale i minusy. Na prvotinu je povedený a rozhodně má co nabídnout. Mnohé zláká svým originálním příběhem, lehkou zvráceností a temnotou, která se prolíná mezi řádky. Skvělé jsou také černobílé ilustrace Jessie Loarn, které příběh dotříbí. Jsou temnější a lehce kontroverzní, stejně jako samotný román.
Knihu bych doporučila čtenářům, kteří chtějí zažít něco neobvyklého. Procházet se po knižní šachovnici může být opravdu napínavé a vábivé, stačí se začíst.
Já osobně jsem první polovinu knihy hltala, odklon byl zajímavý, ale nelákal mě tolik. Závěr mi přišel nejméně propracovaný, jako by autor vložil do příběhu něco, čemu sám tolik nevěřil. Sám Vojtěch Žák uvádí, že dilogie je celistvé dílo, čemuž odpovídá i styl psaní, jenž zmíním i v recenzi druhého dílu. Přesto jsem se těšila na pokračování. Vím, že debutant má co nabídnout a jsem zvědavá, co všechno ze sebe ještě vydá.
Anotace:
Kaspián je boháč:
má dluhů na rozdávání, mizerné kamarády, nezaplacené školné, nemocnou matku a rodinu, kterou nedokáže vystát.
A ještě něco má Kaspián: zaměstnavatele, který chce, aby pro něj špehoval a kradl, a ten zaměstnavatel má poskoka a ten poskok je psychopat a ten psychopat Kaspiána miluje.
Ano, Kaspián má hlavně problém. Spoustu problémů.
Nakladatelství: Backstage Books
Rok vydání: 2016
Žánr: Fantasy
Počet stran: 340
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat